Při pohledu na složení rozpuštěné Poslanecké sněmovny, stejně jako sněmoven předchozích, by se mohlo zdát, že Česká republika je zemí, kde v populaci silně převažují muži (a to nemluvím o dalších marginalizovaných skupinách). Při letmém pohledu nejen na kandidátky, ale celou prezentaci drtivé většiny českých politických stran a hnutí, se nezdá, že by ve Sněmovně nové mělo dojít k zásadnímu zlepšení.

Cílem tohoto článku rozhodně není vyčerpávající genderová analýza kandidátek, propagačních materiálů nebo dokonce programu českých politických stran a hnutí, ale spíše stručný komentář k tomu, co právě „předvolební balíček“ z hlediska postavení žen v politice naznačuje. Podrobnější analýzu dělalo například Fórum 50 %. 

Strany, o kterých budu psát, jsou ČSSD, KSČM, SPOZ, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, SZ, Změna, ANO, Česká pirátská strana a Hlavu vzhůru. Některé z nich pravděpodobně uvidíme ve Sněmovně, na jiné jsem se podívala čistě z osobního zájmu. Původně jsem chtěla zahrnout i Úsvit, nicméně ten kandidátky zveřejní až dnes.

Kandidáti na kandidátkách

Generické maskulinum je v případě kandidátních listin poměrně symbolické a nejedna strana jej používá i pro označení sekce na svých webových stránkách, ve které jsou kandidátní listiny, případně lídři a lídryně k nalezení.

Označení nepřekvapí u stran, které si na tematizaci genderových otázek nikdy příliš nepotrpěly, těmi jsou třeba ODS, KDU-ČSL nebo TOP 09, ale i Piráti, ani u těch, které mají výrazně podprůměrný počet kandidátek v prvních trojicích na kandidátních listinách (průměr vychází na osm žen ve všech krajích), sem patří třeba Strana práv občanů (zřejmě už ne občanek) Zemanovci s pouhými dvěma ženami mezi čtyřiceti dvěma kandidáty a kandidátkami na prvních třech místech.