Tři kočky na zápraží jsou málo

Ondřej Vaculík

V osmdesátých letech minulého století mohl venkov lákat mladé lidi snadnějším získáním bytů či poměrně vysokého státního příspěvku na výstavbu dvougeneračního rodinného domu. Jak je na tom život na venkově dnes? Co zde může mladé udržet?

Co může mladé lidi držet na venkově a co může venkov (nebo politika?) udělat pro to, aby neodcházeli do měst? Vždyť od industrializace se venkov v různě silných vlnách — a z různých důvodů — pořád vylidňuje!

To si člověk názorně uvědomí na pomnících padlých v 1. světové válce, které stojí na každé návsi. Nejde jen o to, kolik mladých mužů tehdy přišlo o život (a kolik jich tedy chybělo na gruntech), ale podle počtu obětí ve srovnání s nynějším počtem obyvatel vyplyne, že v podstatě všechny obce tehdy měly více obyvatel než dnes, a ti bývali mladší, než jsou ti dnešní. Kolik mužů schopných mobilizace by stejná obec vydala dnes — čtvrtinu, pětinu, sotva.

Chudí venkovští lidé se stěhovali do měst za snazší obživou v továrnách, do přijatelnějších sociálních poměrů. (To je případ myslím i Malého Bobše od J. V. Plevy.) Pochopitelně za vzděláním museli mladí lidé do měst (viz Kája Mařík) a často se už nevrátili (moji rodiče), protože venkov pro jejich kvalifikaci neměl uplatnění a nebo ve městě se mu odcizili — venkovské poměry začaly se jevit uboze a jaksi i nesnesitelně a rodiče zestárli a pro jejich móresy neměli pochopení. Dvůr byl příliš blátivý, pumpa skřípala pekelně.

Další ránu zasadila venkovu násilná kolektivizace zemědělství, která vzala lidem to, co je na venkově drželo, půdu.

Na druhé straně stát přijal mnohá opatření, kterými se snažil lidi na venkov vracet, nebo je tam udržet — venkov plánovaně industrializoval. Například národní podnik MEZ (Moravské elektrotechnické závody) měl své filiálky všude možně (MEZ Mohelnice, MEZ Vsetín, MEZ Brumov…, Tesla Orava, Tesla Rožnov pod Radhoštěm…). Na Slovensku to bylo těžké strojírenství. Zejména do pohraničí pak museli vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé na umístěnky — lékaři, učitelé, technici. To byla padesátá a šedesátá léta.

Zajímavé je, že v devadesátých letech minulého století, kdy tyto původně národní podniky krachovaly, zachraňovala venkov podobná, ale velkolepější vlna industrializace z pohnutek nadnárodního kapitálu, který hledal na venkově levnou pracovní sílu a levné pozemky.

×
Diskuse
November 11, 2014 v 12.29
Co vlnka
Omlouvám se pravidelným čtenářům DR, že s tím zase otravuji, ale podotýkám, že český venkov "jako takový" se už od druhé poloviny 90.let minulého století nevylidňuje. Naopak.
TP
November 15, 2014 v 20.42
Co je "venkov jako takový"?
Pane Guthe, co je to "venkov jako takový"? Průměr toho, co statisticky spadá pod kategorii "venkovské obce"? Patří mezi venkov suburbánní zázemí velkých měst, které jednoznačně roste? Je to ale pořád venkov?