Slecne novinarce bych doporucil peclive si precist nize uvedeny odkaz. Udela tim neco pro sebe a snad, pokud ji tento text bude poucenim, priste i pro nas.

http://www.blisty.cz/art/74591.html

Musím přiznat, že onen pomatený pamflet v "Britských listech" jsem přečetl jenom zčásti. Když tam padají výroky jako "mediální protisrbská kampaň" v souvislosti s naprosto nepochybným srbským vražděním ve Srebrenici, pak jsou tím intence autora už bez dalšího zjevné, a spolu s tím i "serióznost" jeho vývodů.

Ostatně, pane Kuchejdo, bez ohledu na jakékoli názorové a ideové rozdíly, Váš atak oproti - na rozdíl od Vás velmi kultivované - autorce článku je projevem nejen naprosté hrubosti, ale i osobní ubohosti, neboť - jakožto dáma - nemá žádnou možnost na tak špinavé a podlé útoky adekvátně reagovat.

Výroky a ataky takovéhoto typu si raději ponechte pro hospodská zařízení té nejnižší kategorie - ta jsou Vaší mentalitě podle všeho daleko bližší, nežli prostředí seriózních diskusí.

Jsem rád, když narazím na článek, který je dílem člověka, do situace zasvěceného. Člověka, který něco ví o mezinárodní politice a přitom nemá potřebu se pánům cpáti do recta.
Takových lidí není mnoho. Jejich články pak působí na hejly jako červený hadr, neboť pojmenovávají věci pravým jménem a informují o faktech, která budou odhalena až časem, pokud někdy. Jsou až protichůdné vůči oficiální propagandě. Zněji tedy hejlům nepravděpodobně a ti mají snahu je, v souladu se záměrem pánů nahoře, zesměšňovat a nebrat tak do úvahy.
Mají ale jedno velké plus, které rozumného člověka nutí nad nimi vážně uvažovat. Fakta, která tito autoři předkládají a jejich teze, jsou postupem času ověřena poodkrývanou historii, případně vývojem, který jde spíše dle jejich prognoz. Na rozdíl od všech těch žvástů placených propagandistů, na rozdíl od všech těch žvástů placených vládních "politologů" a "ekonomů",
Nazývat jejich články pomatenými pamflety jen proto, že nejsou v souladu s oficiální propagandou je tragicky trapnou ukázkou vítězství propagandy nad vlastním myšlení. Miroslav Polreich není rozhodně žádný pomatený pamfletista. Je to člověk, který dlouhá leta pracoval ve zpravodajských služnách, pracoval jako vrcholný diplomat v OSN i jinde v zahraničí a zprostředkovával mírová jednání velkých poválečných konfliktů. Přednášel na amerických univerzitách.
Takováto kvalifikace je vážným doporučením myslícímu čtenáři nebrat jeho články na lehkou váhu jen proto, že v nich publikuje věci, oficiální propagandou kryté, či zamžené. Neboť o věci zřejmě hodně ví. Na rozdíl od slečny, či paní, pod jejímž článkem debatu vedeme. Ona má též právo publikovat. Ale zřejmě sama tuší, jaký význam její článek má. Kdyby místo psaní něj zazimovala trvalky, neztratila by zbytečně čas. A my též jeho čtením.

Nemluvě o tom, že M. Polreich působil jak člen OBSE se zaměřením na místa, o kterých píše.
Atak pana Kuchejdy je prý pro hospodská zařízení nejnižší kategorie a nehodí se do seriozní diskuse. Je však seriozní diskusí osočení bývalého diplomata z vytváření pomatených pamfletů? Nota bene když ten určitě nejede v mainstreamu a podezírat ho z rusofilství se příčí zdravému rozumu?

Vite p. Polacek , autorka clanku je novinarka (aspon to osobe tvrdi). Takze ma moznost reagovat stejne jako ja. Vzhledem k jejimu bezvyhradnenu prikloneni se k mainstreamu v mediich, se musim domnivat, ze bud neni prilis premysliva, nebo se jiz za mlada drzi hesla "kam vitr tam plast". A protoze rve s medialnim davem "ukrizuj ho a vydej nam Barabase", stava se v mych ocich ujecenou zidovskou trhovkyni a to neni ma predstava damy. Snad by se do te predstavy vesla Claudia Procula.

p.s. Slecna Valkova, patrne nerozpozna hlaven pusky od pazby, tim se vysvetluje i jeji nepochopeni knihy z vojenskeho prostredi, ze ktere cituje. Vojin Goodbody je zobrazenim pitomce, ktery se snazi uvest do praxe vsechna politicka hesla, ktera produkuje valecna propaganda
. Jeho okoli reaguje ovsem vzdy velmi pragmaticky. Tim se stava smesnou postavou. Pan Sobotka , se byt velmi opatrne, snazi chovat pragmaticky, tedy role Goodbodyho mu v tromto pripade neprislusi ani omylem.

Ze vseho toho plyne, ze slecna Valkova nejen ze neni dama, ale je intelektualne ponekud omezena. Tu knihu mam v knihovnicce a predpokladam, ze kazdy jen trochu myslici clovek , ktery ji cetl , mi da pravdu. Samozrejme s vyjimkou propagandistu a profesionalnich politologu placenych Babisem.

Pane Kuchejdo, tady se v prvé řadě nejedná o obsah, nýbrž prostě o styl.

Nejsou-li Vám známa ani základní pravidla slušného chování, nechte si je alespoň od někoho vysvětlit.

vzhledem k odloučení od své? vlasti jste zřejmě ztratil kontakt i s češtinou. Zjevně máte problém s chápáním různých synonym. Takže kdyby jste někdy psal diplomku o "extremně levičácké scéně" a jejich nadávkách, měl by jste vědět, že hejl = nezkušený, lehkověrný člověk. Takže opatrně, aby jste nebyl i svým oponentům za hejla.
Co se týká toho, kdo je extremista - u mě je to jednoznačně člověk, který zastává extremní řešení tam, kde jsou možná řešení jiná, přímo řečeno méně extremní. Já považuji současný společný postup EU za extremní, protože situaci místo zklidnění vyhrocuje. Pokud se k němu někdo přihlásí, je extremista. Slečna Válková, nebo i vy jste tudíž extremisté. Naopak pan Kuchejda, já, ale i další lidé,kteří volí spíše diplomacii, na rozdíl od řinčení zbraní, extremisté nejsme. To je další podnět pro vaši diplomku, aby jste opět nebyl za hejla.

Navrhuji, aby v ramci boje za genderovou rovnost, byli hloupe vyroky zen (politicek, novinarek apd...) ve verejnem prostoru kritizovatelne jen 40% kritiky povolene na podobne pitome vyroky muzu. Jsou to totiz etericke bytosti, ktere se samy zatim efektivne branit nedokazou. Od fora 50% a panu Kolarika a Polacka cekam vrelou podporu tomuto navrhu.

že jen tak mýrnixdýrnix nastolí na několik dní stupeň všeobecného vzrušení a vzepnutí rozpravy do polohy Nejdiskutovanější.
V čem tkví její vyjímečný talent ..........ptám se sebesama.

nemohl by p. Milanu Petráskovi odpovědět třeba Milan Petrák?
"Čas internetových diskutérů je většinou ztracený. Mohl být věnován sportu, vzdělávání se či odpočinku. Místo toho člověk buší do kláves a ..."
http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-petrak.php?itemid=23629

....Rád bych ujistil, že vedle altruismu vedoucího k boji za svůj světonázor může být motivací k diskusím (tentokrát nikoli nutně nenávistným) také prostá touha po komunikaci, popřípadě přání odměnit či být pochvalou odměněn za to, co říkáme (a píšeme). Ostatně to je jeden z důvodů, proč se s tímto textem mořím.......
Takže nezbývá, než se M. P. v lecčems cítit poraden.

Poznámky k námitce pana Ševčíka, že pan Kolařík pobytem v cizině zřejmě už ztratil kontakt s češtinou, a s významem a rolí jejích vulgarismů.

Ano, nutno přiznat, je tomu skutečně tak: delším pobytem v - západní - cizině člověk přece jenom odvykne určitým způsobům a formám vzájemné komunikace, které se v českých krajích mnohdy zřejmě ještě považují za naprosto běžné, a dokonce legitimní.

Jedna z prvních věcí, kterou si příchozí z Východu v zemích západního světa musí osvojit, je tato: i v kontroverzních názorových diskusích je vždycky a za všech okolností bezpodmínečně respektována osoba soupeře, jeho právo mít a zastávat vlastní názor. Vždycky jako by se za tím vznášelo to proslulé Voltairovo: "Pane, nesouhlasím s vaším názorem - ale budu až do poslední kapky krve bojovat za vaše právo, tento názor zastávat."
Oproti tomu ve východní části Evropy jako by stále ještě přetrvávala ona tradice z dob Ivana Hrozného a báťušky Stalina: "Máš nějaké kritické myšlenky? - Na popraviště s tebou!"

Zkrátka, jestliže se na Západě - po staletích existence stabilní občanské společnosti - jako samozřejmost prosadilo to, čemu se říká "kultura diskuse", na Východě do značné míry stále platí: Máš jiný názor než já? - Pak jsi hlupák, ničema, odpadlík a zrádce, a já mám plné právo mou morální nadřazenost nad tebou projevit i těmi nejurážlivějšími výroky na tvou osobu!

Bylo to někdy v druhé polovině osmdesátých let minulého století, tedy za časů sovětské perestrojky, kdy jakýsi univerzitní profesor či docent z tehdejšího SSSR se dostal na stáž do Německa - a v rozhovoru pro německé noviny pak vyjádřil své naprosté ohromení nad tím, že ve zdejších (německých) diskusích "se názorový protivník nechá vymluvit. To u nás je to tak, že v diskusi se prosadí prostě ten, kdo má ten nejsilnější hlas." - A to prosím v akademickém, univerzitním prostředí!

Ostatně, určitou ukázku jsem tento "ruský způsob argumentace" sám osobně zažil. Bylo to v té samé době, v časech perestrojky - a tak se jeden čas jedněch německých univerzitních seminářů účastnil také jeden Rus. A když vstoupil do běžící diskuse - pak skutečně ne snad hlasitým, nýbrž vysloveně dunivým hlasem; tónem, který nepřipouštěl naprosto žádnou pochybnost o "nadřazenosti" názorů jeho původce.

Snad ani není možno objektivně "těm z Východu" klást za vinu jejich způsoby (či spíše: nezpůsoby) jejich komunikace.
Jak řečeno, za Západě je ta kultivovanost vzájemné diskuse podložena celými staletími existence solidní občanské společnosti - tedy s jejím respektem vůči právům jednotlivce, a tedy principiálně vůči druhému.
Zatímco společnost východní, ta vychází ze zcela jiných tradic, z tradic samoděržaví a totalitního panství, kde jediný nárok na ten "správný" názor má samovládná vrchnost, zatímco "ti dole" jsou jenom víceméně bezprávný dobytek.

Zdá se, že to bude přece jenom ještě nějaký čas trvat, než i průměrnému Čechu jako naprostá samozřejmost vejde do krve, že s názorovým protivníkem je možno polemizovat, aniž by proto bylo nutno ho osobně urážet.