Drážďanská lekce: jak zabránit pochodům za třetí říši

Markus Pape

Občanská společnost se musí v některých případech projevovat občansky neposlušně. Jedině tak něčeho dosáhne.

V sobotu 13. února 2010 se poprvé od roku 1998 lidem z celého demokratického politického spektra podařilo zabránit největšímu pochodu neonacistů v Evropě. Nestalo se to jen tak, ale díky nákladné přípravě a namáhavému hledání konsenzu mezi hlavními tábory odpůrců nacismu.

Zkusme stručně analyzovat, co je potřeba k tomu, aby i do budoucna bylo v českých zemích možné překazit úmysl zdejších neonacistů „zadarmo“ propagovat nacismus v rámci soudem povolených pochodů.

Podle aktuálních odhadů se různých veřejných shromáždění v souvislosti s bombardováním města za druhé světové války zúčastnilo zhruba pětadvacet tisíc lidí. Z toho počtu vytvořilo několik tisíc lidí ve Starém Městě pod vedením primátorky města a hlavně za účasti vyznavačů pravicových a liberálních názorů „lidský řetěz“.

U novoměstského nádraží Dresden-Neustadt se dalších několik tisíc lidí chystalo na „smuteční pochod“ za zaniklou Třetí říši. A nakonec se v ulicích čtvrti Nového Města sešlo několik tisíc neposlušných, aby tomu zabránilo.

Policie evidovala několik menších ohnisek násilností, někde došlo i k menším potyčkám. Vzhledem k vysokému bezpečnostnímu riziku a ke zkušenostem z minulých let celkem úspěšná bilance.

Vedení města už v lednu veřejně žádalo své občany, aby spolu s ním vytvořili lidský řetěz v centru města. Vzhledem k tomu, že hrozilo, že mnohem více neonacistů z celé Evropy v ten den ovládne ulice města, a tím i veřejné vzpomínaní na oběti války, se vedení města celkem dvakrát obrátilo na soud, aby úmyslu neonacistů pochodovat centrem města zabránilo.

Na základě nového a velice kontroverzního saského shromažďovacího zákona je historické jádro města chráněno před demonstracemi, u kterých podle odhadů policie hrozí násilnosti.

×