V sobotu 15. 6. 2013 se v Národním domě na Vinohradech konala výjimečná akce - historicky první český Kongres žen. Akce, které se zúčastnilo více než 700 návštěvnic (i návštěvníků) měla za cíl upozornit na přetrvávající znevýhodněné postavení žen ve společnosti a vytvořit prostor pro diskuzi o této problematice, která bývá často zlehčována a odsouvána na okraj zájmu.

Jak a proč vznikl Kongres žen?

U vzniku Kongresu žen stály 4 organizace — Fórum 50 %, které usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice, pracoviště Sociologického ústavu Národní kontaktní centrum — ženy a věda, zabývající se postavením českých vědkyň a dvě německé nadace - Nadace Friedricha Eberta a Nadace Heinricha Bölla.

„Kongres žen vznikl v reakci na to, že české ženy se stále potýkají s předsudky a stereotypy, které brání jejich osobnímu i profesnímu rozvoji. Jsme přesvědčené, že je třeba se touto problematikou začít vážně zabývat i v českém kontextu a netvářit se, že nerovnost pohlaví je možná problémem rozvojových zemí, ale rozhodně ne naším.

Inspirovaly jsme se podobnou akcí v Polsku, kde letos pořádají již 5. ročník a kde akci každoročně podpoří přes 8 000 žen. Jedná se o nadstranickou platformu, která postupně nabývá na významu. Polkám se již jejím prostřednictví podařilo prosadit návrh zákona na genderové kvóty na kandidátní listiny. Sestavily také ženskou stínovou vládu, která pravidelně komentuje politické dění a předkládá vlastní návrhy. Řekly jsme si, že i u nás chybí silné hnutí, které by důsledně vyžadovalo řešení neuspokojivého postavení žen v rozhodovacích pozicích, na trhu práce i dalších oblastech,“ líčí počátky Kongresu hlavní koordinátorka Kongresu žen, Monika Klimentová.

Postupně se k platformě Kongres žen přidávaly další a další organizace i osobnosti z  akademické, kulturní i komerční sféry, které chtěly vytvořit prostor pro diskuzi o postavení žen v České republice, o jejich specifických problémech a možnostech řešení. Myšlenku podpořily osobnosti napříč profesemi od političek a politiků napříč stranami, přes osobnosti kulturní scény až po manažerky a podnikatelky. Za všechny jmenujme kandidátku na prezidentku Táňu Fischerovou, bývalého premiéra ČR Vladimíra Špidlu, místopředsedkyni Českomoravské konfederace odborových svazů Radku Sokolovou, starostku a poslankyni Janu Černochovou či místopředsedkyni Senátu Alenu Gajdůškovou.

První ročník úspěšně proběhl, tím však Kongres žen nekončí

Více než roční přípravy vyvrcholily v sobotu celodenním Kongresem žen — nejen pro ženy. Zastřešujícím tématem prvního ročníku byl trh práce jako oblast, která se určitým způsobem dotýká všech skupin žen, diskutovaných témat však bylo mnohem více od situace v českém porodnictví až po zastoupení žen v politice.

Zájem o akci byl obrovský, pro více než 700 účastníků a účastnic připravily organizátorky přednášky, workshopy, diskuzní kavárny, koučovací zónu, právní poradnu, tvůrčí dílny i veletrh ženských nevládních organizací. Vstup byl pro všechny zdarma včetně celodenního hlídání dětí. Na Náměstí Míru pak stovky lidí navštívily trh živnostnic a podnikatelek a kulturní doprovodný program pro děti i dospělé.

Vyvrcholením Kongresu bylo přijetí rezoluce, která vyzývá rozhodující instituce a osoby tohoto státu, aby vytvořily podmínky vedoucí k rovnocennému postavení žen a mužů. Rezoluci sestavenou programovou radou složenou z řad odborníků a odbornic na dané téma na místě podpořilo přes 500 osob a prostřednictvím elektronické petice se přidávají další. 

„Kongres žen prokázal, že ačkoli jsme my ženy velice různé a máme různé názory a pohledy na svět, umíme najít společnou řeč, společné vize a konkrétní návrhy, které by prospěly nejen ženám, ale společnosti jako celku. Sobotní setkání bylo velice přátelské a inspirativní a věříme, že je počátkem dlouhodobé spolupráce a silného hnutí, které v České republice dosud chybělo,“ shrnuje své dojmy a plány do budoucna jedna z organizátorek, předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková.

REZOLUCE KONGRESU ŽEN

Preambule

Za posledních sto let došlo ve společenském postavení žen k významnému pokroku — ženy získaly právo volit, přístup na univerzity a trh práce, účastní se politického života a mají větší kontrolu nad rozhodnutími, která se dotýkají jich samotných. Přesto před námi nadále stojí velké výzvy, které mohou řešit pouze ženy a muži společně. Stále se potýkáme se spoustou předsudků a stereotypů, které brání osobnímu, profesnímu a tvořivému rozvoji jednotlivých žen a mužů. Rovnost je pozitivní pro celou společnost, vytváří prostor pro respekt a lidskou důstojnost, pro rozšíření představ o tom, jak můžeme žít svobodnější a autentičtější život.

Vize rovné společnosti

Představme si společnost…

… kde ženy a muži společně spravují věci veřejné, představme si politické strany, vládu a parlament, v jejichž vedení jsou rovnoměrně zastoupeny ženy a muži

… kde není nic divného na tom, že se premiérkou nebo prezidentkou stane žena

… která rozvíjí talenty žen stejně jako mužů a plně využívá jejich potenciál

… kde je ženská práce hodnocena stejně jako mužská

… kde profese, ve kterých se koncentrují ženy, mají stejnou prestiž a finanční ohodnocení jako ty „mužské“

… která vytváří podmínky pro to, aby se lidé mohli péči o děti věnovat bez obav o pokles své životní úrovně, ale zároveň aby se mohli rychle vrátit do zaměstnání, pokud je to jejich osobním vědomým rozhodnutím nebo to vyžaduje jejich finanční situace

… kde se muži starají o své děti se stejnou láskou a intenzitou jako ženy, kde jsou muži ženám partnery ve společné domácnosti a péči o ní, kde ženy mají stejné množství volného času jako muži a kde mají muži stejnou šanci získat dítě do péče, pokud se partnerství rozpadne

… kde ženy nebudou posuzovány podle toho, zda porodily dítě, ale podle toho, co dělají pro svět kolem sebe