Není pochyb o tom, že současná uprchlická krize je jednou z největších výzev Evropy posledního desetiletí. Diskuze o ní polarizuje veřejnou diskuzi v České republice, je tvrdá a často zkratkovitá. Celá řada lidí z ní chce vytěžit politický prospěch.

I proto je důležité, že se debata vede i na akademické půdě. Objevila se výzva vědců a vědkyň. Zapojují někdy ti samí a někdy také další lidé, kteří mají co dočinění zejména se společenskými vědami.

V takovém kontextu působí jako pěst na oko nedávné vystoupení docenta Balíka v rozhovoru pro bulvární deník Aha! Samotné vystoupení docenta politologie v bulváru může být prospěšné a zajímavé, protože koneckonců tak trochu boří představu o společenských vědcích, kteří si někde ve svých slonovinových věžích bádají a nikdo o nich nic neví. Potíž je ale v tom, že vystoupení docenta Balíka není vůbec v souladu s kritickou rolí, kterou společenská věda má hrát.

Je přinejmenším zvláštní, že politolog, který se specializuje především na domácí politiku a komunální volby, vystupuje ve věci uprchlické krize, což je, asi jako kdyby ortoped vystupoval jako specialista na problematiku rakoviny děložního čípku.

Když už však politolog připustí, že vystoupí na téměř jakékoliv téma bez ohledu na svou vlastní odbornost nebo aspoň schopnost vnést do něj odbornou reflexi, může tím společenskou diskuzi degradovat. Přináší do ní další na dojmech postavený názor, nicméně jaksi zdánlivě posvěcený právě statusem odborníka. Nedělejme si iluzi, že společenská věda je neutrální.

Samozřejmě i politolog je stále občan, a má tak právo vyjadřovat se k věcem, které se jej dotýkají. Je však otázka, jestli by tak měl činit pod hlavičkou své vědecké odbornosti. Názor občana Balíka má jinou váhu, než když jej říká docent Balík.

↗

I politolog Stanislav Balík je občan a má tak právo vyjadřovat se k věcem, které se jej dotýkají. Je však otázka, jestli by tak měl činit pod hlavičkou své vědecké odbornosti. Repro DR

Dalším ožehavým tématem jsou vyjádření docenta Balíka k domácí politické situaci. Ačkoliv totiž většinou vystupuje z pozice nestranného odborníka, je zároveň politikem a jeho dlouhodobá politická profilace je známa: opakovaně kandiduje za ODS. Tento nesporný konflikt zájmů, není-li jasně formulovaný, může škodit celému oboru.

A konečně pokud se již politolog rozhodne na nějaké téma vystoupit, měl by prezentovat především výsledky konkrétních podložených výzkumů, tedy vědu, a ne se pokoušet o tvorbu nevědeckých paralel na úrovni esejistických spekulací postavenou na několika zprávách, které náhodně posbíral v médiích. Což právě Balík ve svém posledním rozhovoru činí.

Sociální věda by měla především poodhalovat fungování lidské společnosti a bourat stereotypy, ne podporovat staré a vytvářet nové. Takový úkol však neleží jen na bedrech sociálních vědců či vědkyň, ale i médií. Ta by se stejnou pečlivostí měla vážit výběr hostů a snažit se zvát především odborníky a odbornice na dané téma, až poté křiklouny či mediálně známé osoby.

Jsme si vědomi existujících omezení převážně organizačního a personálního charakteru, kterým musí média čelit, avšak jsme přesvědčeni, že mohou podobně jako vědci či vědkyně výrazně napomoci v současné diskuzi. Před problémy současné Evropy nelze utéct a k jejich řešení by měli napomoci všichni, kteří jsou toho schopni.

Autor i autorka jsou doktorandi politologie