Pouze od Semperovy opery k nádraží, tedy necelý kilometr, letos dovolili aktivnější lidé z Drážďan pochodovat neonacistům, kteří do města přijíždí tradičně na výročí náletu z roku 1945. Na shromaždiště u opery dorazilo asi 500 neonacistů. K nádraží vyšli se zapálenými pochodněmi. Cestu jim ale soustavně blokoval přibližně dvojnásobný počet protestujících, a tak k cíli dorazili až po dvou hodinách.

To vše se navíc odehrálo už ve středu. V den vlastního výročí náletu — tj. ve čtvrtek 13. února — drážďanská radnice neonacistům pochod v centru zakázala, a když Vyšší správní soud zamítl odvolání svolavatelů, sami neonacisté svou hlavní akci zrušili.

„Letos vše dopadlo takřka na výbornou,“ cituje berlínský Taz Kurta Fischera z platformy Dresden-Nazifrei, jež protinacistické blokády v Drážďanech koordinuje. „Náckové se ukázali jenom ve středu, k nádraží se spíše sunuli, než že by pochodovali, a majitelé přilehlých kaváren jim k tomu pouštěli z oken nahlas jazz (...) S takovou třeba nebudou příště chtít přijet vůbec,“ uvedl Fischer dále.

Němečtí neonacisté se snaží v Drážďanech pochodovat soustavně od už řadu let, účast na akci jim ale každý rok klesá. V roce 2009 jich přijelo například šest tisíc, v roce 2012 pak 1600. Letos šlo o zmíněných 500 osob.

Otázka řetězu

Masová média vyzdvihují v případě drážďanského pochodu každý rok zejména tamní specifikum — několikakilometrový lidský řetěz, kterým dávají obyvatelé Drážďan najevo, že si nepřejí, aby neonacisté zneužívali památku obětí zmíněného náletu.

Příslušný řetěz vnikl i tento rok, a to ve čtvrtek večer. Zapojilo se do něj 11 tisíc lidí včetně starostky města a představitelů hlavních německých stran.

Řetěz je nicméně čistě symbolickou akci, jež trvá vždy jen pár minut. Fakticky blokují pochody neonacistů skupiny antifašistů a aktivnějších drážďanských občanů, kteří si sedají před mašírující dav na zem nebo se shlukují na jeho nahlášené trase.

V minulých letech blokády provázely často i násilné střety. Tento rok ale k žádnému významnějšímu nedošlo.

Sporný nálet

Němečtí neonacisté se do Drážďan sjíždějí schválně v den výročí jedné ze sporných událostí 2. světové války — série náletových akcí, které provedly spojenecké letouny 13. a 14. února 1945. Bombami byla tehdy zničena velká část centra města, včetně historických objektů a čistě civilních čtvrtí. Zemřelo 20 až 26 tisíc lidí. Malou, ale symbolicky významnou část obětí navíc postříleli palubní střelci z kulometů, když se letadla vracela po svržení bomb zpátky podél Labe. Právě k řece přitom utíkali civilisté, kterým se nepodařilo včas dostat do krytů.

Politici i historikové se dosud přou nad motivací i skutečným významem činu. Podle nejrozšířenějšího výkladu měl nálet současně demonstrovat sílu spojeneckého letectva, podlomit bojechtivost řadových Němců a zničit železniční uzel v centru města. Jiné výklady zdůrazňují psychologický faktor odplaty za nacistické bombardování, navigační chyby, nebo ambice velících důstojníků.

Vedle neonacistického průvodu a popsaných protiakcí připomíná nálet každý rok řada pietních shromáždění. V proslulé katedrále Frauenkirche, doopravované teprve v roce 2005, probíhají bohoslužby. Hroby na drážďanském hřbitově pokryjí obvykle stovky bílých růží.

Další informace:

Taz.de Kapitulation in Dresden

MDR Schasen Rund 1.000 Demonstranten gegen 500 Nazis

The Local — Germany Thousands form human chain in Dresden

Contra Info Germany: Protest against the Nazi rally in Dresden on February 13, 2014