Katastrofa je něco mimořádného, s čím nikdo nepočítal a co způsobilo náhle velké škody. Letos v srpnu je vedro a v zimě bylo málo sněhu. Počasí u nás přestalo fungovat jako dobře vyladěný orchestr, kde dirigent přesně ukazuje, jak má v létě pršet hodně a v zimě pro změnu málo. Ano, lidé mají v nedomyšlených bytech doma nesnesitelné horko, schnou trávníky a říká se, že pršet nebude. To ale asi není žádná katastrofa. Vezměme to popořadě…

Jak vlastně poznáme, že je sucho? Na zahradě musíme zalévat více nebo dříve než obvykle — hned zjara, letos už dokonce v březnu. Nebo vidíme, že rostliny vadnou, nezavlažované trávníky zežloutnou. Nebo jsme už skoro zapomenuli večer odnášet zvenku pod střechu polštářky z křesílek nebo jiné věci, co nemají zmoknout.

Taky nám může přijít, že je v řece nebo potoce málo vody. Sucho tedy můžeme pozorovat čtverým způsobem: jako sucho půdní s vysychající půdou, zemědělské sucho, kdy vadnou rostliny, hydrologické sucho zase ukazují nízké stavy na vodočtech v řekách. A když to celé začne opravdu vadit lidem, tak se začíná mluvit o socioekonomickém suchu. Tady nic nelinkuju, to si teprve musíme počkat, jak to dopadne.

Všichni jistě slyšeli, že v některých zemích neprší skoro nikdy, jinde je typické období dešťů, kdy je vody nadbytek střídáno obdobím sucha, kdy ani nekápne. U nás je shodou okolností (a šťastnou volbou konce pochodu praotce Čecha) klima výborně vyladěné. Když se podíváte na srážkový diagram, je jasně vidět, že prší nejvíc v době, kdy je největší horko a velký výpar vody, méně naopak spíše prší, když je zima a vody tolik potřeba není. Většinu let je tedy tráva zelená celý rok. V řadě zemí naopak prší v zimě a v létě je sucho. To jsou přesně ty země, kam většina našinců každoročně odjíždí, užít si ještě většího tepla, jakmile se o letních prázdninách oteplí, a říká tomu dovolená.

Můžeme tedy děkovat Bohu, nebo přírodě, že v naší zemi prší obvykle s rozumem a podle toho, jak je potřeba. Dneska se tomuto nezaslouženému přírodnímu daru moderně říká ekosystémové služby. Té vody není málo. Jen uvažte, že deset milimetrů deště je jeden kýbl vody na každý čtvereční metr naší země. Průměrných ročních 600 milimetrů ja pak tedy pětapadesát kýblů. No tahejte to ručně z rybníka. Nebo spíše od moře…