Před posledními volbami se 165 z poslanců, kteří v nich získali mandát, zavázalo podporovat návrhy zákonů Rekonstrukce státu, projektu několika občanských organizací, jenž si kladl za cíl zlepšit kontrolu veřejného hospodaření a omezit klientelistické vazby. Po volbách mnozí dokonce mluvili o tom, že jejich hlavním vítězem je právě tato iniciativa.

Přes původně vysoká očekávání jsou ale výsledky Rekonstrukce státu po dvou letech chabé. Mezi poslanci panuje nespokojenost s jejím fungováním, a zejména s jejími metodami. Z devíti rekonstrukčních zákonů byly schváleny jen dva: jedná se o zrušení anonymních akcií a zastavení praxe přílepků k zákonům.

Sama Rekonstrukce státu své dosavadní výsledky za tak slabé nepovažuje: „Dva zákony za dva roky není mnoho, ale stále je to více, než kolik se různým organizacím podařilo individuálně prosadit do legislativy za předchozích deset, patnáct let,“ říká mluvčí Rekonstrukce státu Nikola Hořejš.

A dodává: „Odpor politiků a úředníků je větší, než jsme čekali, ale na druhou stranu Sněmovnou prošly ještě další dva zákony a dva jsou v prvním čtení. Věděli jsme, že prosazovat kontrolu politické moci bude obtížné, a za velký úspěch bychom považovali i prosazení čtyř zákonů.“

Poslanci se ptají, čí zájmy Rekonstrukce státu zastupuje

Navzdory původní velké podpoře dnes vůči Rekonstrukci státu zaznívá kritika prakticky ze všech stran. Politici jí často vyčítají, že na ně vyvíjí nepatřičný nátlak. „Organizace, které projekt Rekonstrukce státu založily, měly z počátku dobrý úmysl - transparentnost a odpovědnost veřejné správy. Nyní už ale s prací Rekonstrukce státu spokojený nejsem,“ říká poslanec Ladislav Velebný z ČSSD.

Iniciativa podle něho neplní funkci, jakou by měla: „Má doporučovat legislativní změny, nikoliv do tohoto procesu násilně zasahovat. Od novelizování a schvalování zákonů jsou zde zákonodárci, tedy poslanci a senátoři,“ vysvětluje Velebný, který Rekonstrukci státu původně ve všech jejích návrzích podpořil.