Znečištění ovzduší v Brně už na konci února vyčerpalo počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. Brno se tak letos zařadilo mezi první města, jejichž občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné více, než připouští platná směrnice o ovzduší. Deník Referendum o tom dnes informovalo Centrum pro životní prostředí a zdraví.

Horší situace je zatím jen v Ostravě-Bartovicích (třiačtyřicet dní překročení limitu) a v Českém Těšíně (osmatřicet dní). Opakuje se tak situace z minulých let, kdy na řadě monitorovacích stanic v Brně byly překračovány limity pro znečištění ovzduší.

Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Brno-Svatoplukova stačila do 28. února překročit limit už šestatřicetkrát. Dostupná data ukazují, že na rozdíl od severomoravských měst není v Brně hlavním zdrojem znečištění průmysl, ale doprava.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ uvedl MUDr. Miroslav Šutaz Centra pro životní prostředí a zdraví.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Např. z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů.

„Vzhledem k přetrvávajícím problémům se znečištěním ovzduší mne překvapilo, že město Brno zamítlo připravený projekt na instalaci prachových filtrů do autobusů městské dopravy. Když řešil problém se znečištěním ovzduší Berlín, bylo to první opatření, které město zavedlo,“ uvedl Miroslav Šuta.

Dnes v Berlíně funguje rozsáhlá nízkoemisní zóna, do které staré automobily bez katalyzátoru nebo bez prachového filtru nemají přístup. „Ale i další západoevropská města podporují zavádění nízkoemisních zón nebo prachových filtrů pro silniční vozidla či stavební techniku s dieselovými motory,“ konstatoval expert z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.