Česká republika jako The Japan Inc.

Jaroslav Bican

Andrej Babiš svým poukazem na knihu J. A. Bati Budujme stát pro 40 000 000 lidí upozornil na zajímavou paralelu mezi sebou a zlínským podnikatelem. Oba se rozhodli zasáhnout do fungování státu, u obou to ale vzbuzuje otázky. U Babiše větší.

Andrej Babiš si před časem v jedné televizní debatě povzdechl: „Kdyby si Václav Klaus v lednu 1993 přečetl Baťovu knihu Budujeme stát pro čtyřicet milionů lidí (sic), kterou napsal v roce 1937, tak tam bylo všechno napsáno. Kdyby to transponoval do prvních dní naší země a udělal audit, co jsme zdědili po komunistech, tak by tu byla strategie. My ji ale nemáme.“

Kniha Budujme stát pro 40 000 000 lidí je pozoruhodná už tím, že se snaží být komplexní vizí pro československý stát. Jan Antonín Baťa v jejím úvodu píše, že Československo by se nemělo bát mít ambiciózní cíl. Ten si také hned klade: československý stát může být kulturně i hospodářsky jedním z nejzdravějších, nejsilnějších a nejbohatších států v Evropě.

Následně Jan A. Baťa popisuje všechny možné oblasti, ve kterých je třeba na tomto úkolu pracovat. Od dopravy, přes energetiku, telekomunikace, vědu, výzkum a školství, až po zemědělství, průmysl, daně, finančnictví a obchod.

Podobná snaha o celkovou vizi fungování státu a zkvalitnění života jeho občanů je cenná a v mnohém inspirativní. V první řadě v tom, že pohlíží na stát jako na jeden vzájemně propojený celek, který není možná myslet po částech, ale pouze jako jeden celistvý organismus, jehož jednotlivé sféry spolu úzce souvisí.

×
Diskuse
September 19, 2014 v 9.31
I kdyby snad
I kdyby to snad někoho napadlo, že řízení firmy je pouze o "zisku", bude muset volit mezi krátkodobým a dlouhodobým (v nějakém horizontu).
Jiná věc ale je, že slovo "zisk" (možné lépe "užitek") rozhodně nemusí znamenat korunku v prasátku na konci roku.
Na těch manažersko-ekonomických postupech se vůbec nic nezmění, pokud za "užitek" budu považovat třeba "obrana státu", "nízká zadluženost" nebo "vzdělaná společnost".
K námitkám ohledně případné operacionalizace bych pak dodal, že chápu, že ne každá škála je kardinální, ale doufám, že ordinální by tak nějak z povahy věci být měla.
JP
September 19, 2014 v 12.34
Politika a ekonomika
V každém případě, ještě dneska argumentovat Japonskem jako následováníhodným příkladem, je přinejmenším velmi nešťastné.
Japonská ekonomika bezpochyby zažila svůj jedinečný boom v sedmdesátých a osmdesátých letech - ale v současné době se potýká s dlouhodobými problémy, pro které se i do budoucna neukazuje žádné řešení.

Ale hlavně, právě ten "manažerský" model japonské politiky se naplno ukázal v souvislosti s dnes už víceméně zapomenutým "Recruit"-skandálem z osmdesátých let minulého století, kdy se provalilo, že doslova v š e c h n y japonské politické strany jsou na výplatní pásce velkých koncernů! Jinými slovy, celá japonská politika fungovala do velké míry podle zadání japonské ekonomiky, to jest oněch zmíněných koncernů.

Do jaké míry je právě tohle následováníhodný příklad, si každý už může posoudit sám.
September 22, 2014 v 10.59
Japonsko
Pro úplnost dodávám, že Studýnkův text, co se týče Japonska, ještě pokračuje: "Před několika desetiletími dalo vlastnímu japonskému ministerstvu obchodu a průmyslu rozsáhlé pravomoci pro celou ekonomiku (MITI), čímž vytvořilo jedno velké „The Japan Inc. Pak se sice věci zvrtly také špatným řízením zvláště finanční sféry, bank. Tam ale ani zdaleka nejsme. Jsme u potřeby toho „Inc.“." Tento zvrat ale podle Studýnka není důvodem, proč bychom se podobnou cestou neměli vydat také.