Čtyři procenta před rokem, sedm na jaře, osm až deset nyní. Tak se dle německých politologů vyvíjí podpora Alternativy pro Německo (AfD), mladé euroskeptické strany. Při volbách do Bundestagu loni v září ještě poslance nezískala. Letos na jaře ale již obsadila sedm křesel v Evropském parlamentu.

Nyní v neděli prodělala AfD další zkoušku a podle agenturních pozorovatelů obstála na výbornou. Volby do zemského parlamentu ve čtyřmilionové a z bývalé NDR nejbohatší spolkové republice Sasku sice nevyhrála, získala ale podporu téměř deseti procent hlasujících a v místním Landtagu obsadí 14 křesel ze 124 — jen o čtyři méně než sociální demokracie (SPD) a o šest více než zelení.

„Doufám, že teď už nikdo nebude zpochybňovat, že v Německu dozrál čas pro novou stranu,“ řekl novinářům v reakci předseda AfD Bernd Lucke.

Frauke, potraty, minarety

Podle německých analytiků byly pro AfD saské volby veledůležité, neboť nebylo zřejmé, zda dokáže strana, jež volá především po opuštění eura a konci politiky půjček chudším státům EU, nalézt témata pro zemskou politickou úroveň.

AfD nakonec postavila svou saskou kampaň na kombinaci konzervatismu, rodinné politiky, prohloubení přímé demokracie a výkonu Frauke Petryové, saské stranické lídryně. Devětatřicetiletá chemička se před volbami prezentovala především jako matka čtyř dětí. Vyzývala k zpřísnění potratových zákonů a slibovala referenda o výstavbě mešit s minarety.

Podle analytiků tak strana umně vytěžila obecně rozšířený pocit, že vládnoucí politiky názor občanů na jejich činnost mezi volbami nezajímá, který se váže stejně tak k evropské, jako k zemské úrovni.