Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) přinese příští středu na jednání vlády návrh, který má mimo jiné ulehčit Ostravě v době smogu tím, že řidiči budou moci zdarma vjet na dálnici protínající město. Zpoplatnění dálnice totiž prý přivedlo do vedlejších ulic 2500 aut navíc. Což bylo jedním z důvodů, které vedly Ostravu k podání žaloby na stát v souvislosti se znečištěním ovzduší Moravskoslezského kraje. Novela má také umožnit městům stanovit si nízkoemisní zóny.

Drobil podává návrh jako poslaneckou iniciativu společně s kolegy z Moravskoslezského kraje Pavlem Lukšou z TOP 09 a Kristýnou Kočí (VV), vládě ve středu ministr přednese také zprávu o plnění úkolů stanovených kabinetem ve věci zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Podle návrhu novely zákona o ovzduší mají radnice získat právo vymezit ve městech a obcích zóny, do nichž nebudou moct vjíždět starší automobily, které nesplňují určité emisní limity. Takzvaná nízkoemisní zóna by měla vzniknout podle novely rok potom, co radnice nařízení vydá. Úřad stanoví emisní kategorie vozů, které budou moci do zóny jezdit. „Nízkoemisní zónu budou moci obce vyhlásit pouze tam, kde jsou překračovány emisní limity a současně existuje objízdná trasa bez omezení po komunikaci stejné nebo vyšší třídy," uvádějí autoři předlohy.

Emisní plakety by vydávalo ministerstvo, jejich cena by pokrývala výrobní náklady. Řidiči, který by do zóny vjel nevyhovujícím vozidlem, by hrozila pokuta za porušení zákazu vjezdu. Výjimku by měly například automobily záchranného systému, ale také poštovní auta, vozy převážející paliva pro nemocnice a školy a také popelářské vozy. Obce budou moct vydat výjimku také pro nemocné či podnikatele, pro které by koupě nového auta znamenala ohrožení živnosti.

Nízkoemisní zóny fungují v řadě evropských měst, například v Londýně, ve Stockholmu či některých městech v Německu. Podle Jana Šrytra z Ekologického právního servisu je to krok správným směrem, sám o sobě ovšem zdaleka nestačí. Příliš velký počet nejrůznějších výjimek by navíc mohl fungování zón značně zneefektivnit.

„Ten podíl různých zdrojů se trochu liší podle různé lokality. Optikou celé Ostravy určitě zlepšení přinese, ale nevyřeší. Ovšem například v městských obvodech Bartovice a Radvanice produkuje podle studie až devadesát procent znečištění firma ArcellorMittal,“ řekl Deníku Referendum Jan Šrytr z Ekologického právního servisu.

ArcellorMittal přitom patří spolu s ČEZem mezi nejúspěšnější hráče s emisními povolenkami. „To ale bohužel nic nevypovídá o tom, že by emise skutečně snižovaly, pouze si dokázaly vylobbovat mnohem více emisních povolenek, než skutečně potřebují, s reálným snižováním emisí to bohužel nemá nic společného,“ vysvětluje Šrytr.

Bez zásadního omezení průmyslového znečištění, jež tvoří hlavní rozdíl Ostravy oproti jiným městům, se však situace nezmění. „Chodí se kolem toho jako kolem horké kaše, ale jiná cesta ke skutečnému zlepšení než razantní omezení průmyslového znečištění prostě neexistuje,“ vysvětluje Šrytr.

Podle ČTK zvažuje vláda stanovení nových stropů emisí pro trvalé zdroje znečištění na vymezených územích. Provoz zdrojů znečištění, u nichž emise není možné regulovat, by prý mohl být dokonce omezen.

Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Kvůli pravidelnému překračování limitů prašnosti minulý týden pohrozila žalobou Evropská komise. Podle nedávného zjištění vědců z Akademie věd může i jen krátkodobý pobyt v Ostravě vést k poškození chromozomů, změně genetické výbavy a ve svém důsledku i k zvýšení rizika rakoviny.