Slovo spoj má mnoho významů. Záleží na tom, v jakém oboru nebo v jaké oblasti života ho používáme. Obecně bychom mohli říct, že spoj je prostředek, kterým se něco spojuje. Něco se spojuje proto, aby to pevně drželo pohromadě. Cihly se spojují maltou, aby se z nich postavil dům. Nebo se věci, či spíš bytosti spojují proto, aby spolu komunikovaly, vyměňovaly si informace, aby se navzájem ovlivňovaly, aby se z jejich spojení případně něco nového vyvinulo.

Základem živého spojení, které je volné a pohyblivé, je vzájemná komunikace. Svým způsobem se tím také vytváří něco nového (jako se z cihel buduje dům). Řekněme, že z jedinců vzniká nějaký společenský útvar a zároveň každý jedinec zůstává sám sebou.

Písemná komunikace má nesporné výhody. Umožňuje formulovat myšlenky lépe, než komunikace ústní či telefonická. Člověk může komunikovat i s velice vzdálenými lidmi, ba dokonce s lidmi, s nimiž se osobně nikdy nesetkal.

Jako dítěti se mi líbila Pošťácká pohádka Karla Čapka. Listonoš pan Kolbaba usnul na poště a v noci se tam seznámil s poštovními skřítky, kteří uměli přečíst dopisy aniž by je otevřeli, jednoduše tak, že si je položili na čelo. Podle obsahu nebo spíš podle citového náboje dopisu pak zalepené obálky třídili do osmi kategorií a přisuzovali jim hodnotu jako kartám při hře. A také tak s nimi hráli!

Jeden ze skřítků to nechápajícímu panu Kolbabovi vysvětlil asi takhle:

„Nejnižší karta, sedmička, to jsou takové ty dopisy, ve kterých si lidé něco nalhávají a předstírají. Druhá nejnižší karta je osmička a to jsou dopisy, co lidi píšou jenom z povinnosti. Třetí nízká karta je devítka. To jsou dopisy, co si lidé píší jen ze zdvořilosti.  

První vysoká karta je desítka. To jsou takové dopisy, ve kterých si lidé píší něco zajímavého a nového. Druhá vysoká karta je spodek. To jsou psaníčka, co si lidé posílají, když chtějí tomu druhému udělat radost. Třetí vysoká karta je svršek. A to jsou dopisy mezi dobrými přáteli. Čtvrtá vysoká karta se jmenuje král. To je takový dopis, který je napsán z lásky. 

A nejvyšší karta neboli eso, to je psaníčko, kterým člověk dává tomu druhému celé své srdce. To je karta, která přebije čili přetrumfne všechny ostatní. Takové psaní se najde, třeba když píše maminka svému dítěti nebo člověk člověku, kterého má raději než sebe sama.“