Začala postní doba. Pro křesťany je to čas přípravy na Velikonoce, nejdůležitější svátky roku. Čas soustředit se na to, po jaké životní cestě jdeme, jací skutečně jsme a jak žijeme ve vztazích s druhými. Všechny vnější projevy spojené s postní dobou mají smysl jedině jako pomůcka k lepšímu soustředění na to, co je skutečně podstatné.

Co je a co není pravý půst vystihli nejlépe proroci starého Izraele. Jejich texty se v postní době čtou, a znějí stále tak, jako by mluvily k lidem dneška. Copak je pravý půst jen nějaká zbožná hra, kajícnická maska nasazená na nezměněnou tvář, nezměněnou bytost a nezměněné jednání? Je to jen zástěrka pro stále stejnou chamtivost, stále stejné zneužívání bližních, stále stejnou lhostejnost?