Vláda ve středu 3. listopadu schválila Zprávu o životním prostředí České republiky za rok 2009. Tento dokument představuje výběr z dostupných údajů o stavu prostředí a jejich rozbor a interpretaci. Samotná fakta jsou uvedena v obšírnější statistické ročence životního prostředí České republiky, kterou vydává CENIA, česká informační agentura životního prostředí.
Tomáš Gremlica, ředitel Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s, má k přípravě zprávy vážnou výhradu: „Základním nedostatkem je veliké zpoždění. To je nedůstojné jednadvacátého století a současných možností komunikace. Shromáždění a interpretace dat za minulý rok nemůže trvat skoro deset měsíců. Pokud se taková doba zdůvodňuje předáváním mezi různými zapojenými institucemi, je to spíš jen výmluva — jako by ta elektronická data nosili mezi úřady nějací hodně líní kurýři. Decizní sféra pak nemůže reagovat na aktuální vývoj, to je vážná systémová chyba.“
Vývoj jednotlivých ukazatelů ve zprávě je třeba hodnotit s ohledem na celkový rámec: průmyslová produkce v ČR meziročně klesla o 13,6 procent. Hlavním nepříznivým trendem v letech 2008 až 2009 bylo zhoršení kvality ovzduší.
Průmyslové emise sice kvůli hospodářské recesi nerostly, ale znečištění z dopravy a hlavně z lokálního topení ano. Vzrostl počet domácností používajících k vytápění tuhá paliva a také prodej briket, černého uhlí a koksu pro domácnosti. Příčinou je zřejmě snaha o úspory při nákupu paliv.
„Plocha se zhoršenou kvalitou vzduchu se zvětšila, 18 procent Čechů a Češek žije v místech, kde množství mikročástic prachu ve vzduchu překračuje hygienické normy, a 36 procent tam, kde je zdravotně neúnosná koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Přízemnímu ozonu je vystavena necelá čtvrtina obyvatel," upozorňuje zpráva. V dopravou zatížených oblastech jsou také opakovaně překračovány imisní limity pro dusík.
Špinavé ovzduší v nejzatíženějších lokalitách má zásadní vliv na zdraví, děti čím dál častěji trpí astmatem, u chronických pacientů a starších lidí vzrůstá riziko předčasného úmrtí. Za kritickou je podle zprávy možné označit kvalitu ovzduší Moravskoslezského kraje.
Tam jsou ovšem hlavním viníkem průmyslové závody. Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla naměřena, stejně jako v předchozích letech, v Ostravě-Bartovicích, a to 9,2 nanogramy na metr krychlový. Hodnota cílového imisního limitu zde byla překročena více než devětkrát. V Ostravě opakovaně překračuje imisní limit i benzen a nadměrné je v tamním vzduchu i množství arsenu.
„V důsledku znečištění ovzduší jemným prachem došlo v roce 2009 k předčasným úmrtím zejména starších a chronicky nemocných lidí a následně pak k navýšení celkové úmrtnosti o dvě procenta, podobně jako v minulých letech. Výskyt lékařem diagnostikovaných alergických onemocnění u dětí v průběhu deseti let má stoupající trend," konstatuje zpráva.
Energetická náročnost hospodářství v roce 2009 meziročně poklesla o 1,8 procent a podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny meziročně vzrostl z 5,17 procent v roce 2008 na 6,79 procent v roce 2009.
„Dle spotřeby pohonných hmot lze předpokládat, že výdaje domácností na individuální dopravu neklesají, a vliv sektoru dopravy na životní prostředí se v roce 2009 nezmenšil," uvádí souhrn vládní zprávy. V osobní i nákladní dopravě jako celku se bohužel dále zmenšila role železnice. Výjimku tvoří městská a příměstská doprava.
Postupně se zlepšuje jakost vody ve vodních tocích. Spotřeba minerálních hnojiv, která se od roku 2000 zvyšovala, zaznamenala údajně v roce 2009 meziroční pokles o 38,4 procenta. Do vod vypouštěného anorganického dusíku ale plná pětina přibyla (z 1 000 tun na 1 200 tun).
Dobrou zprávou je, že už od roku 2000 klesá celková produkce odpadu. Za poslední rok klesla o 5,4 procenta. Detailní pohled ale není jednoznačný. Sice klesá objem evidovaného komunálního odpadu a míra recyklace obalů, ale celková recyklace je velmi nízká a produkce nebezpečného odpadu roste.
„Jakákoliv souhrnná prohlášení, že stav životního prostředí jako celek se zlepšuje, jsou nepřesná a přímo bych řekl, že populistická a nezodpovědná,“ řekl Deníku Referendum Tomáš Gremlica.
„Například měrné emise skleníkových plynů na jednoho obyvatele v posledních letech stagnují nebo i rostou. To je velká ostuda, česká hodnota je asi o čtyři tuny horší než průměr bývalé EU15, tzv. starých členských zemí. Velmi vážný, protože obtížně napravitelný je také trend zastavování a fragmentace krajiny. Přibývá zastavěného území a hlavně tzv. ostatních ploch, což je například i dopravní infrastruktura. Ubývá přirozených ekosystémů, což je jedna ze základních úrovní biologické rozmanitosti,“ uzavřel Tomáš Gremlica.