Komisařka Evropské unie pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová nedávno vyjádřila obavy, že letošní volby do Evropského parlamentu posílí krajně pravicové strany, což povede i k jejich rostoucímu vlivu na rozhodování tohoto orgánu. Řekla to při návštěvě Atén, což je vzhledem k tomuto tématu důležité.

Posilování extremistických stran

Je to právě Řecko, kde Zlatý úsvit, jedna z nejsilnějších evropských neonacistických stran, zasedá v parlamentu. Na preferencích Zlatému úsvitu příliš neubrala ani vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase, z níž je obviněn jeho člen, či následná obžaloba stranických špiček z členství ve zločinecké organizaci.

Komisařka také poznamenala, že „znepokojivým zesilováním xenofobních, rasistických a fašistických sil“ je dotčeno nejen Řecko, ale i mnoho dalších evropských zemí. „Některé z těchto stran existují již dlouhou dobu, jiné jsou novější, ale sílí tím, jak využívají krize,“ podotkla.

Neblahý trend narůstá

To je prohlášení znalé věci, Malmströmová si je vědoma trendu, který pozvolna narůstá v celé Evropě. Ten spočívá ve všeobecném nárůstu agresivity, nesnášenlivosti a primitivity s tím, že tyto atributy jsou čím dále více veřejností přijímány jako běžné či dokonce žádoucí.

Tento trend se odvrací od demokracie směrem k návrhům na radikální „řešení“, která mají zatočit s předem vybraným nepřítelem. Tím jsou v západní Evropě migranti, především ti muslimští, či zájemci o práci z jiných zemí (včetně členských států EU). V postkomunistických zemích pak většinou Romové.

A upozornění Malmströmové, že některé krajně pravicové či populistické strany existují delší dobu, připomíná i fakt, že extremismus se neposiluje jen finanční (ekonomickou) krizí, ale přispívají k tomu i další jevy, které k tomuto trendu patří: Kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na prospěch obecný, což je projev krize ještě vážnější - politické a mravní.

Další důvody pro zvýšení frustrace lidí přináší i nejistota, která vychází ze situace, v níž se euroamerická civilizace nalézá: prožíváme „přelom doby“, který sebou vždy v historii nesl nejistotu z budoucího, měnil pohled na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů, a měnil žebříček hodnot — ten se nyní zřetelně odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým.