Rok bahna. Za českým rokem 2013
Filip OutrataUplynulý rok přinesl v českém prostředí vzedmutí bahna lhostejnosti a xenofobních, rasistických postojů, stejně jako hlubokou krizi celého politického systému. Vyhlídky do budoucna nejsou příliš povzbudivé.
Odcházející rok ve vlastech českých a moravských pro mě zůstane rokem bahna. A nebude to bahno po dalších ničivých povodních v červnu. Tím skutečným bahnem, které se nedá snadno smýt a je stejně toxické jako to povodňové, je lidská zášť, omezenost a nesnášenlivost. Vrstvy toho všeho, které plynutí roku 2013 u nás zanechalo, budou otravovat vodu a vzduch ještě dlouho.
Reakce na narození zdravých paterčat romským rodičům ukázaly v hrůzné zřetelnosti postoje a názory spodiny české společnosti, prosakující stále znepokojivěji mezi politiky, kteří zvláště v závěru roku na senátní půdě předvedli skutečný festival protiromského populismu.
Z hlediska demokratické levice je přitom podstatné si stále uvědomovat, že protiromské nálady a na ně reagující postoje a výroky politiků mají v sobě širší antisociální potenciál: namísto „černých“ se mohou terčem hněvu „obyčejných lidí“ snadno stát jiné skupiny ve společnosti, definované národnostně, sociálně či třeba nábožensky nebo sexuální orientací.
Tristní situace cizinců žijících v České republice, na niž trvale upozorňují nečetní aktivisté za lhostejného nebo spokojeného nezájmu společnosti jako celku, je dalším toxickým dědictvím českého bahna.
České bahno nejvýstižněji ilustruje reakce tehdejšího prezidenta Klause na státní návštěvě Rakouska v roce 2012, zda vidí model národního státu z 19. století i jako model pro 21. století. Tehdy odpověď usekl a uraženě odešel. Není lepší ilustrace o převažujícím postoji většiny české společnosti (národa). Nazveme-li to českou bahnivostí, čecháčkovstvím nebo nacionalismem (vždyť z definic kritéria pro nacionalismus splňuje). Jako každý nacionalismus má svou specifickou tvář, v tomto případě je to nacionalismus více obrácený do sebe, nepřímý a skrytý, ale možná o to silnější a více prostupující.
Lhostejnost, xenofobie a rasismus dřímou ve střední Evropě již od devatenáctého století a probouzí se a sílí v podmínkách politické krize. Jako v Habsburské říši před první světovou válkou a v době po Mnichovu u nás. Mnoholetou krizi politického systému přiživila krize hospodářská, především nezaměstnanost.
Před rokem a půl v polemice proti hnutí DOST M.C. Putna varoval před recidivou předválečného fašismu (Lidovky-Orientace, 29. 9. 2012). Ve své odpovědi Michal Semín (Orientace, 8. 10. 2012) naopak varoval před krizovými rysy soudobého egoistického liberalismu a diktátem politické korektnosti. Vnímavý filosof Václav Bělohradský upozorňuje na krizové rysy naší kolektivní duše již řadu let. Dlouhodobá ideová díra v Západní civilizaci - absence silné integrující myšlenky, společenské vize - je (více) nebezpečná v naší střední Evropě při naší civilizační nevyváženosti a nezralosti. Náhradní víru, ideologii vše regulujícího trhu, oslabila finanční a hospodářská krize.
Analytik se ptá, jak rozmotat spleť příčin a následků. A je možná léčba? Jaká?
Na okraj: Během vánoc jsem přečetl knížku "In Search of Civilization. Remaking a Tarnished Idea" (autor: John Armstrong, 2013). Je podnětná, velice zajímavá, ale vyznívá spíše bezradně. Autor civilizaci chápe jako souběh hmotné a duchovní prosperity. Ale silnou společenskou vizi, která by takový souběh inspirovala, také nenachází, ani v dohledu.
společenská vize, jak dospět k dobru pro všechny je tu hodně dlouho. Je jí křesťanství. A pokud jde o souběh hmotné a duchovní prosperity, o níž píšete, není lepšího receptu, než jsou Ježíšova slova "Hledejte království Boží a vše ostatní Vám bude přidáno." Co bychom ještě chtěli? Aby to, co dělat máme, udělal někdo za nás, a my dělali přesný opak?
V nejaktuálnější verzi si takový recept na dobrý svět pro všechny můžeme dokonce přečíst. Napsal jej před pár dny papež František a byl uveřejněn k dnešnímu dni jako "Poselství svatého otce Františka ke světovému dni míru 1.ledna 2014". Podnázev je "Bratrství jako základ míru a cesta k němu". Celý text se najde na stránkách tiskového střediska České biskupské konference http://tisk.cirkev.cz/res/data/169/019165.pdf?seek=1
Takže, ne že nevíme co konat, ale nekonáme co máme konat.
S přáním toho nejlepšího v letošním roce i ve všech letech nadcházejících přeje Jiří Vyleťal
Potíž je ale v tom, že zvláště v Evropě je řada lidí alergická na katolickou církev a ostatní většina má jiné starosti, buď z nedostatku, nebo jak utratit přebytek peněz. Křesťanství nabízí krásnou vizi civilizace lásky, předobrazu Božího království, ale cesta k ní vede přes METANOIA, změnu myšlení, o níž jsme diskutovali jinde - ostatně jste se toho také zúčastnil. Křesťanská vize má (doufejme: zatím) charakter "soli" nebo "kvasu", ale nikoliv integrujícího "tmelu".
Kromě toho, dobrá vůle nestačí, pokud nezahrnuje dobrou vůli se vzdělávat a učit. To podnětné v knížce Johna Armstronga, o níž jsem psal, je také to, že civilizace vyžaduje jak duchovní hloubku, tak i TECHNÉ, odborné technické mistrovstvi, umění, včetně umění vládnout, řídit, organizovat a mít charakter, být důvěryhodný.
V každém případě díky Vám, který přinášíte dobrou zvěst v křesťanské platformě. I Vám bohaté Boží požehnání a vše nejlepší do 2014+
Ale vlastně máte pravdu, proč by to nemohla být písnička? Tipoval bych to na popěvek třetí (čtvrté?) cenové skupiny. Nechci jim ale dělat reklamu kvůli větě v závorce, proto dovolte protiotázku: Co myslíte, že vzniklo prehistoricky dříve - pták Fénix nebo zlatavý mok?
/Takže nic hlubokomyslného ;-)
Mám dojem, že nekvete diskuze o nástrojích vhodných k prosazení ústavních norem, které by uchránily společenskou většinu nejen před zločinci rukujících z většiny, ale především před zločinci z řad mocenské elity.
Je konsens protivníků tunelářů a konsens protivníků manipulátorů ústavy.
Ti první to mají navenek sakra lehčí...................řekl bych.
Druhá stránka věci je jednání nás, občanského lidu obecného. Stále je třeba dodržovat a dbát, aby se v našem okolí dodržovalo, masarykovské "nebát se a nekrást". Jen my, lid obecný, můžeme vytvořit atmosféru řádného státu. A jen tak můžeme vytvořit atmosféru společenské kázně, v níž si ani mocenská elita nedovolí okrádat stát a jinou zvůli.
Mimochodem, když jsem psal Vaše jméno, prsty chtěly přidat čárku a háček. Bylo by to špatně?