Členské země Evropské unie podpořily doporučení Rady EU na posilování integrace romské menšiny, které nedávno odmítl český Senát. Senátoři se při jednání o tomto návrhu prokázali úroveň primitivů, které skutečnost naprosto nezajímá.

Schválení návrhu integrace

Materiál komise navrhuje intenzivnější integrační snahy ve vzdělávání, politiky zaměstnanosti, ve zdravotní péči a bydlení, ale také potřebu dostatečného finančního zajištění národních i místních strategií v této oblasti z evropských, národních i místních zdrojů.

„Nemůžeme Romy nechat na holičkách. Nyní je na členských státech, aby v období 2014-2020 přidělily podstatný objem prostředků ze zdrojů EU a přidaly i své vlastní finance, a pomohly tak romským komunitám plně využít jejich potenciál,“ reagoval na rozhodnutí členských zemí eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor.

Tolik tedy hlas z civilizovaných zemí. A nyní z České republiky.

Protestujeme, abychom protestovali

Český Senát na konci listopadu materiál navržený Radou EU odsoudil. Senátorům se nelíbilo, že by členské státy EU „měly zavádět sociální opatření cíleně pro Romy, neboť pomoc podle etnického klíče by odporovala Ústavě.“

A, aby to nevypadalo, že politiky kritizuji neustále jen já, člověk který se rasismem a životem lidí žijících v ghettech zabývá v nevládní organizaci, dám příklad takové kritiky odjinud. Jak si všimla Kateřina Šafaříková v článku na serveru Česká pozice, horní komora odsoudila doporučení Rady EU za něco, co v onom doporučení není vůbec napsáno.

„Čeští senátoři buď nečtou materiály, o kterých následně hlasují, anebo jen zavětřili příležitost, jak vyplísnit Brusel. Tak by se dalo na první pohled interpretovat hlasování horní komory, při němž zákonodárci odsoudili orgány Evropské unie za něco, co neudělaly. Při bližším průzkumu se však nabízí jiné rozuzlení. Skupinka senátorů má jasný plán a zmíněné hlasování pléna bylo úspěšným testem, že by mohl vyjít. Jde o tažení proti ,nepřizpůsobivým´ — zejména Romům,“ napsala Kateřina Šafaříková.

Zprávu, která je formulována velmi obecně a kde není o České republice ani slovo (pouze v jednom z odkazů ve vysvětlivkách), projednával senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal k němu na konci října jedenáctibodové usnesení, v němž odmítl:

•„nepodložená nařčení ČR z diskriminace na základě etnického klíče ve vzdělávacím systému“;

•„svádět na svévoli vzdělávacích zařízení“ výpadek romských dětí ze škol;

•zaměstnávání Romů ve státní správě na základě „nekvalifikačních kritérií“.

O tomto usnesení pak hlasoval senát jako celek a schválil ho. „Problém je v tom, že žádný z těchto napadaných bodů v doporučení Rady EU není,“ dodala k tomu Kateřina Šafaříková, která dále v článku toto jednání Senátu podrobně rozvádí.

Primitivismus v akci

Rozebírat jednotlivé výroky senátorů asi nemá valný význam, jde většinou o primitivní a naprosto neznalé rasistické a xenofobní výkřiky na úrovni Pepka a Vyskoče z Haškova Švejka.

Zastavím se jen u mého oblíbence, senátora Pavla Lebedy, který se do horní komory vyšplhal po zádech ČSSD. Ten totiž, kromě obvyklých primitivismů, spáchal i něco naprosto nehorázného ve věci práva. Srovnal skutečně pozoruhodným způsobem pokus o upálení početné rodiny s „mačetovým útokem v Novém Boru“:

„Jestliže pobláznění grázlíci jdou zapálit barák problematické kriminální rodině Romů a dostanou za to dvacet dva roků ,do tepláků´, tak je to sociální poprava, oni nešli prvoplánově vůbec vraždit, ne, že bych to schvaloval. Ale jestliže to porovnám s tresty, které dostali násilníci s mačetami, když dokáží s mačetou někomu proseknout lebku, tak to je pokus o vraždu, to je prvoplánový pokus o vraždu, ale rozsudky byly úplně jiné.“

Jinak řečeno: když se někdo pokusí zavraždit Romy, tak vlastně nejde o pokus o vraždu, ale o pomýlení poblázněných grázlíků. A trest vyřčený nezávislým soudem je proto sociální popravou. Totéž a podobnými slovy říkají kromě Lebedy i neonacističtí násilníci, kteří patří mezi nejhorší rasisty vůbec.

A jak je to s oním „mačetovým útokem“ v Novém Boru? Vrchní soud v Praze, který se zabýval odvoláním v této kauze, rozhodl, že Vojtěch Husák půjde do vězení na 17,5 roku, Jakub Žiga na patnáct let a Antonín Sinu také na patnáct let. Sinu nakonec nebyl potrestán za ublížení na zdraví, ale za pokus o vraždu, stejně jako druzí dva pachatelé.

Jinak řečeno: případ z Nového Boru byl posouzen jako pokus o vraždu. I trest byl adekvátní, ten, kdo chtěl vraždit, dostal 17,5 roku natvrdo. Ve srovnání s dvaceti dvěma lety za pokus o upálení osmi lidí je to trest adekvátní.

Senátorská stoka

Jenže Lebedovi, jakož i ostatním senátorům-primitivům, je naprosto lhostejné, jak se věci odehrávají ve skutečnosti. Z jejich vyjádření k této problematice je patrné, že se chtějí předvést té části veřejnosti, která pracuje s „informacemi“ na úrovni drbů, výmyslů, hoaxů a lží. Nejde jim o řešení věcí, ale o získávání politických bodů. A jsou kvůli tomu ochotni vstoupit i do té nejsmradlavější stoky.