Začalo to celkem nevinnými, lehce škodolibými poznámkami od mých přátel a známých, pokračovalo to poznámkami nejen přátel a známých spojenými s poznámkami o mé klesající důvěryhodnosti, až celý tlak vyústil v tiskové zprávě Miss UK, tedy projektu, který spolu s dalšími třemi stovkami signatářů a signatářek kritizuji kvůli zneužívání značky Univerzity Karlovy. Usoudila jsem, že je asi opravdu čas k tomu něco napsat.

Za devatero horami…

Tak tedy - před bezmála třemi lety jsem se přihlásila do Miss Academia. Motivace k účasti byly nejednoznačné, ale tou úplně první byla rodící se sociologická a novinářská zvědavost — koneckonců vedla jsem tehdy Sociál, fakultní časopis Fakulty sociálních věd UK a zrovna ze soutěže krásy, která se ráda tváří být zcela jinou, než ty ostatní, by mohla být docela šťavnatá reportáž.

Tehdy mě pochopitelně ještě vůbec nenapadlo, že by mi takové neškodné „zúčastněné pozorování“ na castingu mohlo v budoucnu nějak zásadně uškodit. Soutěž krásy jsem navíc nijak výrazně nevnímala jako příliš problematickou, i když jsem už tehdy kolem sebe měla lidi, kteří proti ní ostře argumentovali.

Prozatím zůstávaly tyto hlasy nevyslyšeny, výraznější proměny mých názorů přišly koneckonců až o několik měsíců později s plánovanou vysokoškolskou reformou, prvními happeningy na toto téma, vstupem do ProAltu, a s rozvíjením levicových pozic zákonitě přišla i rovnost mužů a žen jako velké téma.

Potkala jsem mnoho inspirativních lidí, z nichž se mnozí stali mými přáteli, začala jsem o věcech uvažovat trochu jinak a nikoliv jen trochu kriticky. I když se to některým kritikům může zdát jako příliš krátká doba nebo dokonce jako alibistické tvrzení — mezi dvacetiletou Kateřinou Kňapovou z ledna 2011 a třiadvacetiletou Kateřinou Kňapovou z listopadu 2013 je skutečně propastný rozdíl. Ale kdo nechce pochopit, nepochopí.

„Andělsky krásná“ a to je tak všechno

Na samotném castingu bylo evidentní, že ona „ďábelsky chytrá“ ze sloganu celé soutěže je do značné míry jen marketingovým tahákem. Soutěž začínala vědomostním testem, který se skládal z několika desítek otázek, jež co nejvíce připomínaly všeobecný rozhled místy zdatného deváťáka, či spíše deváťačky, a místy zase maturanta. Geografie, politika, tuším, že i nějaké jazykové nebo matematické příklady.

Pamatuji si, že jsem byla o několik desítek minut rychlejší než ostatní slečny a v testu měla zdaleka nejlepší skóre. První ze tří kol a taky to jediné, o kterém se dá s jistotou říct, že mělo tak nějak hodnotit chytrost dívek, byť na encyklopedických informacích.