Znečištění ovzduší v Praze i vloňském roce překročilo platné limity pro prach (PM10), oxid dusičitý (NO2) a benzo-a-pyren (BaP), které stanovila v roce 2008 evropská směrnice o kvalitě ovzduší a které jsou právně závazné i v České republice. Znečištění ovzduší přitom představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel.

Podle analýzy Státního zdravotního ústavu například vdechování vzduchu znečištěného prachem mělo v České republice v roce 2012 na svědomí asi 5500 předčasně zemřelých a zhruba 1800 pacientů, kteří byli hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Ke zlepšení situace v Praze by mohla přispět nízkoemisní zóna, jejíž zavedení radnice připravuje a která by mohla snížit množství prachu a oxidů dusíku, jež musí obyvatelé Prahy vdechovat.

„Praha ani v roce 2013 nesplnila limity pro prach, benzo-a-pyren ani oxid dusičitý, které vyplývají z evropské směrnice o ovzduší. Praze už vypršela výjimka pro znečištění prachem a Evropské komise vznesla námitky proti snaze získat časově omezeno výjimku pro znečištění oxidem dusičitým,“ připomněl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Zdůraznil přitom, že odborné lékařské studie prokázaly, kterak znečištění ovzduší automobily představuje v evropských městech vážné ohrožení lidského zdraví i životů. „Například studie z roku 2013 spojuje asi 28 procent případů srdečně-cévních onemocnění v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravu," řekl Šuta.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří vedle zpoplatnění vjezdu do centra a zavádění dieselových prachových filtrů i vyhlašování nízkoemisních zón. Ty omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi do vybraných částí mnoha desítek evropských měst.

„Zavedení nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšilo ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Zejména dochází ke snížení znečištění jemným prachem a omezení emisí velmi nebezpečných dieselových nanočástic,“ konstatoval Šuta.

V případě Kodaně je podle něj zavedení nízkoemisní zóny spojováno i se snížením počtu předčasně zemřelých a hospitalizovaných pacientů pro vážná onemocnění v řádech stovek případů ročně. „Ale také se snížením počtu dní pracovní neschopnosti a nezanedbatelným ekonomickým přínosem pro společnost," upozornil Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který narušuje plicní funkce a spolupodílí se na vzniku tzv. sekundárních prachových částic a přízemního ozónu. Pro děti pak představuje zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí," uzavřel Šuta.