Vedle dosud sledovaných částic jemného prachu o velikosti deset mikrometrů bude stát podle požadavků EU monitorovat ještě částice čtyřikrát menší. Jsou škodlivější, protože se dostanou i do dolních cest dýchacích.

Vláda ve středu schválila nařízení, které stanoví limity pro velmi jemný prach a pravidla pro rozmístění měřicích stanic, jak vyžaduje evropská směrnice. Novináře o tom informoval premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas.

Evropská komise v listopadu Českou republiku vyzvala, aby do 24. ledna letošního roku přijala opatření definovaná směrnicí, která má pomoct Evropě zlepšit kvalitu vzduchu. Právě s jemným prachem má Česká republika problém zejména v zimě, kdy smog trápí především průmyslové části Moravskoslezského kraje.

Pokud vláda normu nepřijme, komise hrozí žalobou u Soudního dvora EU a uložením citelných sankcí, vyplývá z předlohy ministerstva životního prostředí zveřejněné v legislativní knihovně vlády.

Nařízení vlády nepodléhá dalšímu schvalovacímu procesu, platit začne 15 dnů po přijetí. Vedle něj ministerstvo předložilo novelu zákona o ovzduší, která obsahuje konkrétní nástroje, jak množství prachu snižovat. Normu nyní projednává Poslanecká sněmovna, umožní například městům vyhlašovat nízkoemisní zóny.

Jemný prach vzniká při spalování, jeho hlavními zdroji jsou tak průmysl, doprava a vytápění domácností tuhými palivy. Účinek jemného prachu na zdraví závisí na velikosti částic, jejich tvaru a chemickém složení.

Částice velké deset mikrometrů, které se označují PM10, se dostávají do horních cest dýchacích, jemnější, označené jako PM2,5, pronikají do dolních cest dýchacích. Významně tak ovlivňují úmrtnost, protože některé z nich mají mutagenní a rakovinotvorný účinek.

Částice velikosti jednoho mikrometru PM1 pak pronikají až do plicních sklípků.