Praha vyčerpala celoroční kvótu pro znečištění ovzduší prachem

Vratislav Dostál

Obyvatelé Prahy jsou nucení dýchat vzduch zamořený prachem více než je legální. Na měřící stanici v Praze 6 byl již totiž pro letošek překročen zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit.

Praha se zařadila k městům, jejichž obyvatelé jsou nuceni dýchat vzduch zamořený prachem více než je legální. Na měřící stanici v Praze 6 byl již pro letošek překročen zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit.

Informují o tom ekologové z Centra pro životní prostředí a zdraví, podle kterých tak letos česká metropole v tomto ohledu již předstihla i mnohá města známá svým notoricky špatným ovzduším jako Ústí nad Labem nebo Most.

I letos seznamu měst, která vystavují své obyvatele prachem zamořenému ovzduší, přitom suverénně vévodí Ostrava. Za ní následují další města Moravskoslezského kraje (Bohumín, Orlová, Český Těšín, Karviná, Havířov). Celoroční kvótu již letos překročilo například i Brno nebo Kladno.

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Praha-Veleslavín stačila překročit limit šestatřicetkrát už 7. června,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle něj obyvatelé Prahy dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. „Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky vypršela už před rokem v červnu 2011,“ dodal Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jeho krátkodobé vdechování zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu také zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Praha má přitom dlouhodobě problém s překračování limitů pro znečištění prachem (PM10), ale i dalšími škodlivinami, zejména oxidem dusičitým a benzo-a-pyrenem.

„Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech a jeho nejvyšší koncentrace jsou prokazovány v místech intenzivní automobilové dopravy. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cevní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ uvedl Šuta s tím, že benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování.

Jedním z opatření, které mohou přispět ke zlepšení situace jsou podle něj tzv. nízkoemisní zóny, které omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi. „Tyto zóny se osvědčily zejména v Německu nebo Dánsku, ale uplatňují se i v několika dalších zemích. Vítáme, že Praha se rozhodla zadat zpracování studie proveditelnosti takových zón. Dalším vhodným opatřením je povinnost zavedení filtrů prachových částic u stavební techniky (nákladní vozy, bagry, buldozery, dieselové agregáty atd.), která se osvědčila např. ve Švýcarsku nebo v Rakousku,“ vysvětlil Šuta.

Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. V současnosti se věnuje zejména tématu nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší.

    Diskuse (0 příspěvků)