Jsem rád, že autor zmínil zejména tématiku odsunu Němců, která zde chronicky dřímá pod povrchem, ale krásně se letos ukázala mezi 1. a 2. kolem prezidentské volby.

České bahno nejvýstižněji ilustruje reakce tehdejšího prezidenta Klause na státní návštěvě Rakouska v roce 2012, zda vidí model národního státu z 19. století i jako model pro 21. století. Tehdy odpověď usekl a uraženě odešel. Není lepší ilustrace o převažujícím postoji většiny české společnosti (národa). Nazveme-li to českou bahnivostí, čecháčkovstvím nebo nacionalismem (vždyť z definic kritéria pro nacionalismus splňuje). Jako každý nacionalismus má svou specifickou tvář, v tomto případě je to nacionalismus více obrácený do sebe, nepřímý a skrytý, ale možná o to silnější a více prostupující.

díky za to, že jste vytáhl na světlo něco, co řadu čtenářů DR asi podvědomě zneklidňuje, ale dosud si nepokusili zformulovat.
Lhostejnost, xenofobie a rasismus dřímou ve střední Evropě již od devatenáctého století a probouzí se a sílí v podmínkách politické krize. Jako v Habsburské říši před první světovou válkou a v době po Mnichovu u nás. Mnoholetou krizi politického systému přiživila krize hospodářská, především nezaměstnanost.
Před rokem a půl v polemice proti hnutí DOST M.C. Putna varoval před recidivou předválečného fašismu (Lidovky-Orientace, 29. 9. 2012). Ve své odpovědi Michal Semín (Orientace, 8. 10. 2012) naopak varoval před krizovými rysy soudobého egoistického liberalismu a diktátem politické korektnosti. Vnímavý filosof Václav Bělohradský upozorňuje na krizové rysy naší kolektivní duše již řadu let. Dlouhodobá ideová díra v Západní civilizaci - absence silné integrující myšlenky, společenské vize - je (více) nebezpečná v naší střední Evropě při naší civilizační nevyváženosti a nezralosti. Náhradní víru, ideologii vše regulujícího trhu, oslabila finanční a hospodářská krize.
Analytik se ptá, jak rozmotat spleť příčin a následků. A je možná léčba? Jaká?
Na okraj: Během vánoc jsem přečetl knížku "In Search of Civilization. Remaking a Tarnished Idea" (autor: John Armstrong, 2013). Je podnětná, velice zajímavá, ale vyznívá spíše bezradně. Autor civilizaci chápe jako souběh hmotné a duchovní prosperity. Ale silnou společenskou vizi, která by takový souběh inspirovala, také nenachází, ani v dohledu.

Když to tak čtu, pronásleduje mě představa civilizace jako Fénixe v epicentru ohňostroje. (A zcela výjimečně nemyslím ani na koriandr, ani na pšenici.)

Vážený pane Rychetníku,
společenská vize, jak dospět k dobru pro všechny je tu hodně dlouho. Je jí křesťanství. A pokud jde o souběh hmotné a duchovní prosperity, o níž píšete, není lepšího receptu, než jsou Ježíšova slova "Hledejte království Boží a vše ostatní Vám bude přidáno." Co bychom ještě chtěli? Aby to, co dělat máme, udělal někdo za nás, a my dělali přesný opak?

V nejaktuálnější verzi si takový recept na dobrý svět pro všechny můžeme dokonce přečíst. Napsal jej před pár dny papež František a byl uveřejněn k dnešnímu dni jako "Poselství svatého otce Františka ke světovému dni míru 1.ledna 2014". Podnázev je "Bratrství jako základ míru a cesta k němu". Celý text se najde na stránkách tiskového střediska České biskupské konference http://tisk.cirkev.cz/res/data/169/019165.pdf?seek=1

Takže, ne že nevíme co konat, ale nekonáme co máme konat.

S přáním toho nejlepšího v letošním roce i ve všech letech nadcházejících přeje Jiří Vyleťal

děkuji za upozornění na nejnověší text Františka. Jinak plný souhlas. V podobném smyslu jsem napsal svůj příspěvek ke článku paní Hájkové "Člověk, Bůh a systém" z úterý, 31. prosince 2013, 23:30:39. Odkazoval jsem na sociální učení církve a zejména na "Evangelii gaudium".
Potíž je ale v tom, že zvláště v Evropě je řada lidí alergická na katolickou církev a ostatní většina má jiné starosti, buď z nedostatku, nebo jak utratit přebytek peněz. Křesťanství nabízí krásnou vizi civilizace lásky, předobrazu Božího království, ale cesta k ní vede přes METANOIA, změnu myšlení, o níž jsme diskutovali jinde - ostatně jste se toho také zúčastnil. Křesťanská vize má (doufejme: zatím) charakter "soli" nebo "kvasu", ale nikoliv integrujícího "tmelu".
Kromě toho, dobrá vůle nestačí, pokud nezahrnuje dobrou vůli se vzdělávat a učit. To podnětné v knížce Johna Armstronga, o níž jsem psal, je také to, že civilizace vyžaduje jak duchovní hloubku, tak i TECHNÉ, odborné technické mistrovstvi, umění, včetně umění vládnout, řídit, organizovat a mít charakter, být důvěryhodný.
V každém případě díky Vám, který přinášíte dobrou zvěst v křesťanské platformě. I Vám bohaté Boží požehnání a vše nejlepší do 2014+

Vaše představa zní zajímavě. Fénix, jak známo, se vždy zrodí znovu z popele z plamene, v němž shořel. Snad to platí i pro ohňostroj a Vy jste optimista. Ale nerozumím proč ještě přidáváte koriandr a pšenici. Vysvětlete prosím. Je to nějaká písnička, kterou pro mou nevzdělanost neznám?

Pane Rychetníku, s tím optimistou jsem si jist asi stejně jako s dosavadní známostí Fénixe...
Ale vlastně máte pravdu, proč by to nemohla být písnička? Tipoval bych to na popěvek třetí (čtvrté?) cenové skupiny. Nechci jim ale dělat reklamu kvůli větě v závorce, proto dovolte protiotázku: Co myslíte, že vzniklo prehistoricky dříve - pták Fénix nebo zlatavý mok?
/Takže nic hlubokomyslného ;-)

děkuji, konečně mi to došlo (měřím přes 185).

který je dnes jako tmel neoliberalismu ponechán na pospas své dekadentntní podobě. Liberální demokracie je levicí takřka pouze synonymem nositele depolitizace a podobných následků zmanipulovatelného konszensu, kterým mocenská elita překrývá společenské rozpory.
Mám dojem, že nekvete diskuze o nástrojích vhodných k prosazení ústavních norem, které by uchránily společenskou většinu nejen před zločinci rukujících z většiny, ale především před zločinci z řad mocenské elity.
Je konsens protivníků tunelářů a konsens protivníků manipulátorů ústavy.
Ti první to mají navenek sakra lehčí...................řekl bych.