Část obyvatel Prahy je nucena v důsledku silné automobilové dopravy dýchat vzduch zamořený prachem více než je legální. Pro letošek už byl překročen zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit, na monitorovacích stanicích v Praze 2, Praze 6, Praze 8, Praze 10.

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ monitorovací stanice Praha 6-Veleslavín stačila překročit limit 36-krát už 7. června, Praha 8-Karlín 15. listopadu, Praha 10-Průmyslová 19. listipadu a Praha 2-Legerova 20. listopadu,“ uvedl v tiskovém prohlášení Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

„Pražané dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky však vypršela už v červnu 2011,“ doplnil Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu pak zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cevní a plicní onemocnění.

Praha má dlouhodobě problém i s překračováním limitu pro oxid dusičitý. „ Česká republika využíla článku dvaadvacátého odstavce první evropské směrnice, podle kterého může lhůtu pro splnění limitu prodloužit , a to maximálně do roku 2015. Musí však prokázat, že limity nebylo možné splnit do 1. ledna 2010, a dále vypracovat plány kvality ovzduší, které zajistí splnění limitů před uplynutím prodloužené lhůty“, uvedl Šuta.

Evropská komise podle něj ale vznesla námitky proti prodloužení lhůty k dosažení ročního limitu oxidu dusičitého v Praze, neboť Českou republikou předložené podklady neprokazují dosažení mezních hodnot ani do 1. ledna 2015.

„Doslova rozhodnutí Komise uvádí, že ,v plánech kvality ovzduší (...) chybí důkazy o tom, jak bude stanovených hodnot dosaženo'. Dále upozorňuje na nekonzistentnost odhadů plánovaného zlepšení kvality ovzduší a očekávané doby pro dosažení příslušných hodnot,“ připomněl Šuta.

Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech a jeho nejvyšší koncentrace jsou prokazovány v místech intenzivní automobilové dopravy. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cevní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí.

Jedním z opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace jsou tzv. nízkoemisní zóny, jež omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi. Podle Šuty se tyto zóny osvědčily zejména v Německu nebo Dánsku. Uplatňují se ale i v několika dalších zemích.

„Praha se rozhodla zadat zpracování studie proveditelnosti takových zón. Dalším vhodným opatřením je zavedení mýtného nebo zavádění filtrů prachových částic u vozidel MHD, komunálních služeb nebo u stavební techniky (bagry, buldozery, jeřáby, dieselové agreg áty atd.), které se osvědčilo například ve Švýcarsku nebo v Rakousku,“ uzavřel Šuta.