Lidé v Brně dýchají vzduch znečištěný víc, než připouštějí hygienické limity. Koncentrace polétavého prachu byly v uplynulém týdnu nadlimitní ve všech pěti měřicích stanicích v majetku města.

V pátek 28. ledna večer překročily zákonný limit skoro trojnásobně, upozornili ve středu na tiskové konferenci zastupitelé za Stranu zelených. Radnice podle nich pro snížení prašnosti dělá málo.

Koncentrace prašného aerosolu nesmějí v denním průměru překročit 50 mikrogramů na metr krychlový. Ve středu v 07:00 činil průměr za posledních 24 hodin ve Svatoplukově ulici 72 mikrogramů, na Výstavišti 71 mikrogramů a u arboreta na třídě Generála Píky 70 mikrogramů. Nadlimitní denní průměry zaznamenaly všechny měřicí body. Údaje zveřejňuje město Brno na svém webu.

Podle zelených je znečištění prachem způsobeno v Brně z 80 procent dopravou. Znovu proto ve středu kritizovali, že zastupitelé, mezi nimiž má převahu koalice ČSSD s ODS, minulý týden neschválili instalaci filtrů na autobusy hromadné dopravy. Radnice měla na investici získat pětaosmdesátiprocentní dotaci.

V prvním kole grantového řízení fondu Česko-švýcarské spolupráce byl brněnský projekt na nákup čisticích filtrů do městských autobusů hodnocen jako nejlepší. Přestože město mělo vysokou šanci získat 70 milionů korun dotace, pokračování projektu minulé úterý brněnští zastupitelé odmítli. Vedení města tak podle Strany zelených promarnilo příležitost vylepšit ovzduší v Brně.

Předseda klubu Strany zelených v brněnském zastupitelstvu Martin Ander v tiskové zprávě z minulého týdne uvedl, že je to pro Brno ostuda. „Mohli jsme být prvním městem v České republice, které zavede moderní technologii prachových filtrů do svých autobusů, běžně používanou ve švýcarských či německých městech. Ukázalo se, že pro většinu zastupitelů není zdraví Brňanů prioritou,“ podotkl Ander.

Projekt nákupu filtrů prachových částic pro autobusy MHD a svozová vozidla společnosti SAKO byl připraven v červenci 2010 a v prvním kole grantového řízení fondu Česko-švýcarské spolupráce byl ohodnocen jako nejlepší. Ročně měl snížit znečištění ovzduší v Brně o zhruba půl tuny nebezpečných prachových částic.

Před druhým kolem však zastupitelstvo pokračování v projektu zastavilo, další soutěže se tak Brno už nezúčastní. Přitom mělo vysokou šanci získat na nákup 150 filtrů dotaci ve výši 70 milionů korun. Peníze ze švýcarských fondů si tak odnese jiné české nebo moravské město.

Dodatečné filtry prachových částic pro autobusy a nákladní automobily dokáží snížit emise prachu starších vozidel o více než 99 %. Hodnoty znečištění se po instalaci filtrů pohybují hluboko pod povinným limitem normy EURO 5. Běžně se tato technologie používá v městských autobusech ve Švýcarsku, Německu, Velké Británii či Dánsku.

Odpůrci investice argumentovali tím, že by opatření nebylo dostatečně efektivní i tím, že město postupně nakupuje nové a moderní autobusy, které produkují méně prachu.

Podle Martina Andera by však autobusy s filtry snížily emise prachu nejméně o 98 procent oproti současnému stavu. Při tempu nákupu 20 nových autobusů za rok, které v Brně bylo v minulosti, a instalaci filtrů jen na vozy, jež nečeká brzy odstávka, by mělo město „čistší“ autobusy v roce 2015. „Při odmítnutí projektu to nebude dřív než v roce 2025,“ myslí si Martin Ander.

Při nákupu filtrů se podle Andera navíc mohlo uvažovat o zavedení nízkoemisních zón, kam by směla jen nákladní auta s dostatečnými ekologickými parametry. „Ve chvíli, kdy podobnou povinnost bude chtít město po majitelích nákladních aut, budou se ptát, proč to chcete po nás, když jste si to sami nezavedli. Tady vidím nejvyšší škodu," uvedl Ander.

Brno je dlouhodobě ve statistikách označováno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, neboť na třetině území jsou překračovány hygienické limity prachu a dalšího znečištění. Právě prach je pro zdraví lidí nejnebezpečnější, protože na sebe váže rakovinotvorné látky z výfukových plynů, a po vdechnutí se tak dostávají přímo do plic.