Před pár dny se jako každých několik měsíců za poslední roky objevily v médiích alarmující zprávy o počtu absolventů, kteří marně hledají práci. Viníkem situace jsou tu sami absolventi, kteří nejsou dostatečně iniciativní už za studií, tu zase neschopnost vzdělávacího systému se dostatečně přizpůsobit trhu práce.

Mantru o nedostatku techniků a naopak přebytku absolventů společenských a humanitních věd, zřejmě přejatou z propagandy Svazu průmyslu a dopravy, si v některém z médií přečteme nebo z úst některého z „expertů“ na problematiku vyslechneme také minimálně jednou za měsíc.

Vedle toho zároveň narůstají počty neplacených stáží, které dávají absolventům nebo studujícím minimálně iluzi, že jejich absolvováním zvyšují svou hodnotu na trhu práce. Stává se z práce samotné a ještě lépe práce určitého typu vzácný statek nebo dokonce svébytný druh kapitálu, který nám vedle odlišných druhů kapitálu, jako je ten kulturní nebo sociální, umožňuje získat práci/zaměstnání jiné?

Mít práci, abych měla práci

Jak už jsem napsala v úvodu svého článku, oblíbeným argumentem zaměstnavatelů a zoufáním nezaměstnaných absolventů je fakt, že jim chybí praxe. Nicméně tu obvykle získají jedině tak, že již určitou, obvykle mimoškolní, praxi mají. Neplatí to absolutně, ale právě u těch typů praxe, které pak září v životopisu, je to více než žádoucí.

Pracovní zkušenosti samy o sobě se tak vedle dalších schopností, kontaktů, ale i vzdělání nebo rozhledu stávají jen dalším druhem kapitálu, kterým člověk disponuje, aby se dostal k dalším druhům kapitálu.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí z konce loňského roku je čerstvých absolventů a mladistvých 6,6 % z celkového počtu nezaměstnaných 6,6 %. Nejvíce zastoupenou skupinou „kupodivu“ nejsou absolventi humanitních nebo společenskovědních vysokoškolských oborů, ale lidé vyučení nebo se základním (někdy nedokončeným) vzděláním.

Prvně jmenovaní tvoří podle údajů MPSV v celkovém počtu lidí hledajících práci 38,9 % respektive 28,8 %. Co se konkrétních oborů týče, ministerstvo jmenuje zejména absolventy těch, které se vztahují ke „službám“ (hotelnictví, obchod aj.), ale také absolventy technických nebo ekonomických oborů.