Skleněný strop v ČSSD

Kateřina Svíčková

Sociální demokracie se hlásí k rovnosti jako jedné ze svých základních hodnot, ale na volitelných místech kandidátních listin v nadcházejících volbách je pouhých devatenáct procent žen. Opravdu má ČSSD tak málo kompetentních žen?

V České republice tvoří ženy 51 % obyvatel. V České straně sociálně demokratické představují přibližně 35 % členské základny. Na kandidátních listinách ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jich je však průměrně jen 24 %. Jinými slovy, za ČSSD kandiduje jen 81 žen z celkem 341 kandidátů a kandidátek.

Zastoupení žen na volitelných místech je ještě slabší — pouze 19 %. To znamená čtrnáct žen. Ze čtrnácti krajů je kandidátní listina vedena ženou jen v jednom z nich — v kraji Královéhradeckém (Hana Orgoníková). Naproti tomu v pěti krajích ženy nedostaly žádnou reálnou šanci.

Opravdu v Jihomoravském, Olomouckém, Středočeském, Plzeňském kraji a na Vysočině neexistuje jediná žena, která by si zasloužila nominaci na volitelné místo kandidátky? Opravdu je v Jihomoravském kraji tak málo kompetentních žen, že musíme dojít až k číslu dvanáct, abychom narazili na první ženské jméno?

Opravdu jsou všichni muži na předních místech kandidátek o tolik kompetentnější než jejich spolustraničky? Michaela Marksová Tominová, mluvčí stínové vlády ČSSD pro lidská práva a rodinu a jedna ze dvou žen tohoto osmnáctičlenného sboru, byla za svou práci oceněna „pěkným jedenáctým” místem na kandidátce ČSSD v Praze.

Tento nepoměr není hodný strany, která se hlásí k rovnosti jako jedné ze svých základních hodnot. Není bohužel ani žádným výjimečným výkyvem. Například v předešlých parlamentních volbách v roce 2010 ČSSD nominovala na svých kandidátkách jen 25 % žen a na volitelných místech dokonce jen 13 %. V tomto ohledu tedy alespoň nějaký pozitivní posun nastal.

Aby ČSSD dostála svému závazku prosazovat rovnost pohlaví, je třeba zamést i před vlastním prahem. Je nutné reálně zavádět mechanismy vedoucí k vyššímu zastoupení žen na svých kandidátních listinách.

A pokud voličům nenabídne vyrovnanou volební listinu strana samotná, mohou svou vůli po rovnějším zastoupení dát jasně najevo alespoň voliči. Jedním z takových jednoznačných vzkazů může být kroužkování schopných ženských kandidátek během volby.

Pomyslný skleněný strop pro ženy v ČSSD stále existuje, i když může mít již místy slabé trhliny. Je však v zájmu nejen žen, ale i ČSSD a české společnosti, aby se úplně rozsypal — ku prospěchu nás všech.

    Facebook Twitter Vytisknout
    Diskuse
    Martin Truhelka
    September 5, 2013 v 9.53
    Domnívám se, že závěr vyvozený z předložených statistik je nepřesný. Dělicí čára v ČSSD mnohem pravděpodobněji než mezi muži a ženami vede mezi stranickou oligarchií a řadovými členy. A nízký podíl žen je pouhým důsledkem tohoto rozložení sil.
    Bojovat v této situaci za vyšší zastoupení žen považuji za nesprávnou strategii.
    Tomáš Imrich, Konstruktér
    September 5, 2013 v 11.35
    Špidla
    Našel jste někdo na kandidátkách Vladimíra Špidlu?
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    September 5, 2013 v 15.23
    Vzhledem k tomu, že podíl žen ve straně je pouze na 35 %, nemá smysl se snažit o kvóty, leda o podíl podobný 35 % (přičemž 24% zastoupení je v tomto případě ještě přijatelné, aby tak nějak odpovídalo rozložení genderu ve straně). My bychom se naopak měli ptát, jak můžeme přilákat ženy do strany. Kroužkováním můžeme pomoci akorát stávajícím kandidátům, nikoliv řadovým členům nebo dokonce lidem mimo stranu.
    Jiří Kubička, psycholog
    September 5, 2013 v 15.52
    Na tom, co říká Martin Truhelka něco je, i když Marsová Tominová je stínová ministryně. Stejně ale zůstává otázka proč je málo žen v té oligarchii a relativně málo ve straně vůbec.

    Poslanci ale vlastně mají representovat ne stranu, ale občany, a u těch je zastoupení mužů a žen stejné. Kdyby bylo víc žen na kandidátkách, tak by jich časem přibylo i ve straně a ve vedení stran. Ženám se asi nechce ve volném čase chodit dělat křoví do pánského klubu, kdyby to mělo větší perspektivu tak by tam šly.
    IR
    Ivana Recmanová, studentka a lingvistka
    September 5, 2013 v 16.36
    2 Jiří Kubička
    Problém je v tom, že v současném systému není možné zajistit, aby to rozdělení v parlamentu odpovídalo české společnosti. Krom toho, že se nastaví nějak kandidátky, bude záležet na tom, kolik získá mandátů a kolik kandidátů se neposune vlivem kroužkování. Taky bychom mohli (možná mi měli) řešit, jaktože chybí v parlamentu zástupci etnických menšin (respektive jsou podhodnocené), stejně tak lidé do třiceti let věku.

    Dokud nemáme v ruce tvrdá data nějakého sociologického výzkumu, můžeme se akorát dohadovat, proč ženy do stran nevstupují. Podle statistik zveřejněných někdy počátkem tohoto roku všem stranám vyjma ČSSD ubývali členové, a to přitom SZ vede zipový systém na kandidátkách, takže to nevypadá, že by tenhle systém ze zásady působil jako marketing na ženy.
    Jiří Kubička, psycholog
    September 7, 2013 v 21.52
    Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
    Argumenty pro větší zastoupení žen na kandidátkách ČSSD a v politice vůbec jsou jasné. Argumenty pro to, že to zrovna teď nejde, nebyla by to správná strategie, kdyby žen na kandidátkách bylo více, tak je lidé vykroužkují a pdobně jen zakrývají neochotu se tím problémem zabývat.
    Autorka článku ostatně nemluví o kvótách.