To jsem snad na iDnes!

Místo anylýzy o situace na Ukrajině, v které se málokdo orientuje, máme zde další dmýchání nenávisti proti prezidentovi.

Boj s Ruskem o Ukrajinu nemůže EU vyhrál 1:0. Ukrajina musí být politickým mostem a mít specifické vztahy na východ i na západ. Rusko nepřipustí, aby na Ukrajině ztratilo vliv, a je komické, že titíž politici, kteří svou neoliberální politikou škrtů neustále EU hospodářsky oslabují a nutí evropské firmy žadonit o zakázky v Rusku, že titíž politici chtějí, abychom Rusku hrozili prstíčkem ohledně lidských práv. Difficile est comediam non scribere.

Situaci na Ukrajině vyřeší pouze dialog a oboustranný kompromis. Hovořit s oficiálním ukrajinským vedením je proto naopak nezbytné. Je ostatně velmi zajímavou otázkou (a informace tohoto druhu v médiích chybějí), zda na dnešní Ukrajině jde o "vzpouru lidu proti vládě", anebo o boj dvojího "ukrajinského lidu" ("občanskou válku"), tedy o konflikt západu a východu země.

K postoji Ameriky a Ruska k Ukrajině viz též blog Miloše Balabána, který vyjadřuje něco podobného, co zde pánové Frank a Pleva: v kauze Ukrajina je třeba spolupráce východu a západu
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milos-balaban.php?itemid=22223

Tomáš Zdechovský by snad dokázal svým článkem přesvědčit i mě, že existuje "myšlení pražské kavárny". Respektive ne-myšlení téže.
Česká republika by měla mít jednotnou zahranční politiku a Zemanovi i Klausovi se docela právem vyčítalo, že to nedostatečně respektují, dokonce zasahují i do jejího personálního zabezpečení. Protože se dotýkalo knížecího postu, křičeli tehdy "osobnosti" až neuměřeně věci.
Nyní se pro změnu Zeman chová docela uvážlivě. Pokud by ČR chtěla vyjádřit ostrý odstup od jednání Janukovyčovy věrchušky, logicky by měla začínat odvoláním našich diplomatů, nejprve na konzultace, ředáním nóty atd. Pokud by bez těchto předchozích aktů prezident demonstrativně nepřijal dávno pozvaného partnera jako vyjádření odmítavého postoje, by šel proti zahraniční politice vlastní země.
A omlouvalo by ho leda to, že tahle vláda k Ukrajině žádné stanvisko nezaujala a že nechala v Mnichově plácat cosi "bezpečnostního experta" Hamáčka, toho času z dopuštění personální pustoty Lidového domu funkcionáře Sněmovny.
Zároveň bychom ovšem neměli prezidentovu zdrženlivost hodnotiti jako vyjádření věcného stanoviska k ukrajinským událostem. Ukrajina není a nebyla žádný most, je to velká země, která se --ke své smůle -- stala strategickým jablíčkem sváru do té míry, že to vyprazdňuje možnost ukrajinského lidu, aby o sobě rozhodoval alespoň v té míře, ve které je to dnes obvyklé. Ruské přepolí anebo hamáčkovskoubaslabánovská jednotná Ukrajina za každou cenu jako osina v tlapě medvěda, který ji drží -- vsjo rovno, vždycky to znamená, že povládne ta banda zkorumpovaných parchantů, která bude umět chytat aktuální politický vítr.

Nic proti politice více azimutů. Dokonce souhlasím s Martinem Profantem, že rušení Janukevičovy návštěvy by bylo kontraproduktivní a že je s legální vládou Ukrajiny třeba mluvit.
Problém je, že já v Zemanově zahraniční politice zatím vidím jen jeden jediný azimut - ten východní. Od slavného vyvěšení vlajky EU na Hradě žádné další diplomatické iniciativy vzhledem k EU nebo dalším spojencům nevidím - zato vidím cestu do Soči (kam Hollande, Merkelová, Cameron ani Obama nejeli), pozvání pro Islama Karimova a Putina, plánovanou cestu do Číny..... Skoro se děsím, jakého dalšího hrdlořeza přivítáme na Hradě příště. Jestli ona ta pražská intelektuální kavárna nemá občas pravdu.

Docela zajímavý výčet těch, kteří do Soči nejeli -- vlastně nikdo z nich není v Zemanově postavení. Dvě jména jsou sice prezidentská -- Obama a Hollande --, ale v prezidentském a poloprezidentském systému. Docela otevřeně se přiznám, že jsem chvíli váhal, jestli je Gauck ještě německým prezidentem, a na to, že mají v Rakousku pořád ještě Heinziho Fischera, jsem si musel dokonce ověřit v googlu. A přitom je to takový milý, inteligentní člověk. Ale ti dva jsou přeci funkčně přesné obdoby našeho prezidenta. Nepřeceňoval bych aktivity toho pána, který se liší leda tím, že neumí přijmout odpovědně svoji roli.

Děkuji za potvrzení. A pokud co do pravomocí a ústavního postavení není německý prezident ve stejném postavení jako ten český, mohl byste mi, laskvě uvést, v čem se jejich pozice tak významně liší?

Čí zájmy hájí Miloš Zeman pozváním Viktora Janukovyče? Přece zájmy Evropské unie a České republiky. Evropská unie má zájem na posílení vazeb s Ukrajinou a pro nás je spolupráce s Ukrajinou rovněž významná. Viktor Janukovyč je stále ukrajinským nejvyšším státním představitelem, a dokonce i jeho odstoupení lze dosáhnout, kromě atentátu a vojenské invaze, jedině tím, že s ním někdo bude jednat.

Čí zájmy hájí Miloš Zeman návštěvou olympijských her v Soči? Přece zájmy České republiky. Kromě toho, že prezident republiky má pro podporu sportovců přece jen trochu větší význam než ostatní fanoušci, je pro nás Rusko významným obchodním partnerem a hlavním dodavatelem ropy a zemního plynu, a najdou se i další důvody proč udržovat s Ruskem dobré vztahy. Pravděpodobně není nezbytně nutné, aby Miloš Zeman Vladimiru Putinovi podlézal, kritizovat stav lidských práv v Rusku může, ale ohrnovat nad ním nos nebo se k němu točit uraženě zády jako malý fracek, tím by české diplomacii příliš neposloužil.

Čí zájmy hájí Miloš Zeman pozváním Islama Karimova? Pravděpodobně zájmy USA. Uzbekistán je pro Českou republiku vcelku bezvýznamný hospodářsky, politicky i geograficky. Důležitý je pro americké vojenské akce v Afghánistánu. Možná je Miloši Zemanovi osobně sympatické, že Islam Karimov, navzdory svému jménu, nevyznává islám a muslimy mučí a vraždí — spolu s řadou dalších politických oponentů. Zastáncům lidských práv ovšem zbývá tak leda doufat, že pozvání uzbeckého diktátora do Prahy je past a Miloš Zeman, který s teroristy zásadně nevyjednává, se chystá tohoto masového vraha osobně popravit.

Čí zájmy hájí Zemanovi kritici, kteří spustili povyk kvůli Janukovyčovi, vyčítají mu Soči, ale Karimov jim nevadí? Paranoik by hned hledal nepřátelské agenty placené CIA, racionální člověk si vzpomene na Hanlonovu břitvu: Nehledej spiknutí tam, kde k vysvětlení stačí hloupost.

Myslím, že jsem se nedožadoval polopatického vysvětlení. Já napsal, že postavení českého a německého prezidenta jsou srovnatelné a Vy jste reagoval:
"Jestli Gauck je nebo není v Zemanově postavení, o už nechám na úvaze jednoho každého čtenáře."
To lze sotva číst jinak, než jako distanc od tvrzení, na které reagujete. A mě docela upřímně zajímal důvod této distance,osobně rozdíl v tom, co je pro zdejší diskusi podstatné, neumím najít a rád si rozšířím příliš úzký pohled.
A ačkoliv nejsem nijak nadšen Zemanem na Hradě a rozhodně si nemyslím, že by návštěvou v Soči hájil nějaký český zájem, měkký politický bojkot olympiády považuji za poněkud trapný. Po Pekingu dokonce za trochu směšný.
A docela souhlasím s Honzou Macháčkem, že pokud už něco na Zemanově programu návštěv vyžaduje kritiku, pak přijetí Karimova. Ovšem i v tomto případě si myslím, že řešení nějakou "peticí osobností" je -- slušně řečeno -- k ničemu, záleží na nás, abychom tomu pánovi dali najevo, že není v Praze vítán. Ostatně totéž platí i v případě Janukovyče.

Prezident Miloš Zeman reagoval na otevřený dopis Člověka v tísni, ve které mu je vyčítáno přijetí Karimova na Hradě, takto:

Otevřený dopis prezidenta republiky Miloše Zemana

Vážení,

děkuji Vám za otevřený dopis a odpovídám rovněž otevřeným dopisem.

Za prvé, mýlíte se hned v první větě svého otevřeného dopisu. Uzbeckého prezidenta Islama Karimova pozval můj předchůdce a je věcí diplomatické zdvořilosti, že nový prezident přejímá závazky svého předchůdce. Nevšiml jsem si, že byste protestovali proti návštěvě Václava Klause v Uzbekistánu.

Za druhé, prezident Islam Karimov nedávno jednal s vysokými představiteli Evropské unie v Bruselu. Nevšiml jsem si, že byste protestovali proti této návštěvě.

Za třetí, Spojené státy americké hodnotí Uzbekistán jako spojence v boji proti islámskému terorismu. Nevšiml jsem si, že byste proti tomuto americkému stanovisku protestovali.

Přeji Vám proto více informovanosti a méně pokrytectví.

S pozdravem

Miloš Zeman

- See more at: http://www.blisty.cz/art/72140.html#sthash.1Ik7sSXF.dpuf

a na tomto textu se ukazuje, jaký je Zeman pravičák a jak leze Amíkům někam. Bojuje (po boku amerických neocons) proti "islámskému terorismu" fanatičtěji než všichni naši pravičáci dohromady.
Schwarzenberga považuji za pokryteckého, přihlouplého kašpárka, ale řezníka Karimova by nikdy nepozval, i kdyby byl tento prezident ještě třikrát věrnějším spojencem USA...:) Je to halt otázka vkusu...

tak jednoduché to obávám se není. Je otázkou, kdo s eskalací náslí začal a komu slouží. A myslím si, že na Ukrajině proti sobě stojí spíš dva zkorumpované politické gangy než demokraté a "diktátor".
Ostatně, jak brutálně zasahuje často západní policie proti těm, kdo si dovolí "něco obsadit" (sqatting, studentské protesty v Londýně atd.)...

a teď tu statistiku upřesněte a řekněte, kolik z těch zraněných a mrtvých je policistů! Předpokládám, že oba se shodneme na tom, že Janukovyč nezabíjí vlastní policisty.
Čili srovnávat ukrajinské opoziční demonstranty (byť jistě všichni nejsou násilničtí), mezi nimiž nechybí ani nacionalisté a fašisté, se skutečně pokojnými demonstracemi proti čs. komunistickému režimu v 80. letech, to skutečně nejde.

A pokud jde o to qui bono, no s tím přišli už staří Římané, nikoli nějaký Fojtík, a jde o zcela legitimní otázku, kterou si musí vždy položit každý, kdo se chce nad nějakým politickým problémem seriózně zamyslet.

Ne, při Palachovu týdnu jsme nestříleli do policistů a ke cti bolševického režimu, asi nikoho z nás nenapadlo, že by do nás mohli střílet snajpři. Dokonce jsme rozbitou hubu, vyhození na silnici nějaký ten kilometr za Prahou a hrozbu vyhazovem z práce či ze školy považovali projev zhovadilosti tehdejšího režimu. Ostatně ty ostřelovači by našim kamarádům v Polsku o pár let dříve připadali jako režimní dezinformace -- o to jsme mluvili o vojenském puči.
Nezlobte se, jsem rozmazlený evropskými poměry, ale nehodlám tu perspektivu z roku 1989 měnit. Režim, který používá snajpry proti svým občanům je zločinný a jeho vrchní představitel patří před soud. A to, že před něj nepůjde, lze omluvit jen snahou zabránit občanské válce. A nic na tom nemění fakt, že původní poltický kurs Jakunovyčovy věrchušky byl realistický.
Mimochodem, nevím, jestli bychom v listopadu 1989 měli odvahu držet Václavák a bránit ho, kdyby začali milice střílet (ale ta otázka je absurdní, on by povel ke střelb nepadl, protože se ti mocipáni důvodně obávali, že by je poslechli jen naprostí idioti).

Martinovi Plevovi:
a) Dokonce i podle vládních ukrajinských zdrojů je zatím poměr mrtvých víc než deset ku jedné;
b) Ti policisté, opět i podle vládních zdrojů, nebyli první.

Zrovna jsem si přečetla článek Milana Daniela a současné události Ukrajině mi tak evokovaly průběh událostí před časem v Libyi i jinde.

"Janukovič se opovážil podepsat smlouvu s Ruskem a odmítl podepsat přístupové dohody k EU. V tu ránu přestal být demokratem. Ukrajinu přece měl otevřít lidumilným nadnárodním koncernům, korporacím, Evropské bance a MMF, a místo toho svou zemi zaprodal rudému ďáblu.

"Z Berlína, Bruselu a nyní tedy dokonce i z Prahy se tedy solidarizujeme s bojem proti krvavému vrahovi, který proti vlastnímu mírumilovnému lidu, jenž pálí uprostřed Kyjeva a dalších měst pneumatiky a rabuje na policejních služebnách, nechal ve jménu jakéhosi práva a jakési ústavy použít zbraně."
- See more at: http://www.blisty.cz/art/72247.html#sthash.gGhKIBhA.dpuf

Scénář řízený ze západu je vždy stejný: rozdmýchat odpor proti legitimní vládě, rozvrátit zemi a její obnovu pak vzít do svých rukou. Ukrajina má velké zásoby břidlicového plynu!
Jak ráda bych se mýlila!

vycházel jsem ze zpráv, které byly publikovány tuším v průběhu středy na aktuálně.cz (!). A to vycházelo sklutečně dost děsivě z hlediska brutality demonstrantů, přesněji spíš revolucionářů (asi 80 zraněných policistů, víc než na druhé straně). Ale jistě nemá cenu se přít se tímto způsobem, zkrátka shodněme se na tom, že náslií používaly obě strany, že minimálně radikálové (Pravý blok) dohody o příměří porušovali a zcela otevřeně prohlašovali, že chtějí "válčit", a že zkrátka se jednalo o typologicky jiný převrat než v r. 1989 v ČSSR, ale i třeba NDR apod.

Rovněž tak je zřejmé, že k žádnému kompromisu nedošlo, nýbrž byl proveden jednoznačný státní převrat, kdy opozice se zmocnila vlády. Hrozné je, že si nikdo neklade otázku, co bude s východem země - ať se nám to líbí, nebo ne, ten vidí situaci jinak a rozpad Ukrajiny je na pořadu dne.

A vůbec nejzajímavější je ona otázka cui bono. Buď je Janukovyč debil (a Putin mu poslal dost pitomé poradce, což asi bude pravda), anebo byl ukrajinský prezident šikovně do násilí vmanipulován opozicí a (některými) západními politiky a tajnými službami. Protože jinak si nelze tu eskalaci náslií vysvětlit - Janukovyčovi rozhodně neprospěla, jak ostatně vidíme. Když máte na ulicích tisíce lidí a slabou podporu v polovině země, musel byste - opět opakuji - být duševně zcela insuficientní, abyste za takových okolností situaci vyhrocoval. Myslím, že tato pochybnost je na místě.

Jinak, aby nedošlo k omylu, nijak se Janukovyče jako takového nezastávám, je to nepochybně parchant. Ale mé znepokojení z celé téhle revoluce vychází z bohužel neodbytného pocitu, že na druhé straně stojí parchanti přinejmenším stejní...:)

to, co píšete, je velmi důležité. Dalo by se říci, že jde o rozpor mezi reálpolitikou, do níž samozřejmě patří bezskrupulózní boj o sféry vlivu, a hodnotami, na nichž spočívá, nebo by měla spočívat evropská demokracie. Levice by měla v prvé řadě hájit ty hodnoty, a proto se mi nelíbí postoj naší vlády, i když chápu, že chce být především "proevropská", což má po klausovsko-odeésackých časech svůj význam.

Na druhé straně děláte jako mnoho jiných lidí na levici (zejm. těch, kteří se cítí zklamáni a podvedeni havlovským étosem lidských práv) tu chybu, že nepřítele evropských a západních pokrytců si ihned idealizujete a promítáte do něj v převráceně perspektivě to, co západní mediální a ideologický mainstream tvrdí. Tedy když se u nás píše, že Putin, Janukovyč nebo třeba Chávez jsou "špatní", musejí být ergo kladívko "dobří". Tak tomu bohužel není. Jak píšu p. Profantovi, parchanti jsou na obou stranách.

Možná čteme jiné zprávy anebo přeceňuji svojí schopnost rozumět ruštině a ukrajinštině. Ale

za a) Dočetl jsem se, že Janukovič parlamentní většinou odhlasovaný zákon o návratu k Ústavě z roku 2004. To je porušení jednoho ze tří hlavních bodů té včerejší dohody..

za b) Všude čtu, že Janukovič utekl z Kyjeva, nikde nic o tom, že by byl vyhnán. Právě tak čtu, že provládní jednotky město opustili, nikoli, že byly vytlačeny nějakou ofenzivou opozičních sil. Rusky, ukrajinsky, česky, německy, anglicky ... Pochybuji, že by to byla náhoda či informační spiknutí.

A pokud přistoupím na Vaš způsob argumentace: Opozice by musela zašílet, pokud by prezidenta před podpisem obnovení ústavy vyhnala z Kyjeva -- ony i potom, na východě má podporu, věrnou část policie a armády a ruské zázemí.
Otázka není, co bude s bohatším východem země s ekonomikou tradičně orientovanou na Rusko, ale co bude s chudým západem země.

Očekávání, které část protestujících vkládala do asociační dohody, považuji za nerealistická a asi by byla krutě zklamaná, podobně mi nijak neinponuje smutný ukrajinský nacionalismus. Ale vláda, proti které povstala polovina země a která -- aby se vůbec udržela -- používá ostřelovače, paramiltantní skupiny, hrozbu vojenské intervence, ta prostě jako vláda selhala a ztratila legitimitu. Nejpozději po středě ji nezbývá nic jiného, než zajistit rychle vznik nového vedení země. A v tom, že se to nestane, sehrál svým nepodpisem rozhodující roli Janukovič.
Ulehčujete si situaci tím, že jen měníte znamínko. Chavéz nebyl obluda, ani parchant, byl to člověk, který dělal tvrdou -- určitě jsou lidé, kteří si na něj mohou oprávněně stěžovat --, ale zřejmě potřebnou politiku, která změnila poměry v zemi. Když ho srovnáváte s kriminálníkem, který se prointrikoval k moci a nikdy své zemi nenabídl nic dobrého, urážíte jeho památku.

vaše argumentace logiku dost postrádá, to se na mě nezlobte.

Nikdo netvrdí, že opozice někoho vyhnala, ale o státní převrat se jedná, Janukovyč vyklidl pole, protože věděl, že už nemá sílu revoluci v Kyjevě vzdorovat. Ale prohrál-li bitvu, neznamená to (bohužel), že je u konce celá válka. Protože pokud se do záležitosti teprve teď začne vkládat vehementněji Rusko, máme se ještě na co těšit.

Nijak jste nevyvrátil mou tezi, že eskalace násilí Janukovyčovu režimu nepomohla, a pokud by si on nebo jeho poradci mysleli, že odstřelovači revoluci zastaví, museli by mít opravdu hodně nízké IQ, každému přece muselo být jasné, že naopak odpor proti vládě ještě více rozdmýchají a režim navíc přijde o jakoukoli mezinárodní prestiž. Upozorňuji vás v této souvislosti na to, že TV stanice Russia Today odvysílala reportáž o snajprech z řad povstalců. Jistě, může jít o putinovskou propagandu, ale byl bych velice ostražitý...

A rád bych se vás taky zeptal, jestli máte důvěru v opoziční představitele, já ji tedy rozhodně nemám v nacionalisty, adorující banderovce (v tom se shodujeme), ale velmi nepříjemný pocit mám i z Tymošenkové, která se (nějakým zázrakem) okamžitě uzdravila. Její obvinění z korupce nikdy nebylo v západních médiích rozcupováno na základě věcných argumentů, jenom se vždycky povšechně tvrdilo, že se jedná o politický proces (pravdou přitom přece může být obojí, korupčník Janukovyč likvidoval pomocí ochotné justice korupčnici Tymošenkovou...). A tak bychom mohli pokračovat. Jestli si někdo myslí, že lze demokracii stavět na poslancích koupených oligarchy (jeden z nich jich má prý kolem třiceti, proběhlo to v TV asi před dvěma dny), pak k takové naivitě není co dodat.

A poslední bod - Chávez. Do spolku s Putinem a Janukovyčem jsem jej zařadil jenom proto, že je, resp. byl líčen západním mediálním mainstreamem jako jeden z belzebubů, stejně jako prvně jmenovaní, od nichž se ovšem určitě v mnoha směrech zásadním způsobem liší, a to takovým, že mu to slouží ke cti. Avšak co naplat, i jeho projekt bolívarské revoluce a "socialismu pro 21. století" se hroutí a skončí - obávám se - brzy podobně jako Janukovyčův režim.

"Takže co se pravděpodobně stane dál?
Myslím, že není pravděpodobné, že EU dosáhne svých cílů na Ukrajině, a to z velmi prostého důvodu: ukrajinští nacionalisté a tak zvaná „opozice“ (tj. vyzbrojení povstalci) jsou koupeni a placeni USA. Byrokraté EU mohou nadále navštěvovat Ukrajinu a přicházet s hlasitými kecy a výroky, protože na nich opravdu nezáleží. Takže je to skutečně USA proti Rusku, a zde musím říct, že cíle USA jsou mnohem snazší na dosažení, než ty ruské: vše, co USA potřebují, je chaos, čehož lze dosáhnout velmi snadno a je to na financování relativně levné, zatímco Rusko potřebuje stabilitu a prosperitu a to, při nejmenším, znamená poskytnutí resuscitační pomoci v podstatě zruinované ukrajinské ekonomice a nastartování jistých velmi potřebných reforem. A to nelze pravděpodobně udělat bez toho, aby to zlomilo záda ukrajinským oligarchům. Má Rusko prostředky na dosažení tohoto? Velmi o tom pochybuji. Ne za stávajících známek blížících se ekonomických problémů a ne s bezpáteřním a zkorumpovaným klaunem u moci, jakým je Janukovič.
Takže pak co?
No, pokud není záchrana Ukrajiny možná, pak je jedinou zbývající možností ochrana Ruska před nevyhnutelným chaosem a nepokoji. To a zatraceně dobré zajištění, že Krym je v bezpečí. Rusko by mohlo, například, poskytnout východní Ukrajině přímou pomoc, obzvláště regionům jako Charkov, které jsou řízeny kompetentními a odhodlanými lidmi. Mimo tohoto je jedinou zbývající možností pro Rusko zalézt a počkat, jaká z životaschopných sil převezme moc v Kyjevě, nebo až se Ukrajina rozpadne na kusy.
Takže co Ukrajinci?
Myslím, že z výše uvedeného je jasné, kde u této záležitosti stojím. EU je potřebuje jako otroky, USA je potřebují jako pěšáky, a jedinou stranou, která potřebuje, aby prosperovali, je Rusko. To je prostě geostrategický fakt. Pokud jsou Ukrajinci příliš stupidní a příliš zaslepení svým fanatickým nacionalismem, aby to pochopili, pak je nechme za jejich hloupost zaplatit. Pokud jsou dostatečně chytří, aby to pochopili, pak bych radil, aby aspoň přestali s halucinacemi o nějaké invazi „jednotek Specnazu Moskalů“, které by napadly a okupovaly „nezávislou Ukrajinu“. Moskva má lepší věci na práci a má již napilno jinde."
(překlad Zvědavec)

K té postrádané logice. Napsal jste:

" Rovněž tak je zřejmé, že k žádnému kompromisu nedošlo, nýbrž byl proveden jednoznačný státní převrat, kdy opozice se zmocnila vlády."

A já jsme reagoval na spojitost, kterou tím implikujete: Kompromis byl dohodnut ve středu večer a porušil ho Janukovyč svým útěkem.

"Neměl sílu revoluci v Kyjevě vzdorovat" -- to je nepravděpodobné tvrzení, protože s hlediska silových pozic se za tu noc nic nezměnilo.

Pokud bych nepřijal tézi, že se Reuters nechala najmout pravicovými nacionalistickými ukrajinskými bojůvkami a že zinscenovala reportáž, ve které používala statisty v uniformách vládních jednotek, pak Janukovyč snajpry používal. Jestli to bylo příliš pitomé? Možná ano, ale podívejte se do historie všech evropských revolucí, ona ohrožená moc obvykle kombinuje pragmatismus s pitomostí.

Že politický převrat, který by nevyvlastnil oligarchy, nemůže přinést zadlužené a zbídačené Ukrajině skutečnou naději, a že bude nejspíše znamenat jen výměnu jedné korupční vlády za druhou, to je pravděpodobné. Právě tak lze očekávat, že se nenajde síla, která by dokázala zmírnit ekonomickými rozdíly založené napětí mez východem a západem země. Víc než vlivu banderovců bych se bál zklamaných očekávání a politických potvor, které vyvolají v život. Ale to nic nemění na tom, že na Majdanu a hlavně v akcích jako je současná polospontanní samospráva v Lvově se rozvíjí občanský potenciál, který klade meze modelu "Báťuška -- oligarcha -- kozák -- mužík". Bojím se, že to bude trvat dlouho a půjde to pomalu, ale přeci jen to dává naději.

Markovi Fraňkovi
A všiml jste si, že ti ostřelovači na každé pražské střeše nestřílejí? A to tu při MMF nějaký ten molotov vzduchem letěl. Díky bohu se tu nestřílelo ani při atentátu na Václava Největšího.
Ale poctivě -- kdyby nějaký ostřelovač střílel po klukovi, který s molotovem anebo se maketou pistole napadne toho či onoho globálního pupíka, byla by to tragedie, ale nebylo by to použití ostřelovačů proti občanům. K tomu dochází, pokud ti ostřelovači střílí z teroristických důvodů, tedy aby zastrašili občany.

Nikoli, nepohli jsme se ani o píď. Ty dva výroky znamenají přesně totéž, ten druhý byl jen rozvedením, aby to bylo pochopitelné i pro Vás. Marný pokus :-)
A Reuters publikovala záběry, na kterých skupina několika můžů ve vládních uniformách (řekl bych šesti, ale to číslo může být důsledek někdejšího vojenského výcviku) kryje se samopaly ležícího střelce uprostřed, ten má ruční zbraň na opěrce a s optickým zaměřovačem -- ano, neřeknu Vám s jistotou, že to byla ostřelovačská puška a nikoliv káčko v ostřelovačským modu, to bych se musel zeptat někoho s dobrýma očima a obskurní zálibou v těhle hračkách. Tedy buď inscenace, na které se podílela agentura žijící ze svého jména, anebo akce pravidelné a vycvičené jednotky.
BTW: Z lovecké pušky s optikou sice můžete ostřelovat na větší vzdálenost, ale rozdíl pozná nejen kriminálka Miami, ale i soudní expert žijící v reálném světě, třeba v Kyjevě. To by v tom spiknutí provokatérů ve službá západní finanční oligarchie (či jakou jinou konspirační teorii pro vysvětlení úmyslné střelby do vlastních řad bychom si uměli vymyslet) nesmělo být jen pár chlapů s loveckýma puškama, ale také tým lékařů, který vydal zprávu o ohledání zraněných a mrtvých.
Vyloučit nelze vůbec nic, ale hypotéza, že vládní struktura vedené evidentně zkorumpovaným a už jednou za kriminální čin odsouzeným populistou nechala střílet do lidí, aby je zastrašila, působí přeci jen přesvědčivěji.

Mimochodem, zkoušeli jste se někdo zamyslet nad tím, že se korupčního a utlačovatelského režimu, který vládne z vůle a ve prospěch pravděpodobně nejuzavřenější kapitalistické party v Evropě (deseti oligarchických rodin), že se této frapantní krvavé plutokracie, zastávají na tomto fóru většinou lidé, kteří se sami považují za antikapitalisty a levičáky?

Tak jsem se zamyslel, jako člověk "který se považuje za antikapitalistu a levičáka" (a to přibližně od roku 1996, kdy jsem pochopil důsledky sametového převratu, který jsem v roce 1989 také podporoval), a zjistil jsem, že se té "frapantní krvavé plutokracie" zastávám především kvůli způsobu, jakým ukrajinské události prezentuje Česká televize a velká média. Pokud redaktoři ČT nazývají teroristy (jak jinak to nazvat) vrhající zápalné lahve do oken, najíždějící nákladními auty do policistů a střílející z pušek, demonstranty, je patrné, že je to všechno trochu jinak. A včerejší projev J. Tymošenkové, vůdkyně opozice (hrdinky, mučednice atd), mi připomínal projev duševně nemocného člověka.

že se nezastávám Janukovyčova režimu, ale jde mi možná v prvné řadě o ty západní, demokratické hodnoty, které jsou v rozporu s onou reálpolitikou, jak ji popisuje ve svém příspěvku p. Novák.

Nemohu se radovat, pokud je pravda, že
- Západ (asi skutečně spíš USA než EU) cynicky využívá oprávněné neskojenosti Ukrajinců s býv. režimem a jejich touhy po demokracii k tomu, aby svrhl nepohodlné vedení státu jenom proto, že se chtělo orientovat více na Rusko - a vůbec celá ta koncepce obnovení studené války vůči Rusku je nesmírně nebezpečná a může vést k velmi špatným a zcela jistě nehumánním koncům

- stejně cynicky využívají nálady a touhy zmíněné výše místní "prozápadní" politici (nejen ukrajinští, ale celého postsovětského prostoru), kteří jsou ve skutečnosti stejně zkorumpovaní jako jejich protivníci a kteří pouze zpívají demokratickou písničku, ale k demokratičnosti mají velmi daleko (učebnicovým příkladem takového ptáčka je býv. gruzínský prezident Saakašvili, ostatně paralel s rusko-gruzínským konfliktem z r. 2008 by možná taky bylo více a bylo by zajímavé je prozkoumat)

A to pomíjím i velmi praktické, hospodářské a geo-politické aspekty (vč. bezpečnostních) - co se stane, pokud Ukrajina bude destablizovaná, co se stane, pokud propukne konflikt mezi západem a východem země, má EU (oslabená ekonomickou krizí, ale zejm. škrtací politikou) na to, aby trumfla Rusko, pokud jde o finanční pomoc Ukrajině, jaký dopad na naše a další evropské podniky by mělo, kdyby se jim výrazně ztížil přístup na ruský trh atd.

Asi to v tom opravdu bude. Zahraniční rubriky ČT nesleduji a zprávy v českých novinách taky moc ne. Z důvodů duševní hygieny.
Víc než Tymošenková zajímají kolegové z university, ti moji i ti mé ženy, a pak vrstevníci mých dětí, se kterými žvaní na sítích. Těm nejspíš odpovídá ten naivní kluk z Majdanu, který mává únijní vlajkou s nápisem o Ukrajině místo písmen EU. Nikdo z nich na mě nepůsobí na mě dojmem, že by si od Tymošenkové nebo od většiny opoziční vůdců slibovali o moc víc než od Janukovyče, ale alespoň něco. Od něj už nic.

Ten zlořečený Západ nehrál v posledních ukrajinských událostech žádnou roli a podle všeho z nich přední představitelé EU ani USA žádnou radost nemají. Neslaná nemastná reakce vyjednavačů EU po tom, co Janukovyč překvapivě odmítl podepsat dohody s EU, hovoří samy za sebe. EU se nejvíc ze všeho děsí toho, že by musela lít další stovky miliard do další málo rozvinuté země s obrovským zemědělským sektorem.
Spojené státy ze všeho nejvíc stojí o stabilitu, a představa rozdělení Ukrajiny a další studené (nebo nedejbože horké) lokální války by ohrozila americké hospodářské a politické zájmy. Mimochodem, naše taky (my jsme TAKY ten "Západ", jako by na to někteří diskutující zapomínali).

Proti tomu docela rozumně znějícímu zákonu protestovali nejen pravicoví nacionalisté, ale i lidé dost umírnění. Ti ovšem proti jeho konstrukci, alespoň formálně. Padnout zřejmě musel. Otázka je, zda ho nahradí jiný, udržitelný. Test, který ukáže, jaký prostor pro slušný vývoj vlastně je.
Mimochodem, ten zákon patřil ke conditio sine qua non asociačních jednání.