Pochybný článek pochybného autora

Petr Žantovský

Je 1. dubna, a tak zveřejňujeme pochybný článek pochybného autora. Prozrazuje, že svou habilitaci „vyjednal“ a také, že není schopen kliknout na zkratku autora (vycházejí tak všechny zprávy v DR), aby zjistil, kdo ji napsal.

V pondělí 30. 3. zveřejnil internetový Deník Referendum článek podepsaný šifrou -vd- s názvem K pochybné docentuře Petru Žantovskému pomáhá i Václav Klaus. Protože v sobě autor tohoto denunciačního článku plného nesmyslů a lží nenašel odvahu se podepsat, mohu se jen podle iniciál domnívat, že jím byl redaktor tohoto média Vratislav Dostál.

Kdyby se jeho nepravdivá tvrzení týkala jen mne, nechal bych to bez povšimnutí. Na podobné projevy nenávisti jsem si zvykl a jsou jedním z typických rysů dosti pokleslé české žurnalistiky. Článek se však dotýká cti řady dalších lidí a institucí, a proto považuji za nutné uvést aspoň nevětší nehoráznosti na pravou míru.

Autor opakovaně vyslovuje domněnku, že jsem se habilitoval právě v tomto termínu (26.3.) jen proto, že od dubna má být v platnosti legislativní úprava, díky níž by prý titul docenta ze Slovenska měl být v Česku neplatný. Přiznám se, že na rozdíl od autora tuto novou úpravu neznám a v zásadě mne nezajímá. Rozhodně nebyla žádnou motivací mé habilitace.

Kdyby tomu totiž tak bylo, asi bych nebyl tak hloupý, jak předpokládá autor, a nenechával bych to na takto poslední chvíli. Pravda je taková, že o habilitaci na Panevropské škole jsem začal jednat na sklonku roku 2013, v únoru jsem práci spolu se stovkami stránek formálních příloh odevzdal na PEVŠ a teprve nyní jsem ji tedy obhájil. V tom není pranic nestandardního, snad kromě toho, že když se habilitačního řízení účastní v roli oponenta osoba tak exponovaná, jako je bývalý prezident republiky, přihlíží se nutně i k jeho časovým dispozicím.

Je 1. dubna a tak jsem tady. Foto Institut Václava Klause

Je třeba autorovi především připomenout, že habilitace je poměrně náročná věc, předpokládá to napsat docentskou práci (v mém případě to trvalo téměř rok a práce má více než 200 stran). Dále je nutné doložit řadu let trvající pedagogickou a odbornou činnost - nejméně 5 let kontinuální výuky na vysokých školách, nejméně jednu monografii, dvoje skripta, 10 vedených diplomových prací, nejméně 20 studií publikovaných v odborných periodikách či sbornících domácích a nejméně 5 v zahraničních, podíl na řešení nejméně jedné grantové úlohy, garantování neméně dvou studijních oborů, vystoupení na nejméně jedné zahraniční a třech domácích vědeckých konferencích (já měl 6 zahraničních a 12 domácích) atd. atd.

Autorova představa, že habilitace lze dosáhnout v řádu týdnů, je nesmyslná a svědčí o jeho nulové znalosti faktů. Pokud je autorem, jak se lze domnívat, Vratislav Dostál, je jeho neznalost pochopitelná — sám nedostudoval ani standardní VŠ studium na Masarykově universitě, a tak mu je faktografie habilitačního řízení vzdálená jako pozemšťanovi vesmír. To však neomlouvá všechny ty nepravdy, jež autor v článku navršil.

Jak čtenář článku při četbě ihned pochopí, střelba není vedena ani tak na mne, jako skrze mne na jiné. Třeba Václava Klause. Autor zpochybňuje jeho kompetenci hodnotit moji habilitační práci, protože prý Klaus není odborník na média. Ovšem. Jenomže autor netuší (práci nečetl), že velká část práce se zabývá otázkami ekonomického vývoje po listopadu 1989, a zde je Klaus autoritou bez nejmenší pochyby.

Autor by jistě obdobně mohl zpochybňovat hodnocení prof. Marka Fraňka s poukazem na to, že je psycholog. Ovšem, jenomže další dominantní částí práce je analýza psychologických předpokladů a působení mediálních manipulačních technik. I prof. Franěk je tedy mužem na svém místě.

Autorovi v žaludku rovněž leží prof. Miloslav Bednář, další můj oponent. Doslova píše, že stejně jako Klaus prý „postrádá odpovídající odbornost“. Nu asi těžko. Bednář je, jak sám autor připouští, politický filosof. Ale práce má v samém základě otázku nahlížení na podstatné rysy demokratického politického uspořádání, dominantní proudy politické teorie a praxe, takže výtka je opět mimo terč.

Členem komise byl i doc. Bohumír Štědroň, autor řady prací z oblasti politického marketingu, tedy opět eminentní odborník je jednu podstatnou část mé práce — tvorbu politických strategií za použití mediálních praktik a manipulačních metod. Dalšího oponenta, prof. Danušu Serafínovou, jednu z nejvyšších autorit mediální teorie na Slovensku, autor cudně opomíjí, stejně jako ostatní členy zkouškové komise, jimiž byl prof. Jozef Leikert, děkan Fakulty masmédií, a doc. Ľudovít Hajduk, proděkan téže fakulty.

Rozumím tomu tak, že autorovi se tyto tři osobnosti jaksi nevešly na kritickou lopatu, nehodily se mu do jeho denunciační tóniny. Je zkrátka zřejmé, že autor nemluví k věci (ad rem), nýbrž k osobě (ad hominem), a to i poslední skriptum komunikace pro bakalářská studia označuje jako naprosto a zásadně nepřijatelné, tedy alespoň ve slušné společnosti.

Co je však neodpudivější, je zcela neoprávněný útok autora na samotnou Panevropskou vysokou školu, na níž jsem se habilitoval. Vyslovuje bulvární podezření spojované s jejími majiteli, jako by naznačoval, že v tom vězí pochybnost o mé habilitaci. Bohužel musím autora opět zklamat.

O habilitaci, jak už jsem řekl, na této škole jednám více než rok a ke změně majitelů došlo v minulých týdnech. Souvislost opět žádná. A ještě odpověď na urážlivé dehonestování úrovně této vysoké školy, konkrétně její právnické fakulty. Autorovi zjevně uniklo, že právě tato fakulta získala ocenění za 3. místo v hlasování Fakulta roku, které organizuje Česká studentská unie, kterou snad ani tento autor nebude zpochybňovat.

Pokud se nemýlím a značka —vd- vskutku označuje Vratislava Dostála, je celá věc ještě varovnější. Tento člověk je totiž členem Rady České televize, tedy osobou, která by podle zákona měla nad jiné ctít pravdu a objektivitu, když už dohlíží na veřejnoprávní médium tohoto rozměru.

Rozhodně by se jako člen Rady ČT neměl dopouštět neopodstatněného mediálního očerňování, lhaní a vyslovování nepodložených podezření. Pokud je to opravdu on, očekávám, že se Rada ČT od jeho neomluvitelného článku bude důrazně distancovat.

Poznámka redakce: Dementujeme, že jsme článek napsali sami. To bychom nesvedli.

    Diskuse (31 příspěvků)
    OS
    Ondřej Slačálek
    April 1, 2015 v 12.26
    Žantovského habilitace je dobrá opravdu zejména jako apríl
    Je pravda, že článek Vratislava Dostála měl jednu důležitou chybu - neobsahoval hlavní důvod, proč je habilitace Petra Žantovského absurdní. Slouží panu Žantovskému ke cti, že tento důvod sám připomněl: předpokladem takového řízení je odborná publikační činnost. Jak sám píše, "nejméně 20 studií publikovaných v odborných periodikách či sbornících domácích a nejméně 5 v zahraničních", přesněji řečeno podle požadavků samotné univerzity na její webové stránce se požaduje 20 "vědeckých studií (původní vědecké práce) v domácích recenzovaných časopisech a sbornících" a 3 v zahraničních.
    Můžeme se tedy podívat na Žantovského podklady k habilitaci, jak tento požadavek splnil:

    http://www.paneurouni.com/files/sk/habilitacie/zantovsky/zivotopis_dr_zantovsky.pdf

    Pokud jde o články v odborných recenzovaných časopisech (naprosto klíčové médium odborné komunikace), nemá pan Žantovský publikován ANI JEDEN. Jako své publikace uvádí různé příspěvky ve sbornících esejů či publicistiky o médiích. Nic proti nim, ale je to zcela jiný žánr než odborné studie. Byl skutečně některý z těch sborníků odborně recenzován? I kdyby ano, rozhodně nemají v autorových podkladech dostatečnou kvantitu (o kvalitě raději nehovořit).

    Pokud jde o zahraniční publikace, krom českých a slovenských autor uvádí pouze jeden příspěvek na konferenci v Kyjevě, který navíc nebyl publikován.

    Jinými slovy, Žantovského habilitace je podezřelá nejen kvůli načasování, volbě oponentů a pověsti univerzity, ale především proto, že naprosto evidentně nesplnil požadavky pro habilitaci.
    TT
    Tomáš Tožička
    April 1, 2015 v 14.22
    Tak si to shrňme
    Pan skorodocent neměl v komisi ani jednoho odborníka na média, ačkoli prý psal o médiích.

    Asi proto také tento odborník nikdy neslyšel o tom, že existuje něco jako redakční zkratka. Ale ta existovala už v době, kdy Žantovský posluhoval v bolševických médiích.

    V DR je navíc výhodou, že zkratky fungují jako odkaz (takové to modré, podtržené, na co se, pane Žantovský, klikne levým tlačítkem myši).

    Ale díky za ten článek, alespoň je jasné, že to bylo pěkné šméčko. No a lidé jako Žantovský nebo Franěk budou dál učit lhát budoucí generace...
    Jiří Kubička, psycholog
    April 1, 2015 v 22.24
    Polemizovat se musí umět
    Škoda, že redakce DR cítila potřebu opatřit příspěvek Petra Žantovského tendečním titulkem a perexem, který s ním polemizuje. Polemizovat se musí umět a oslabit svou pozici žurnalistickou nekorektností v kauze, kde jsou tak silné argumenty jako ty , které proti Žantovskému uvádí například Slačálek, bylo vysloveně hloupé.

    Málokdo je mi na české mediální scéně tak protivný jako Petr Žantovský. Způsob polemiky proti němu zde v Referendu by mě skoro dovedl k potřebě ho bránit, podobně jako Martina Profanta v diskusi k článku Vratislava Dostála.

    Někdy je opravdu důležitější mít dobré argumenty než mít pravdu. Dobré argumenty byly, tak proč používat zjevnou nekorektnost? Tohle se DR nepovedlo. Článek Petra Žantovského měl mít titulek a perex, který vystihuje záměr autora. Ledaže je to opravdu apríl.



    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2015 v 7.42
    Ten titulek evidentně pochází přímo od Žantovského
    To jste, pane Kubičko, opravdu nepochopil?

    "Pochybný článek" - to má být předvčerejší článek o Žantovském, v jehož nadpisu je rovněž slovo "pochybný", a "pochybný autor" - to má být podle Žantovského Vratislav Dostál.

    Jinak opravdu nevidím nejmenší důvod "seriozně polemizovat" se Žantovským. Ale bylo mu dáno slovo, a jeho odpověď byla doslova a do písmene otištěna.
    Jiří Kubička, psycholog
    April 2, 2015 v 8.43
    Je to možné, ale ne evidentní
    "Je 1. dubna, a tak zveřejňujeme pochybný článek pochybného autora." Podle redakčního perexu je ten pochybný autor Žantovský. Jestli je ten titulek jeho nebo ne mi evidentní nepřipadá. Je ovšem pravda, že s P.Ž. má smysl polemizovat jen na Apríla.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2015 v 9.21
    Ano, to je drobná pravopisná chyba
    Neboť správně mělo být

    ... zveřejňujeme "Pochybný článek pochybného autora."

    V mluvené řeči je to totéž.
    Avšak asi by bylo opravdu dobré, kdyby se k tomu redakce vyjádřila, a kdyby se eventuálně Žantovskému za tento politováníhodný překlep omluvila.
    Ano, myslím, že to by bylo korektní.
    MP
    Martin Profant
    April 2, 2015 v 12.6
    Pavlovi Kolaříkovi
    Absence uvozovek nic nemění na tom, že oba redakční dodatky, ten nad článkem i ten pod ním, působí jako by je inspirovala Čapkova Skandální aféra Josefa Hlouška. I když prvoválečný bulvár by nejspíše odpustil ten nesmysl se slovem “vyjednal”. A věta, ve které se redakce pozastavuje nad projevem mediální negramotnosti Petra Žantovského, který prý nedešifroval zkratku -vd-, a zároveň zařadí předvčerejší Dostálův elaborát do rubriky “zpráva” … možná to byl hodně drsný aprílový žert.
    Ondra Slačálek až trochu krutě vůči -vd- předvedl, jak mohl a měl základ toho článku o habilitaci vypadat. I když na druhou stranu, jestliže Vratislav Dostál neumí dobře napsat jedovatý a zlovolný text -- ač jinak píše tak, že to stojí za čtení --, svědčí to o bytostné dobrotě jeho srdce. A to je vzácné koření.
    PK
    Pavel Kolařík, informatik
    April 2, 2015 v 12.39
    Martinu Profantovi
    Já si zase trochu připadám jako ve filmu "Hoří, má panenko", kde se dva funkcionáři dohadovali, zda předmět, který byl právě ukraden z tomboly, byl tlačenkou nebo čokoládovou koulí, až nakonec se sjednotili, a tím byla celá záležitost k oboustranné spokojenosti vyřízena.

    Samozřejmě že Slačálkův příspěvek je vynikající - ale vzniknul jako odpověď na samotný článek Žantovského. Samozřejmě že Dostál mohl něco takového také už ve svém článku mít - ale holt neměl. Měl tam zato jiné věci. A samozřejmě že jeho článek měl prvky komentáře přinejmenším ve stejné míře jako prvky zprávy.

    A samozřejmě že z "kauzy Žantovský" můžeme udělat "kauzu Dostál" - když budeme hodně chtít. Pokud jde o mně, já ale moc nechci, po pravdě řečeno.
    Vít Janeček, dokumentarista a VŠ učitel
    April 2, 2015 v 12.55
    K České studentské unii
    Petr Žantovský uvádí v závěru textu trochu triumfálním tónem:
    "Autorovi zjevně uniklo, že právě tato fakulta získala ocenění za 3. místo v hlasování Fakulta roku, které organizuje Česká studentská unie, kterou snad ani tento autor nebude zpochybňovat."

    Tato kontroverzní, dnes už snad alespoň formálně standardní neziskovka či nevládka byla masivně kritzována mj. za to, že se snaží (skrze svůj zavádějící název) vypadat jako organizace zastřešující studenty VŠ z České republiky (viz odkazy níže). V dobách protestů proti "reformě" vysokých škol prezentovala často jiná stanoviska, nežli jediná oficiální a demokraticky volená reprezentace studentů vysokých škol - Studentská komora Rady VŠ.

    http://www.pravdaocesu.cz
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_studentská_unie

    Oficiální stránky ČeSU jsou zde: http://www.cesu.cz

    Jinak taky souhlasím s tím, že název a perex výchozího článku mohly být střízlivější.
    MP
    Martin Profant
    April 2, 2015 v 13.55
    Pavlovi Kolaříkovi
    Kauza Žantovský je nuda, kauza Panevropská universita je nuda; jedna z desítek pochybných habilitací a jedna z desítek pochybných vysokých škol. Zajímavé leda jako problém neochoty či neschopnosti řešit degenerační prvky v českém vysokém školství.
    Kauza bulvárního textu v DR napsaného kmenovým redaktorem je oproti tomu signál, který je třeba brát vážně.
    + Další komentáře