O ženách v politice a strukturálních nerovnostech

Veronika Šprincová

Veronika Šprincová reaguje na text Romana Šolce o podpoře žen v politice. Pohlaví by nemělo být primárním kritériem pro výběr na kandidátni listiny. Na prvním místě by měly být vždy kvality a schopnosti kandidujících, kvóty tomu ale mohou napomoci.

Článek Romana Šolce o tom, proč a jak ne/podporovat ženy v politice vzbudil poměrně živou diskusi. Jak pod článkem samotným tak v reakci Karla Chlouby.

Téma je to skutečně široké a dalo by se o něm diskutovat snad do nekonečna. Proto v následujícím textu jen stručně shrnu hlavní důvody, proč Fórum 50 % podporuje ženy v politice, prosazuje kvóty a vyzývá voliče a voličky, aby ve volbách podpořili ženy svými preferenčními hlasy.

Otázka první — Proč jen ženy?

Základním argumentem je, že ženy — na rozdíl od řady dalších skupin — netvoří ve společnosti menšinu, přesto se na veřejném rozhodování podílejí jen zhruba z jedné pětiny. Navíc je to skupina značně heterogenní — ženy prostupují všemi věkovými, třídními, etnickými či sexuálními menšinami — takže nárok na rovnocennou politickou participaci žen je v tomto ohledu nejobecnější.

Nemyslím si, že by ostatní kategorie politicky relevantní nebyly. Diskusi o účasti žen v politice žen můžeme myslím považovat za model argumentace, který je s určitými obměnami použitelný i pro jiné znevýhodněné skupiny. Spíše než oddělování jednotlivých nároků je dobré podívat se, co mají společného, v čem se liší a jak lze nejlépe dosáhnout rovnosti v přístupu k rozhodování obecně.

Pravděpodobně se spolu s vyrovnáním zastoupení žen a mužů v politice nějak promění i její obsah.  Foto Tomáš Nálevka, Mediafax
×