Krajina a povodně
Zdeněk PoštulkaLidská zemědělská a lesnická aktivita ovlivňuje velikost povodní, kterými jsme stále častěji sužováni. Víme to už od povodní v roce 1997, ale k lepšímu se změnilo jen málo. Jednou z nadějí je změna Společné zemědělské politiky EU.
Stává se již tradicí, že každá z povodní rozvíří debatu o stavu naší krajiny a o vlivu zemědělského a lesního hospodaření na průběh povodní. Zanedlouho se však na tyto problémy zapomene. Od roku 1997, kdy tyto debaty započaly, se hospodaření v krajině změnilo jen málo. Do roku 2020 se plánuje, že přibližně třetina naší orné půdy bude věnována produkci biopaliv a bioplynu, ačkoliv by tato půda měla spíše sloužit k zadržování vody (revitalizace řek, výsadba mezí a tvorba mokřadů).
Dotace na orbu v záplavových územích jsou také jednou z důležitých příčin značných povodňových škod a jdou ruku v ruce s odvodňováním půdy a regulací řek. Těžba a transport dřeva a budování nových lesních cest pak způsobuje zrychlování odtoku z horských lesních povodí, což jsou území, na která dopadá nejvíce srážek. Soubor těchto faktorů rozložených na celém našem území tvoří fatální kombinaci. Pro zadržování povodní je důležité správné obhospodařování celého povodí. Nelze spoléhat pouze na hrázové systémy a přehrady.