Čí zájmy hájí Miloš Zeman?

Tomáš Zdechovský

Miloš Zeman by si měl ujasnit, čí zájmy prosazuje a na čí straně stojí. Je na dobré cestě k tomu, aby vstoupil do dějin přinejlepším jako prezident ignorant, tvrdí autor v reakci na to, že Zeman odmítl zrušit pozvání Viktora Janukovyče.

Prezident Miloš Zeman odmítl zrušit pozvání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Nevyslyšel tak volání mnoha osobností, které se připojily k protestu proti návštěvě tohoto kontroverzního politika. Ostatně u něho nic překvapivého. Bylo by ale naprosto naivní se domnívat, že zrovna náš stávající prezident bude věnovat nějakou pozornost volání několika umělců, kteří se staví proti němu.

Zemanovy kotrmelce a přehmaty snad už ani nikoho nepřekvapují a snad by ani nemusely tolik vadit. To by ale náš nynější prezident nesměl poškozovat české národní zájmy, k čemuž v tomto případě evidentně došlo.

Pozváním ukrajinského prezidenta ve chvíli, kdy je u většiny evropských vlád na blacklistu, de facto vyjadřuje i podporu jeho represivní politice vůči ukrajinské opozici. Napomáhá tím obnoveným imperiálním choutkám Ruska, které by Ukrajinu nejraději vidělo v pozici svého vazala.

Rozšíření ruského vlivu o několik stovek kilometrů směrem na západ logicky znamená i jeho přiblížení České republice. Z vlastní historické zkušenosti víme, že přiblížení se na dohled autoritářskému Rusku znamenalo živoření na politické, kulturní i hospodářské periferii Evropy. Pro žádnou demokratickou zemi není zrovna dvakrát příjemné mít ruského obra přímo za humny. Lidé ve Finsku a pobaltských zemích by o tom mohli vyprávět.

Za další neblahý důsledek prezidentova jednání můžeme považovat i poškození celkové mezinárodní reputace České republiky v očích světové veřejnosti. Vysílá do světa nepříznivý signál o Česku jako zemi ignorantů, pro něž neznamená pojem lidská práva nic více než prázdnou floskuli. Ostuda pro zemi, kde vzpomínky na totalitu jsou pořád ještě živé. Zkrátka, další těžká rána pro celkové renomé České republiky, pro niž byla donedávna lidská práva jednou ze zahraničněpolitických priorit.

Sečteno podtrženo, nynější pan prezident by si měl tedy ujasnit, čí zájmy vlastně prosazuje a na čí straně stojí. Je na dobré cestě k tomu, aby vstoupil do dějin přinejlepším jako prezident ignorant. Svým dosavadním přístupem se staví do společnosti lidí, kterým se v době studené války říkalo užiteční idioti.

    Diskuse (29 příspěvků)
    MN
    Miroslav Novák
    February 10, 2014 v 0.25
    Nespletl jsem se?
    To jsem snad na iDnes!
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    February 10, 2014 v 12.53
    Štvavá kampaň proti prezidentu Zemanovi pokračuje
    Místo anylýzy o situace na Ukrajině, v které se málokdo orientuje, máme zde další dmýchání nenávisti proti prezidentovi.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    February 10, 2014 v 18.47
    No vida, tentokrát musím souhlasit s p. Fraňkem
    Boj s Ruskem o Ukrajinu nemůže EU vyhrál 1:0. Ukrajina musí být politickým mostem a mít specifické vztahy na východ i na západ. Rusko nepřipustí, aby na Ukrajině ztratilo vliv, a je komické, že titíž politici, kteří svou neoliberální politikou škrtů neustále EU hospodářsky oslabují a nutí evropské firmy žadonit o zakázky v Rusku, že titíž politici chtějí, abychom Rusku hrozili prstíčkem ohledně lidských práv. Difficile est comediam non scribere.

    Situaci na Ukrajině vyřeší pouze dialog a oboustranný kompromis. Hovořit s oficiálním ukrajinským vedením je proto naopak nezbytné. Je ostatně velmi zajímavou otázkou (a informace tohoto druhu v médiích chybějí), zda na dnešní Ukrajině jde o "vzpouru lidu proti vládě", anebo o boj dvojího "ukrajinského lidu" ("občanskou válku"), tedy o konflikt západu a východu země.
    Blažena Švandová, pracující důchodce
    February 10, 2014 v 19.31
    Ukrajina
    K postoji Ameriky a Ruska k Ukrajině viz též blog Miloše Balabána, který vyjadřuje něco podobného, co zde pánové Frank a Pleva: v kauze Ukrajina je třeba spolupráce východu a západu
    http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milos-balaban.php?itemid=22223
    MP
    Martin Profant
    February 11, 2014 v 10.40
    Dvě dost různé roviny
    Tomáš Zdechovský by snad dokázal svým článkem přesvědčit i mě, že existuje "myšlení pražské kavárny". Respektive ne-myšlení téže.
    Česká republika by měla mít jednotnou zahranční politiku a Zemanovi i Klausovi se docela právem vyčítalo, že to nedostatečně respektují, dokonce zasahují i do jejího personálního zabezpečení. Protože se dotýkalo knížecího postu, křičeli tehdy "osobnosti" až neuměřeně věci.
    Nyní se pro změnu Zeman chová docela uvážlivě. Pokud by ČR chtěla vyjádřit ostrý odstup od jednání Janukovyčovy věrchušky, logicky by měla začínat odvoláním našich diplomatů, nejprve na konzultace, ředáním nóty atd. Pokud by bez těchto předchozích aktů prezident demonstrativně nepřijal dávno pozvaného partnera jako vyjádření odmítavého postoje, by šel proti zahraniční politice vlastní země.
    A omlouvalo by ho leda to, že tahle vláda k Ukrajině žádné stanvisko nezaujala a že nechala v Mnichově plácat cosi "bezpečnostního experta" Hamáčka, toho času z dopuštění personální pustoty Lidového domu funkcionáře Sněmovny.
    Zároveň bychom ovšem neměli prezidentovu zdrženlivost hodnotiti jako vyjádření věcného stanoviska k ukrajinským událostem. Ukrajina není a nebyla žádný most, je to velká země, která se --ke své smůle -- stala strategickým jablíčkem sváru do té míry, že to vyprazdňuje možnost ukrajinského lidu, aby o sobě rozhodoval alespoň v té míře, ve které je to dnes obvyklé. Ruské přepolí anebo hamáčkovskoubaslabánovská jednotná Ukrajina za každou cenu jako osina v tlapě medvěda, který ji drží -- vsjo rovno, vždycky to znamená, že povládne ta banda zkorumpovaných parchantů, která bude umět chytat aktuální politický vítr.
    JK
    Jan Konvalinka, biochemik
    February 11, 2014 v 11.24
    jeden jediný azimut
    Nic proti politice více azimutů. Dokonce souhlasím s Martinem Profantem, že rušení Janukevičovy návštěvy by bylo kontraproduktivní a že je s legální vládou Ukrajiny třeba mluvit.
    Problém je, že já v Zemanově zahraniční politice zatím vidím jen jeden jediný azimut - ten východní. Od slavného vyvěšení vlajky EU na Hradě žádné další diplomatické iniciativy vzhledem k EU nebo dalším spojencům nevidím - zato vidím cestu do Soči (kam Hollande, Merkelová, Cameron ani Obama nejeli), pozvání pro Islama Karimova a Putina, plánovanou cestu do Číny..... Skoro se děsím, jakého dalšího hrdlořeza přivítáme na Hradě příště. Jestli ona ta pražská intelektuální kavárna nemá občas pravdu.
    MP
    Martin Profant
    February 11, 2014 v 12.47
    Janovi Konvalinkovi
    Docela zajímavý výčet těch, kteří do Soči nejeli -- vlastně nikdo z nich není v Zemanově postavení. Dvě jména jsou sice prezidentská -- Obama a Hollande --, ale v prezidentském a poloprezidentském systému. Docela otevřeně se přiznám, že jsem chvíli váhal, jestli je Gauck ještě německým prezidentem, a na to, že mají v Rakousku pořád ještě Heinziho Fischera, jsem si musel dokonce ověřit v googlu. A přitom je to takový milý, inteligentní člověk. Ale ti dva jsou přeci funkčně přesné obdoby našeho prezidenta. Nepřeceňoval bych aktivity toho pána, který se liší leda tím, že neumí přijmout odpovědně svoji roli.
    MP
    Martin Profant
    February 11, 2014 v 20.9
    Pavlovi Koláříkovi
    Děkuji za potvrzení. A pokud co do pravomocí a ústavního postavení není německý prezident ve stejném postavení jako ten český, mohl byste mi, laskvě uvést, v čem se jejich pozice tak významně liší?
    Honza Macháček, chemik
    February 11, 2014 v 23.15
    Zcela prosté
    Čí zájmy hájí Miloš Zeman pozváním Viktora Janukovyče? Přece zájmy Evropské unie a České republiky. Evropská unie má zájem na posílení vazeb s Ukrajinou a pro nás je spolupráce s Ukrajinou rovněž významná. Viktor Janukovyč je stále ukrajinským nejvyšším státním představitelem, a dokonce i jeho odstoupení lze dosáhnout, kromě atentátu a vojenské invaze, jedině tím, že s ním někdo bude jednat.

    Čí zájmy hájí Miloš Zeman návštěvou olympijských her v Soči? Přece zájmy České republiky. Kromě toho, že prezident republiky má pro podporu sportovců přece jen trochu větší význam než ostatní fanoušci, je pro nás Rusko významným obchodním partnerem a hlavním dodavatelem ropy a zemního plynu, a najdou se i další důvody proč udržovat s Ruskem dobré vztahy. Pravděpodobně není nezbytně nutné, aby Miloš Zeman Vladimiru Putinovi podlézal, kritizovat stav lidských práv v Rusku může, ale ohrnovat nad ním nos nebo se k němu točit uraženě zády jako malý fracek, tím by české diplomacii příliš neposloužil.

    Čí zájmy hájí Miloš Zeman pozváním Islama Karimova? Pravděpodobně zájmy USA. Uzbekistán je pro Českou republiku vcelku bezvýznamný hospodářsky, politicky i geograficky. Důležitý je pro americké vojenské akce v Afghánistánu. Možná je Miloši Zemanovi osobně sympatické, že Islam Karimov, navzdory svému jménu, nevyznává islám a muslimy mučí a vraždí — spolu s řadou dalších politických oponentů. Zastáncům lidských práv ovšem zbývá tak leda doufat, že pozvání uzbeckého diktátora do Prahy je past a Miloš Zeman, který s teroristy zásadně nevyjednává, se chystá tohoto masového vraha osobně popravit.

    Čí zájmy hájí Zemanovi kritici, kteří spustili povyk kvůli Janukovyčovi, vyčítají mu Soči, ale Karimov jim nevadí? Paranoik by hned hledal nepřátelské agenty placené CIA, racionální člověk si vzpomene na Hanlonovu břitvu: Nehledej spiknutí tam, kde k vysvětlení stačí hloupost.
    MP
    Martin Profant
    February 12, 2014 v 8.17
    Pavlovi Kolaříkovi
    Myslím, že jsem se nedožadoval polopatického vysvětlení. Já napsal, že postavení českého a německého prezidenta jsou srovnatelné a Vy jste reagoval:
    "Jestli Gauck je nebo není v Zemanově postavení, o už nechám na úvaze jednoho každého čtenáře."
    To lze sotva číst jinak, než jako distanc od tvrzení, na které reagujete. A mě docela upřímně zajímal důvod této distance,osobně rozdíl v tom, co je pro zdejší diskusi podstatné, neumím najít a rád si rozšířím příliš úzký pohled.
    A ačkoliv nejsem nijak nadšen Zemanem na Hradě a rozhodně si nemyslím, že by návštěvou v Soči hájil nějaký český zájem, měkký politický bojkot olympiády považuji za poněkud trapný. Po Pekingu dokonce za trochu směšný.
    A docela souhlasím s Honzou Macháčkem, že pokud už něco na Zemanově programu návštěv vyžaduje kritiku, pak přijetí Karimova. Ovšem i v tomto případě si myslím, že řešení nějakou "peticí osobností" je -- slušně řečeno -- k ničemu, záleží na nás, abychom tomu pánovi dali najevo, že není v Praze vítán. Ostatně totéž platí i v případě Janukovyče.
    + Další komentáře