Pětadvacet let se učíme politice a pětadvacet let nám to nejde. Jinak bychom to co chvíli nezkoušeli s novými formacemi a popularita politiky coby řemesla, o jejích aktérech ani nemluvě, by se nesunula od desíti pěti.

Před čtvrtstoletím se neslo zemí, že „strany jsou pro straníky, Občanské fórum pro všechny“. Občanské fórum (OF) bylo založeno 19. listopadu 1989. Jeho hlavním cílem bylo vedení dialogu s ochabující komunistickou mocí. Na počátku nebyly a ani nemohly být větší ambice. Úkolem bylo bezkonfliktní předání vlády a nastolení demokratických poměrů, což se povedlo. Do Federálního shromáždění i České národní rady byli kooptování zástupci OF, během několika týdnů se etablovalo jako pilíř federálního i českého kabinetu.

Postupně se logicky stalo nositelem obsáhlého politického programu — a s ním s přehledem zvítězilo ve volbách 1990. Profil Občanského fóra však komplikovalo, že zároveň se charakterizovalo jako hnutí a zároveň se na jeho kandidátce potkalo čtrnáct stran odleva doprava, od Levé alternativy po Občanskou demokratickou alianci, od osmašedesátnické Obrody po Klub angažovaných nestraníků.

Družina okolo Václava Havla měla vizi co nejdelšího přežívání OF v původní neideologické podobě, z níž by se až časem vylouply dospělé politické strany. Odlišnou představu sdílel Václav Klaus, kterému se v říjnu 1990 nečekaně podařilo utrhnout funkci předsedy OF. Na jeho přeměnu v pravicovou stranu sílu neměl, zasadil se proto aspoň o to, aby se z něj po pár měsících vylíhla Občanská demokratická strana inklinující ke konzervativismu a Dienstbierovo Občanské hnutí s levicově liberálním směřováním.

Zastřešující struktura Občanského fóra dovedla stát k volbám 1992, v nichž už ale nekandidovalo OF, nýbrž jednotlivé strany, jež se více či méně hlásily k jeho odkazu.