Už delší dobu jsem si říkal, že si musím přečíst Matku od Karla Čapka. Doposud jsem ji znal z rozhlasového zpracování a z několika úryvků. Celou jsem ji ještě nečetl. Nakonec jsem se k ní dostal pod dojmem současné situace kolem Ukrajiny, debaty o tom, zda předseda vlády Sobotka je nebo není zbabělec a přirovnávání důsledků jeho postoje k Mnichovu

Spolu s tím, jak se čím dál více skloňuje slovo válka, v době, kdy se píše o návratu té studené, o nutnosti zbrojení, budování základen a vojenské pomoci Ukrajině, téma Čapkovy hry ožívá a stává se aktuální takovou měrou, která by ještě před rokem byla stěží uvěřitelná. Její četba na mě zapůsobila mnohem silněji, než bych si dovedl představit. Ostatně je psaná tak, aby člověkem otřásla.

↗

Čapkovu Matku nelze číst jako dílo, ve kterém by šlo o umělecký zážitek, mnohem více zde jde o politickou a dějinnou situaci, kterou chce Čapek touto hrou ovlivnit. Foto sk.wikipedia.org

Příběh matky, která nejprve přijde o svého muže, vojáka z povolání, který zahyne vlivem špatného rozhodnutí svého velitele v koloniální válce proti domorodcům v Africe, a následně i o čtyři ze svých pěti synů, aby na konci hry stála před rozhodnutím, zda pustit svého nejmladšího syna Toniho bránit vlast proti nepříteli, je maximálně vyhrocený a posazený do extrému.

Cíl to má jediný - dosáhnout co největší působivosti závěrečné scény, kdy Matka, poté co uslyší, že ženský hlas v rozhlase také přišel o syna a že nepřítel zabíjí i děti, sundá ze stěny pušku a se slovem: „Jdi“ ji podá Tonimu, kterého jako svého posledního syna tolik nechtěla do války pustit.

Čapkovu Matku tak nelze číst jako dílo, ve kterém by šlo o umělecký zážitek nebo o to dobrat se nějakého poznání a přispět k lepšímu pochopení světa. Matka je vrostlá do politické a dějinné situace, ve které ji Karel Čapek psal, a k ní se i úzce váže účel této hry: Čapkovi šlo o to tuto situaci ovlivnit, vyburcovat odhodlání bránit vlast. Takový záměr lze chápat, otázka je, jaké k jeho dosažení volí prostředky.

Když jsem Matku četl, nemohl jsem se ubránit pocitu, že Čapek v rámci toho, aby dosáhl maximálního účinku svého díla, přehlíží absurdnost a nesmyslnost toho, za co se umírá. Ta je však z pohledu citu Matky ke svým dětem o to výraznější.

Karel Čapek se to snaží přebít morálkou, důrazem na čest, povinnost, oddanost vlasti, velkými hodnotami, které dávají lidskému životu smysl a za které, aby byly opravdu tak velké a slavné, se musí i umírat („Kdyby se za vlast neplatilo životem... kdyby se za čest, za pravdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu, víš? Jen ho nech jít, toho svého synka. Je to tak... v pořádku.“).

Matku, která zbytečnost toho všeho nějak intuitivně cítí („Máte pravdu, já tomu asi nerozumím. Na příklad tvůj tatínek padnul, protože bylo nutno pobíjet nějaké divochy. A ty, Ondro, tys umřel na to, žes jim chtěl zachraňovat životy. Vidíš, na to jsem asi hloupá. Každý děláte něco obráceného, a pak mi řeknete, to jsou veliké úkoly, maminko, tomu ty ani nemůžeš rozumět.“), pak musí vykreslit jako někoho, kdo si ze svých dětí udělal celý svůj život, kdo je na ně fixovaný, chce je vlastnit a držet si je pěkně doma.

Karel Čapek tak nakonec — v rámci úkolu, který si vytknul — dává za pravdu morálce (cti, hrdinství, povinnosti…). Potíž je, že je to právě ona morálka a nějaké ty velké hodnoty, ve jménu kterých jedny matky posílají své syny dobývat cizí kraje a bojovat s „divochy“ a druhé opět v jejich jménu vysílají své syny, aby se těmto útočníkům bránili. A ve chvíli, kdy Matka vzdoruje, neslyší na dovolávání se vznešených ideálů a říká: „Už jsem dala dost“, Čapek jí odpoví, mysli na ty „malé, usmrkané děti“.

Přesvědčuje ji jazykem, kterému rozumí, tím, co je pro ni svaté. Ale to, že Matka nejprve dosti nesmyslně přišla o muže a několik synů (dva zemřeli v občanské válce, jeden při snaze dosáhnout výškového rekordu při letu letadlem), pro tu chvíli nechává stranou. Zároveň ale to vše dává na stejnou úroveň jako obranu v případě napadení nepřítelem — ve všech příkladech jde o hodnoty a jen na Matku se použije argument, který je určen právě pro ni.

Co se ale stane až „malé, usmrkané děti“ vyrostou, nepošle je vlast, ve jménu těch samých krásných ideálů, bojovat do kolonií proti domorodcům?