32 713 osob — přesně o tolik lidí méně než na konci předchozího měsíce evidovaly na konci dubna české úřady práce. Nezaměstnanost klesla nejvíce v „regionech“ — včetně těch, které hlásí trvale vysokou nezaměstnanost a odliv kvalifikovaných pracovních sil jako je například Jesenicko. Pro dlouhodobě nezaměstnané a závislé na sociálních dávkách — mezi jinými také pro obyvatele takzvaných sociálně vyloučených lokalit — by to měla být dobrá zpráva. Řada z nich totiž žije právě v chudých regionech na Ústecku a v Moravskoslezském kraji. Bohužel to až zas tak dobrá zpráva není. Půlprocentní snížení nezaměstnanosti lze totiž připsat především obvyklému startu sezónních prací. Na skutečně lepší časy se tak zableskne jen s dobře promyšlenou a dlouhodobou podporou zaměstnanosti.

K už tak široce rozevřeným nůžkám míry nezaměstnanosti mezi velkými městy a zejména příhraničními regiony se přidala celosvětová hospodářská recese. Přestože průměrná mzda v České republice po celou dobu krize roste, o zaměstnání začali před více než rokem jako první hromadně přicházet právě lidé v regionech.

Nezaměstnanost se zvyšovala především v již zmiňovaném Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Snižovaly se i mzdy, a to zejména v soukromém sektoru a některých firmách. Postiženi byli především pracovníci v manuálních profesích a nízkokvalifikovaní, naopak zaměstnanci veřejné správy pocítili recesi nejméně.

Mezi nezaměstnané tak přibyli lidé, kteří se ještě před časem mohli pochlubit „jistým“ pracovním místem jako třeba severočeští skláři. Zvýšila se konkurence na trhu práce — a ti, kteří na něj čerstvě přibyli, snížili již tak nízkou šanci dlouhodobě nezaměstnaných se na trh vrátit. Zvyšuje se sociální napětí — a to nejen mezi konkurenty o pracovní místa (v současné době připadá na jedno volné pracovní místo 16,4 uchazeče!), ale i v pohledu na dlouhodobě nezaměstnané.

Nabízím práci, Zn.: Dobrá adresa podmínkou

Zejména ti, jejichž plat je nízký a blíží se výši sociálních transferů, které je možné čerpat v nezaměstnanosti, se mohou cítit frustrováni. Na první pohled se to zdá být zřejmá nespravedlnost — jedni se musí za nízký plat ohánět v práci a jiní „zneužívají“ sociální dávky a nepracují.

Pod povrchem zůstávají skryté další aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách.

Mezi prvními je to již zmiňovaná obrovská konkurence o pracovní místa. Zaměstnavatelé raději volí ty, kteří nejsou v evidenci úřadu práce dlouho. Správně předjímají, že s dlouhodobou nezaměstnaností dochází u podstatné části lidí ke ztrátě pracovních návyků.

Svoji roli hraje také diskriminace na trhu práce. Dříve ji bylo možno vnímat především směrem k menšinám, nejčastěji Romům. Postupně se situace mezi zaměstnavateli mění a diskriminačním faktorem přestává být etnicita, ale mnohem více tzv. špatná adresa.

Zvýhodněni jsou ti, kteří se rekvalifikují nebo jinak vhodně připravují na zaměstnání — v hlavní roli jsou tu místní organizátoři aktivní politiky zaměstnanosti, tedy především úřady práce. Pokud dokáží vypisovat vhodné rekvalifikace podle potřeb trhu, optimálně v součinnosti se zaměstnavateli, učilišti a dlouhodobě nezaměstnanými klienty, může být tento nástroj účinný. V mnoha regionech však selhává, protože nabídka kursů se buď nekryje s poptávkou, nebo úřady práce nedokáží systematicky pracovat s klientelou dlouhodobě nezaměstnaných (na což nemají vždy dostatek kapacit — nutno dodat!).

Stále významnější roli sehrává velmi „mladý“ nástroj podpory návratu na trh práce — a to veřejná služba. Podle novelizovaného zákona o hmotné nouzi č. 111/2006 Sb. se od roku 2009 podmiňují při dlouhodobé nezaměstnanosti výplaty dávek v hmotné nouzi odpracováním alespoň dvaceti hodin veřejných prací měsíčně. Organizace veřejné služby leží na obci, která k tomu může získat finanční podporu z ministerstva práce. Stále více obcí veřejnou službu realizuje, většina však doposud ne. Řada zájemců o její výkon tedy zůstává neuspokojena, poptávka po veřejné službě obecně převyšuje nabídku.

Tento bezpochyby účinný a žádoucí prvek v systémech sociálních transferů a podpory zaměstnanosti tedy zatím vykazuje vady, nicméně se postupně stává nástrojem návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce (znovu si osvojují pracovní návyky, stávají se důvěryhodnějšími pro zaměstnavatele, získávají sebevědomí a prestiž ve společnosti — ostatní lidé si všímají, kdo veřejnou službu vykonává). Je důležité, aby se k veřejné službě připojovaly také navazující prvky aktivní politiky zaměstnanosti — vhodný, ale malý kapacitou je nástroj veřejně prospěšných prací dotovaných úřady práce.

Důležité jsou také služby občanského poradenství a sociálních služeb. Mohou pomoci nezaměstnaným či těm, kteří začali vykonávat veřejnou službu, zorientovat se na trhu práce, připravit se na pohovor se zaměstnavatelem apod. Pod hlavičku tzv. pracovního poradenství realizovaného neziskovými organizacemi se v mnoha městech etablovala služba, ve které pracovní poradci propojují žadatele o zaměstnání přímo se zaměstnavateli, pomáhají uchazeče připravit na nástup do práce, doprovázejí jej, aby zvládl první měsíce v novém zaměstnání.

Problémy však přetrvávají v organizaci a postihu práce načerno, která se (i přes nulovou ochranu pracovníka) doposud vyplácí oběma stranám — nezaměstnaným i těm, kteří jim práci bez smlouvy nabízejí.

Obrovským problémem je předlužení mnoha nezaměstnaných. Legálně pracovat se jim nevyplácí, neboť většina mzdy je zabavena exekutorem.

Most: deset procent míst pro dlouhodobě nezaměstnané

V těchto situacích se osvědčují další prvky podpory, které najdeme například ve strategickém plánu sociálního začleňování města Most, který tu pod vedením Agentury pro sociální začleňování vypracovali zaměstnanci úřadů, neziskových organizací, škol a dalších institucí, které podporují sociální začleňování.

V plánu najdeme také tzv. kariérové poradenství či podporu mladým lidem, kteří vycházejí základní školu při nástupu do středního či učňovského školství.

Pro předlužené je klíčová spolupráce exekutorů a sociálních pracovníků, kteří společně nastavují splátkové kalendáře tak, aby se klientovi stále ještě vyplatilo pracovat a exekutor byl uspokojen.

Mezi nejzajímavější prvky podpory zaměstnanosti patří usnesení zastupitelstva města Most, že při veřejných zakázkách musí být alespoň deset procent pracovních míst obsazeno pracovníky z evidence úřadu práce. Toto opatření, které je v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, se může při rozšíření do dalších regionů stát jedním z pilířů řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Mimořádný potenciál se skrývá v rozvoji sociálního podnikání. Firmy, instituce a sdružení, které je organizují, mohou zaplnit i taková místa na trhu, která by standardní podnikatel opomenul. To proto, že negenerují zisk, a jejich náklady na provoz se tak snižují.

Strukturální změnu v regionech s nejvyšší nezaměstnaností však mohou nastartovat pouze vhodné pobídky na rozvoj takových odvětví, která v regionu najdou přirozené zázemí pro rozvoj a také odbyt. Aktivní politika zaměstnanosti, služby, měkké i investiční pobídky (nabízí se strukturální fondy EU) a opatření na postihování šedé ekonomiky se proto budou muset bezpochyby propojit, aby napříště, až budeme sledovat statistické údaje o snižující se nezaměstnanosti v regionech, nebylo pochyb o trvalosti tohoto trendu. A především o jeho reálném základu.