Dienstbierovy genderové slabikáře

Ivana Recmanová

Genderově citlivé učebnice nejsou zdaleka jediným plánem ministra pro lidská práva. Dienstbierova agenda chce zajistit komplexní genderovou strategii i v dalších oblastech.

Médii se prohnala smršť několika návrhů z dílny lidskoprávního ministra Jiřího Dienstbiera. Nejviditelnějším se stal nejspíš návrh na genderovou vyrovnanost v učebnicích. Jsou ale učebnice to jediné, co Dienstbierova agenda vyprodukovala?

„Učebnicový návrh“ se opírá o několik tezí z Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014—2020, který vydal v minulém roce Úřad vlády. Mezi cíli této strategie se mimo jiné uvádí „podpora genderově nestereotypních zaměstnání a odborností pro muže i ženy zejména prostřednictvím rekvalifikací a formou osvětových kampaní“, „zavádění cílených programů na relativizaci a odstraňování genderově podmíněných vzorců chování a tradic, které omezují vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vzdělávání a výběru povolání“, „zajištění genderově citlivého přístupu vyučujících, vytváření rovných podmínek a rovného zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání“ a konečně „systematické vzdělávání v genderové oblasti a metodická podpora vyučujících na všech stupních vzdělávání, revize obsahu učiva a učebních materiálů, nahrazení genderově senzitivním obsahem učiva a důsledné využívání genderově citlivých učebních textů“.

Genderově citlivé učebnice nejsou zdaleka jediným obsahem strategického plánu Dienstbierova ministerstva. Foto Saša Uhlová, DR

Ve vládním návrhu se rovněž počítá i s potíráním genderově podmíněného násilí, k čemuž mají dopomoci školení vyučujících na základních a středních školách. Ty by měli být schopni rozpoznat tyto problémy ve školním prostředí. Zároveň se počítá se zavedením výuky o genderově podmíněném násilí do rámcových vzdělávacích programů.

Strategie je to tedy určitě komplexní. Vzdělávání, potažmo učebnice, však tvoří jen její menšinu. Je s podivem, kolik mediálního prostoru dostal jeden z bodů, konkrétně ten týkající se učebnic, zatímco ostatní zůstaly opomenuty.

Byť je samozřejmě důležité o boji s genderovou nerovností diskutovat, samotné publicistické pokrytí problému učebnic se dosud spíše vezlo na vlně spekulací (žádná konkrétní metodická opatření koneckonců nebyla k učebnicím dosud vydána) a argumentačního klamu zvaného šikmá plocha. Důkazem budiž rozebírání tohoto tématu na stránkách Reflexu nebo na blogu Václava Klause mladšího, který má ve školství dlouholetou praxi.

Tento způsob medializace bohužel znemožňuje seriózní diskuzi. Zároveň vytváří falešný dojem, že jediný návrh, se kterým vládní strategie počítá, je zmiňovaná změna učebnic. Rovnost genderů je široký pojem. A vládní strategie nepočítá jen se školstvím, ale i s dalšími sektory. Příklady dalších sfér genderového zájmu vlády jsou sociální služby nebo trh práce.

    Diskuse (16 příspěvků)
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    August 26, 2015 v 13.14
    Ivaně Recmanové – (Teorie) gender(u) je sociální konstrukt.
    Při pozorování živočichů můžeme pozorovat rozdíly v chování samců a samic téměř jakýchkoliv živočišných druhů, třeba kachny. Jsou tyto rozdíly v chování, očekávání a postojích kachny a kačera sociálním konstruktem? "Jinými slovy kachní pohlaví jako biologická danost (bytí kačerem či kachnou) tu slouží jako základ, na němž kachny tuto kategorii konstruují?" (Wikipedie).
    Je člověk živočichem nebo není?
    Je správné vycházet při tvorbě školních osnov z teorie genderu, přestože tato teorie není nijak racionálně vědecky podložena, o její platnosti si můžeme myslet cokoliv, a to, co si o ní skutečně myslíme, nezávisí na prozkoumání podaných důkazů (neboť žádné důkazy nejsou k dispozici), ale spíše na naší sociální příslušnosti, na naší názorové a hodnotové orientaci? Nejedná se tedy podle mě o vědeckou teorii, ale o revizi hodnotového systému. Kde však berou původci této hodnotové revize oprávnění k tomu, aby diktovali ostatní společnosti svůj pohled na svět jako ten jedině správný a prosazovali ho dokonce do školních osnov, to mi není jasné.
    Krize hodnot, násilné prosazování partikulárních zájmů, neuvědomované tendence k sebedestrukci, pocity vykořenění, to jsou všechno předpoklady k destabilizaci a k propadu do chaosu a násilí.
    Nejpodstatnější je však nedostatek soudržnosti ve společnosti, neschopnost shodnout se na svých zájmech, agresivní prosazování partikulárních ideálů vydávaných za pokrokové univerzální hodnoty. To nám však lepší budoucnost nezajistí, naopak dojde k další diskriminaci.
    MP
    Martin Profant
    August 26, 2015 v 16.23
    Při pozorování ministru bez portfeje
    můžeme pozorovat jejich silně vyvinutý sklon zasahovat do kompetence ministryň školství. Až jednou nebudu mít co dělat, sepíšu ty haldy genderových doporučení pro školy vzniklých v posledních dvaceti letech. Zbytečných a právem zapomenutých.
    Já vím, že do školy chodil každý -- a proto ji každý rozumí. Ale pozoruhodný předpoklad, že je potřeba, aby učitelkám na základní a střední škole vysvětloval aktivista/aktivistka, že existují genderové stereotypy, mi přijde jako předsudek vůči profesi.
    Jenže ono školství je jedna z mála oblastí, kde pana ministra s jeho snahami přijmou a budou jen potichu ignorovat.
    V oblastech, kde je opravdový malér s nerovností, příjmy, skleněný strop atd. by se tak vlídného zacházení nedočkal.
    PH
    Petr Hlávka, učitel
    August 26, 2015 v 20.49
    Paradoxně
    Ve školství jsou na tom ženy- učitelky nejlépe z hlediska platového hodnocení v porovnání s ostatními profesemi, přesto jsou oproti mužům-učitelům v nevýhodě, např. pokud učí ve třídě plné mladých hulvátů. Proto fandím genderové osvětě ostatní populace.
    A není k tomu třeba žádné "teorie racionálně vědecky podložené."
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    August 27, 2015 v 0.4
    Petru Hlávkovi
    Pokud Vám dobře rozumím, říkáte vlastně, že je jedno, zda je genderová osvěta založená na pravdě či na výmyslech ("není k tomu třeba teorie racionálně vědecky podložené"), hlavně, když je to prospěšné učitelkám ve třídách plných mladých hulvátů.
    Něco podobného by se možná s nadsázkou dalo říci třeba obecně o náboženství: Je jedno, zda je to pravda nebo výmysl, hlavně když je to prospěšné pro věřící.

    Bývaly však doby, kdy si učitelky snadno poradily se svými žáky i bez genderové osvěty. Na druhou stranu si myslím, že ani genderová osvěta by nepomohla učitelce v situaci Daniely Kolářové ve filmu Obecná škola. Pokud však genderovou osvětou máte na mysli výchovu chlapců ke galantnímu chování k ženám a dívkám, potom s Vámi mohu souhlasit. Obávám se však, že právě toto přesně součástí genderové osvěty není, naopak je to s genderovou osvětou v příkrém rozporu.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    August 27, 2015 v 0.16
    Existují společnosti, třeba právě ta česká, kde jsou uznávány dva gendery. Pak jsou společnosti (tuším, že mezi indiány), kde existují tři gendery. Možná jsou i bezrodové společnosti - nevím, asi by bylo lepší, kdyby to tu okomentoval nějaký antropolog. Každopádně tohle ukazuje, že gender sociální konstrukt je, jelikož napříč různými společnostmi jsou genderové kategorie různé a nezávislé na pohlaví.

    Nevidím na tom žádné lezení do zelí MŠMT - to už by se dalo říci, že MF leze do zelí MPSV, když řeší financování nějakého dlouhodobého záměru. Holt nejsou všechny problém ČR hezky rozškatulkovatelné.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    August 27, 2015 v 10.2
    Ivaně Recmanové
    Vyvozovat z poznatku, že jiné kultury měly jiný vztah k sexualitě, že akceptovaly transsexualitu i homosexualitu dávno před námi, vyvozovat z tohoto poznatku nutnost změny koncepce školní výuky, změny učebnic a nakonec vnucovat celé společnosti kvůli tomuto poněkud okrajovému poznatku o jiných kulturách dalekosáhlou změnu hodnotového systému, to se mi zdá opravdu dost troufalé.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    August 27, 2015 v 10.31
    @Jiří Nushart
    Myslím, že mícháte Pokémony a Digimony. Nejde o výuku o jiných kulturách, jde o pochopení toho, jak fungují sociální konstrukce a že ne každému musejí vyhovovat (všimněte si, že slovo "bábochlap" má negativní konotace - lidé nespadající do binárního dělení muž a žena to v ČR nemají jednoduché a nikdo je oficiálně neuznává). A to, že skoro každá kultura má to dělení jiné, ukazuje, že jde o společenský konsenzus, nikoliv přirozenou věc. Je to podobné, jako kdyby se Arab rozčiloval nad polyandrií nebo Inuit nad polygynií.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    August 27, 2015 v 13.28
    Ivaně Recmanové - Konsenzus
    "Jde o pochopení toho, jak fungují sociální konstrukce a že ne každému musejí vyhovovat."
    S panem Dienstbierem se v názoru na fungování sociálních konstrukcí neshoduji, jeho způsob pochopení a důsledky, které z takovéhoto pochopení vyvozuje pro celou společnost, mi nevyhovují.
    Vy s ním naopak jistě souhlasíte. Že mají lidé různé názory, to je normální. Problém nastává, když se jedna skupina rozhodne prosadit hluboké společenské změny bez ohledu na mínění ostatní společnosti, jen podle svých názorů, protože je považuje prostě za správné a prospěšné pro celou společnost. K tomu si ale nejprve musí přivlastnit pravdu.

    Ptám se tedy, co vlastně pana Dienstbiera k této činnosti opravňuje, když sama píšete, že každá kultura má to dělení jiné a že jde o společenský konsenzus. Je ta věta míněna skutečně tak, že Vaším cílem je rozboření tohoto, podle Vás patrně škodlivého, společenského konsenzu? Je tedy konečným cílem skutečně všechny kultury zglobalizovat genderovou osvětou? (Obávám se, že to někde narazí na tuhý odpor a bude třeba použít násilí v rámci hesla "účel světí prostředky".)

    Žádný společenský konsenzus, který by pana Dienstbiera opravňoval k tomu, co činí, zde totiž není. "Je to podobné, jako kdyby se Arab rozčiloval nad polyandrií nebo Inuit nad polygynií." Araby i Inuity bychom měli pochopitelně respektovat a nemůžeme jim vnucovat něco, co by bylo v příkrém rozporu s jejich kulturními zvyklostmi. Nebo ne? Máme je opravdu také zglobalizovat vývozem (tentokrát prozměnu) genderové osvěty? S vlastní kulturou si však bezpochyby levicoví progresivní intelektuálové mohou experimentovat jak chtějí a nikdo by proti tomu asi tedy neměl protestovat. Je to přece prosazování univerzálních lidských hodnot, které většinová společnost bohužel zatím ještě nechápe. (Arabové a Inuité mají ty "univerzální" hodnoty poněkud jiné.)
    MP
    Martin Profant
    August 27, 2015 v 18.30
    JIřímu Nushartovi
    Tentokrát to Ivana Recmanová poněkud motá. To, oč jde Dienstbierovi a jeho družině je boj proti genderovým stereotypům, spojeným s genderovou rolí žen či mužů. Proto ty slabikáře, jedna moudrá hlavička kdysi odhalila, že "Máma má maso" vymezuje maminku jako osobu svázanou s kuchyní a upevňuje tudíž nežádoucí stereotyp, že "žena patří do kuchyně a maštale, někdy do postele".
    Vzhledem k tomu, že bez stereotypů se genderové role nedají vymezit ( v tom má IR pravdu, co je to být ženou v té které společnosti neurčuje těch pár biologických rozdílů) a vzhledem k tomu, že kdo chce stereotyp bít, hůl si vždycky najde, v případě ideální naplnění této slabikáře čistící strategie by byla osoba, která by nevěděla, že je dívka.
    V reálu se jen vyřadili učebnice němčiny, ve kterých byl u panáčka, jehož dolní část představoval lichoběžník, ze kterého vybíhaly dvě hůlky a hlavičku jako kolečko s obloučky kolem s čárami, které měly naznačovat dva culíky, nápis "Sie sieht seinen Bruder";naproti byl panáček, který neměl nad těmi hůlkami lichoběžník, šly mu hned od passu a byl u něj nápis: "Er sieht siene Schwester."
    Ten lichoběžník byl prý příliš krátký a mohl by stvrzovat stereotyp ženy jako sexuálního objektu (to jsem si nevymyslel, na to přišla jedna paní docenta z té univerzity, co tam taky mají Konvičku).

    Představu o více než dvou genderech asi opravdu nikdo v našem školství prosazovat nechce, ona má také smysl jen jako extrémní příklad sociální konstrukce genderu. Ani polyandrie, ani polygynie s tím opravdu nijak nesouvisí. A mimoto nevím, proč by právě polygynie měla Inuita jakkoliv překvapit.
    JN
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    August 27, 2015 v 20.27
    Martinu Profantovi
    "Představu o více než dvou genderech asi opravdu nikdo v našem školství prosazovat nechce."
    Nechvalte dne před večerem. Aniž bych k tomu zaujímal hodnotící stanovisko, upozorňuji na okolnosti při schvalování zákona o registrovaném partnerství. Myslím, že právě proto, aby tehdy byl průchodný, ocitla se v něm věta, která zakazuje takto registrovaným partnerům adoptovat dítě. Nyní je ta věta samozřejmě předmětem kritiky, neboť z hlediska registrovaných partnerů je diskriminační. (Neregistrovaní partneři, myslím, mohou jako jednotlivci teoreticky adoptovat jakékoliv dítě, nejen dítě svého partnera.)
    + Další komentáře