Zajímavý článek, pane Soukupe. Zase jsem se dověděla něco nového, co ještě neznám.
Ta zmíněná struktura "A, a přece B" je patrně jeden z paradoxů typických pro křesťanství.
Ostatně i papež František prý něco podobného použil jako své osobní motto: "miserando atque eligendo” (politováníhodný, a přesto vyvolený). Aspoň jsem o tom někde nedávno četla.

děkuji za zájem. To "a přece" mě (jistě ne jako prvního) trklo, když jsem se probíral biblickými místy souvisejícími s tématem.

Papežovo motto jsem zatím jen zaregistroval; teď jsem se díky Vašemu popudu trochu porozhlédl, co vlastně znamená.

Pochází z kázání sv. Bedy Ctihodného o povolání celníka Matouše (Matouš 9, 9 ).

Klíčová věta kázání zní takto: „Vidit ergo lesus publicanum et quia miserando atque eligendo vidit, ait illi Sequere me.“

Ve zveřejněném českém překladu takto: „Ježíš spatřil celníka, a když na něj pohlédl s láskou a vyvolil jej, řekl mu: Následuj mě“. (Viz http://www.doo.cz/59-zpravy/posledni-zpravy/1298 - tam i další komentář k papežovu znaku.)

Neumím bohužel latinsky; ale překlad "miserando" jako "s láskou" se mi moc nezdá ("misereor" je "smilovat se").

Z toho, co jsem k významu věty našel, mi připadá nejzajímavější tento anglický blog: http://wdtprs.com/blog/2013/03/what-does-the-popes-motto-really-say-the-latin-motto-explained.

Autor blogu překládá druhou část věty takto: "...because he saw by having mercy and by choosing, He said to him, Follow me’ ”.

Tedy něco jako "jelikož na něj hleděl se slitováním a vyvolením". Sám Ježíšův pohled (chápu-li to správně) Matouše lituje, ale zároveň ho už vybírá mezi apoštoly.

"Celník" byl pro Židy Ježíšovy doby zloděj a kolaborant; abychom aspoň trochu pochopili, co se tady děje, musíme si tedy představit Matouše jako kombinaci - dejme tomu - Radovana Krejčíře a Emanuela Moravce.

A takovémuto člověku Ježíšův pohled říká: "Vím jaký jsi, lituji tě - A PŘECE si tě vybírám mezi své nejbližší."

Tvary "miserando" a "eligendo" jsou myslím gerundium, což patrně znamená něco jako v češtině přechodník přítomný. Netvrdím to s jistotou, protože už si to z gymnázia pamatuji jen matně.
Překládat to jako "s láskou" není příliš vhodné. Věta by možná mohla znít takto:
"Dívá se Ježíš na celníka a protože vidí, jak je politováníhodný a zároveň vyvolený, říká mu: Následuj mě!"
Místo "politováníhodný" by se dalo možná použít "opovržený". Napadá mě, jak složité je přeložit některá slova do češtiny. Podobně název Hugova románu - "Les miserables" se překládá většinou jako "Bídníci". Bídník může být padouch, ale bídník je také člověk, kterým lidé opovrhují, přičemž je těžké určit podíl jeho viny na tom opovržení. Je zkrátka těžké rozlišit, zda si za své opovržení může sám nebo zda je v tom nevinně. Proto možná Ježíš říká: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni".

V souvislosti s tou zmíněnou volbou krále u židovského národa, který byl předtím bez panovníka, mě ještě napadá, že Kosmas (ano, on to jistě byl) možná obšlehl (a trochu pozměnil) tento biblický příběh a převedl jej do báje o Libuši a Přemyslovi. Za Libušina panování si Čechové údajně také stěžovali, že jsou ostatním národům na posměch, a sice proto, že jim vládne žena. Žádali knížete. Kněžna je nejprve varovala (jaká je čeká přísnost a co všechno to pro ně bude znamenat atd.atd.). Ale když na tom přesto trvali, tak viděla, že se nedá nic dělat.
Možná si v duchu myslela : Kdo chce kam, pomozme mu tam :-)

děkuji za povzbuzení. O křesťanských tématech budu určitě psát dál; a to dost možná častěji než jednou za deset článků.

děkuji mnohokrát za všechny souvislosti! Podle toho anglického blogu, který cituji, jsou skutečně tvary "miserando" a "eligendo" gerundia, a to v ablativním (způsobovém) významu.

To by skutečně v češtině mělo být něco jako "přechodník přítomný". Tedy "pohlédl slitovávaje se a vybíraje". Rozumím tomu tak, že oba tvary se nevztahují k celníkovi, ale k Ježíšovu pohledu.

Ale napíšu nějakému latiníkovi a zeptám se.

že "miserando atque eligendo" se vztahuje k Ježíšovu pohledu (což mně připadá zajímavější), nikoliv k celníkovi; že (cituji jeho výklad) "Ježíšovo vidění tkví právě v tom, že se slitovává a vyvoluje."

Ono je při překladu z latiny někdy dost obtížné se v tom zorientovat, určit co je přísudek, podmět, předmět a co se vlastně k čemu vztahuje. Zajímavé tady ovšem je, že láska je ztotožněná se slitováním. To je asi pro křesťanství typické, ne?

jestli tomu správě rozumím, tak latinská verze je originál - úryvek z kázání sv. Bedy Ctihodného. Ten těsně sleduje a "doříkává" vyprávění evangelia (psaného - jak správně říkáte - řecky; ovšem opírajícího se o původní aramejská Ježíšova slova a ústní vyprávění o nich). Samotná slova "miserando atque eligendo" (resp. jejich ekvivalent v řečtině) v evangeliu nejsou - to je právě Bedův přídavek.

láska a slitování není totéž (ani v křesťanském pojetí), i když spolu úzce souvisejí.

Slitovat v nejvlastnějším smyslu se může jenom Bůh: "Ty však máš slitování se vším, protože můžeš všechno." (kniha Moudrosti, 11, 23)

Dokonale milovat může také jen Bůh; ale my se to od něj máme učit: "Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska... Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. " (1. list Janův, 4, 8.12)

Co znamená milovat? Samozřejmě také (ale nejen) slitovávat se. Podrobněji viz tzv. "Velepíseň lásky" (1. list Korintským 13, 1-13).

A ještě k obratu "pohlédl s láskou": je to prostě nepřesný překlad "miserando... vidit". Proč vůbec vznikl? Napadlo mě, že se do toho překladateli zamotal úplně jiný evangelijní příběh, totiž ten o setkání Ježíše s bohatým mladíkem. V něm se píše (tentokrát přímo v evangeliu): "Ježíš na něj láskou pohleděl." (Marek 10, 21)