Rok 2014 přinesl zlom v trendu dosavadního zhoršování korupční situace v České republice, měřeno Indexem vnímání korupce, zpracovávaného Transparency International. Potvrdí rok 2015 zlepšující se tendenci? Podívejme se nejprve na to, jak se index pro Českou republiku historicky vyvíjel. Index, který měří vnímání korupce ve veřejném sektoru, se sestavuje od roku 1995. Česká republika byla do výzkumu zapojena od roku 1996, kdy dosáhla hodnotu 53 (100 je stav bez korupce, čím méně bodů, tím větší korupce).

Následovalo sedm let zhoršování, kdy index dosáhl absolutního dna v roce 2002 a klesl na hodnotu 37. Rok 2003 znamenal první bod obratu k lepšímu. Zlepšení pokračovalo dalších pět let, kdy se v roce 2007 dostal index na téměř stejnou úroveň, jako v roce 1995 a dosáhl hodnoty 52. Následovalo další období zhoršování korupční situace, které se zastavilo v roce 2013. Teď se situace začala opět zlepšovat.

Při posuzování příčin změn v hodnotě indexu a zejména změn základních trendů je potřeba být velmi opatrný, zejména proto, že index odráží situaci v dotyčné zemi zhruba s jedno až dvouletým zpoždění. Jednoznačné odborné vysvětlení příčin změn neexistuje, přesto je možné se pokusit o sice subjektivní, leč poučené hodnocení. Zhoršování situace v druhé polovině 90. let lze více než pravděpodobně připsat probíhající privatizaci. Situaci, kdy, jak se výstižně říká, „ekonomové utekli právníkům“.

Rok 2014 přinesl zlom v trendu dosavadního zhoršování korupční situace v České republice. Foto Transparency International

Přelom tisíciletí přináší dvě podstatné změny. Příprava ČR na vstup do EU nabírá obrátek a země prochází bezprecedentním obdobím vytváření legislativní infrastruktury potřebné pro vstup. Zároveň premiér Miloš Zeman zahajuje akci „Čisté ruce“ a je připravena první vládní protikorupční strategie.

Jakkoli je později akce „Čisté ruce“ hodnocena jako neúčinná, přece jen obrátila pozornost veřejné správy, policie a justice k otázkám korupce. Dle přesvědčení autora tak, spolu s legislativní smrští před vstupem do EU, přispěla ke zlepšování korupční situace.

Zlom k horšímu poměrně přesně spadá do období voleb z roku 2006 a vzniku vlády Mirka Topolánka. Za působením pánů Řebíčků, Langerů a Dalíků a vzestupem těch, kteří jsou později označováni jako kmotři, lze hledat trend opětovného zhoršování korupční situace. Že se nejedná o nějaké statistické čarování, svědčí obrovská podpora, které se od voličů dostalo novým, explicitně protikorupčním hnutím typu Věcí veřejných ve volbách 2010 a hnutí ANO ve volbách roku 2013.

Jak tedy hodnotit aktuální obrat k lepšímu a jaká je naděje na jeho udržení? Současná vláda si zatím může přičítat body pouze v omezené míře. Zlepšující se trend odráží spíše opatření z období vlády Petra Nečase. Je možné se asi oprávněně domnívat, že zlepšující se situace odráží zejména rozvázání rukou policii a státním zástupcům, ale nejen to.

Byl přijat velmi progresivní zákon o zadávání veřejných zakázek, byl udělán první krok k omezení anonymních akcií a prevenci korupce se věnuje daleko větší pozornost na jednotlivých resortech i v řadě obcí. U současné vládní koalice lze zatím pozorovat rozporuplné procesy. Omezily se některé tradiční penězovody např. na poradenské služby, kontrolují se starší kauzy a čistí se kostlivci ze skříní, daleko větší pozornost je věnována transparentnímu vynakládání evropských fondů.

Na druhé straně budování kvalitního a transparentního legislativního prostředí se výrazně zpožďuje. Je to vidět na nekonečných diskusích o rozšíření působnosti NKÚ či povinném zveřejňování smluv na internetu. Služební zákon byl sice přijat, ale v podobě daleko zaostávající nad očekáváním, a teprve budoucnost ukáže jeho přínosnost.

Můj osobní odhad je, že pozitiva mírně převažují a že se odrazí v dalším zlepšení indexu CPI v roce 2015. Na výsledcích legislativní činnosti v roce 2015 ale bude záviset, jestli zlepšení bude mít delší trvání.