1. je sporné, zda došlo k "chybě". Úřední "povolení" by mělo být pojistkou právě proti zneužívání eutanázie v situacích, které popisujete v závěru, nikoliv zcela neomylným potvrzením toho, že dotyčný musí "za chvíli" zemřít. Některé choroby postupují různým tempem a různí nemocní mohou různé fáze snášet do různé míry.
2. riziku "zbytečné smrti" jí pravděpodobně nevystavili - podle prohlášení některých lidí, kterých se možnost eutanázie týkala (nebo se jí kvůli svému zdravotnímu stavu zabývali - třeba spisovatel Terry Pratchett, pokud si dobře pamatuji), je povolení asistované sebevraždy - což umožňuje sebevraždu ve chvíli, kdy jí sám umírající nebude schopen realizovat, důvodem pro to, aby se podobného kroku nedopouštěli již v době, kdy toho ještě jsou fyzicky schopni.
3. není možné klást rovnítko mezi právně a správně. Vražda je sice úmyslné zabití jiného člověka, ale s podstatným rozdílem, že vražděný je zavražděn obvykle v rozporu s tím, co by chtěl. Pokud bychom udělali rovnítko mezi formální výklad trestního práva a eticky správný postup, tak bychom skončili v situaci, kdy v zemích, kde eutanázie není povolena, je eticky problematická, naopak v zemích, kde povolena byla, je eticky v pořádku. To je poněkud divný výsledek.
4. "činíte tak s lehkostí"... trochu zjednodušující - ale zkušenost s člověkem, u kterého by býval mohl být podobný požadavek v pořádku - některé typy chorob se (dle mého názoru) vymykají běžné zkušenosti. Jinak stejně tak bych mohl obvinit já vás, že své závěry o nepřijatelnosti eutanázie činíte "s lehkostí", zcela bez ohledu na ty, kterých se to týká.
5. Staří a bezmocní (ve smyslu omezené schopnosti postarat se o sebe) jsou trochu jiná kategorie a používat je jako argument proti povolení eutanázie pro lidi zcela bezmocné a silně trpící je silně demagogické. Proto ostatně existuje ono "úřední povolení", které brání tomuto typu zneužití (i kdyby třeba nebylo možné plně odhadnout, jak dlouho může někdo ještě žít s některými typy chorob, než se dostane do konečné fáze, ve které by mohl chtít své "úřední povolení" využít).
V textu je poměrně zřetelně uvedeno, že ta nemoc je progresivní - dneska je schopná (a zatím to udělat nechce), až bude chtít, tak je dost pravděpodobné, že toho již schopna být nemusí (což bude součást důvodu pro to, aby to udělala). Některé nemoci takhle končí a člověk je ve stavu, kdy není schopen dělat vůbec nic i poměrně dlouho (a v mnoha případech je přitom plně při vědomí, jen se třeba nemůže prakticky ani pohnout, v podstatě nemůže mluvit a čeká, až se udusí).
V takovém případě může být "papír" podstatně ohleduplnější než snažit se přesvědčit někoho blízkého, aby spáchal čin, který bude podle trestního práva vraždou (byť eticky bude oprávněný). Navíc pro blízké takto nemocného je jasné, k jakému konci celá věc plyne bez ohledu na to, jestli má dotyčný/á nějaký papír, který říká, že může skoncovat se životem o několik týdnů dřív.
Pane Guthe, co je to "venkov jako takový"? Průměr toho, co statisticky spadá pod kategorii "venkovské obce"? Patří mezi venkov suburbánní zázemí velkých měst, které jednoznačně roste? Je to ale pořád venkov?
U politických zadání úředníkům je rozhodující, jakou roli by měl takový úředník hrát. V naší části světa by to měl být (na rozdíl od anglosaského pojetí, kde může být úřadník do značné míry nositelem politických rozhodnutí) převážně vykonavatel zákonů a jiných pravidel, tedy politické zadání by měl dostávat výhradně touto formou. Potom může být úředník depolitizovaný, čistě hrající podle pravidel, která dostane - a to je forma, kterou by ho meli politici úkolovat. Pokud úředník nedodržuje pravidla, která má naplňovat, tak na to už pamatuje minimálně trestní zákoník (zneužití pravomocí úřední osoby).
Myslím, že je to právě ignorování ostatních společenských věd a vývoje na poli metodologie vědy, co činí ekonomii čím dál tím méně vědeckou. Je paradoxní, že důvodem je právě jakási představa ekonomů, že jsou spíš přírodní než společenskou vědou - a to je (dle mého názoru) právě jeden z důvodů vzniku "ekonomismu" místo ekonomie jako skutečné vědy.
Snění Marieke Vervoortové o životě a smrti
Ivana Recmanová
2. riziku "zbytečné smrti" jí pravděpodobně nevystavili - podle prohlášení některých lidí, kterých se možnost eutanázie týkala (nebo se jí kvůli svému zdravotnímu stavu zabývali - třeba spisovatel Terry Pratchett, pokud si dobře pamatuji), je povolení asistované sebevraždy - což umožňuje sebevraždu ve chvíli, kdy jí sám umírající nebude schopen realizovat, důvodem pro to, aby se podobného kroku nedopouštěli již v době, kdy toho ještě jsou fyzicky schopni.
3. není možné klást rovnítko mezi právně a správně. Vražda je sice úmyslné zabití jiného člověka, ale s podstatným rozdílem, že vražděný je zavražděn obvykle v rozporu s tím, co by chtěl. Pokud bychom udělali rovnítko mezi formální výklad trestního práva a eticky správný postup, tak bychom skončili v situaci, kdy v zemích, kde eutanázie není povolena, je eticky problematická, naopak v zemích, kde povolena byla, je eticky v pořádku. To je poněkud divný výsledek.
4. "činíte tak s lehkostí"... trochu zjednodušující - ale zkušenost s člověkem, u kterého by býval mohl být podobný požadavek v pořádku - některé typy chorob se (dle mého názoru) vymykají běžné zkušenosti. Jinak stejně tak bych mohl obvinit já vás, že své závěry o nepřijatelnosti eutanázie činíte "s lehkostí", zcela bez ohledu na ty, kterých se to týká.
5. Staří a bezmocní (ve smyslu omezené schopnosti postarat se o sebe) jsou trochu jiná kategorie a používat je jako argument proti povolení eutanázie pro lidi zcela bezmocné a silně trpící je silně demagogické. Proto ostatně existuje ono "úřední povolení", které brání tomuto typu zneužití (i kdyby třeba nebylo možné plně odhadnout, jak dlouho může někdo ještě žít s některými typy chorob, než se dostane do konečné fáze, ve které by mohl chtít své "úřední povolení" využít).
V takovém případě může být "papír" podstatně ohleduplnější než snažit se přesvědčit někoho blízkého, aby spáchal čin, který bude podle trestního práva vraždou (byť eticky bude oprávněný). Navíc pro blízké takto nemocného je jasné, k jakému konci celá věc plyne bez ohledu na to, jestli má dotyčný/á nějaký papír, který říká, že může skoncovat se životem o několik týdnů dřív.
Tři kočky na zápraží jsou málo
Ondřej Vaculík
Depolitizace? Opravdu?
Jakub Patočka
Levice musí zbavit ekonomii ekonomismu
Radim Hejduk