Pro jakou rodinu?
Ivan ŠtampachQueer lidé mají přirozenou touhu po rodinném životě, i když ve svých partnerstvích pochopitelně neplodí potomky. Nestaví rodinu na biologické nutnosti jako stoupenci hnutí pro život a mladí křesťanští demokraté. Stavějí spíš na osobním vztahu.
Mladí křesťanští demokraté, organizace mladých členů KDU-ČSL, tradičně popírá některé principy liberální demokracie, ke kterým jsme se přes úskalí dopracovali na přelomu let 1989 a 1990. Tato organizace proslulá autoritativním konzervativismem v těsném sousedství fašismu uspořádala letos pod záštitou mimo jiné Dominika Duky pochod, jehož již dříve oznámená trasa se částečně překrývala s obvyklou cestou pochodů iniciativy Prague Pride.
Z celé republiky se sjelo podle odhadů 150—200 účastníků konzervativní demonstrace. Autoritářský model křesťanství i v Česku uvadá. Hrstka fundamentalistů však vytlačila obvyklý pochod, a Pride s asi 15 tisíci účastníků se tentokrát pohyboval jinudy a místo na Střeleckém ostrově ukončil cestu na Letenské pláni, kde probíhaly další debaty, setkání a hudební vystoupení.
Označení akce zaměřené proti pochodu hrdosti názvem Pro rodinu je pochybné. Sotva kdo je v principu proti rodině. Jistě mohl někdo udělat s vlastní původní rodinou špatné zkušenosti a o vlastní novou rodinu nestojí. Rozhodně však nelze všem příslušníkům sexuálních menšin, kteří slavili svůj tradiční festival, vytknout, že jsou proti rodině.
Každý pochází z nějaké rodiny, a když novou rodinu v obvyklém smyslu nemá, podílí se na rodinném životě blízkých příbuzných. Nemálo gayů a leseb se pod sociálním, nejčastější náboženským tlakem, pokusilo o rodinný život, a i když se rozpadl, někdy spolu bývalí manželé nebo rodiče a děti udržují v mezích možností dobré kontakty. Těmito různými, někdy lidsky nedokonalými způsoby, je rodina v jejich životě přítomna.
Příslušníci sexuálních menšin nemohou, i kdyby chtěli, omezit obvyklou rodinu. Kdo si ji chce založit, nebude se přece ptát svých homosexuálních nebo transsexuálních spoluobčanů. Nemá důvod na ně brát ohled. Komu z gayů nebo leseb by vadilo heterosexuální partnerství jejich příbuzných, přátel a známých?
×
Diskuse
Ty argumenty proti Gay Pride od obránců "tradiční rodiny" jsou přitažené za vlasy a jen zakrývají, že prostě nemají queers rádi. Samozřejmě to, že někdo žije v homosexulním páru nikomu jinému nebrání v tom, aby žil celý život s partnerem opačného pohlaví a měl s ním spoustu dětí. Namítat proti manželství homosexuálů, že hlavním smyslem manželství jsou děti, je také pokrytecké, protože nad sňatky žen v postfertilním věku se žádný Semín či Bátora nepohoršuje.
JD
August 19, 2013 v 20.20
Ačkoli s textem převážně souhlasím, přece jen je i na opačném postoji zrnko pravdy - pokud jde o uznání praktikované homosexuality jako něčeho, co se má z úcty k homosexuálům respektovat jako výjimka z pravidla, pak je vše v pořádku. Pokud by se však mělo jednat o oslavu svévolnictví a egoismu a prosazování volnosti výběru muže či ženy jako sexuálního partnera bez ohledu na vlastní sexuální orientaci, pak takový postoj skutečně ohrožuje morálku a podílí se na rozvratu hodnot, protože taková (své)volnost se prostě nemůže stát obecným pravidlem. "Jednej tak, aby se tvé jednání mohlo stát obecným pravidlem." (Immanuel Kant)
MK
nezlobte se, ale Váš příspěvek mi nedává smysl.
Připadá mi, že to, že někdo dělá něco jemu nepříjemného (nebo alespoň ne příjemného) nazýváte svévolí a egoismem. A to je zjevný oxymoron. Stejně tak představa výběru partnera bez ohledu na vlastní sexuální orientaci. Proč by někdo chtěl, jak by vůbec mohl, takový výběr provést?
Připadá mi, že to, že někdo dělá něco jemu nepříjemného (nebo alespoň ne příjemného) nazýváte svévolí a egoismem. A to je zjevný oxymoron. Stejně tak představa výběru partnera bez ohledu na vlastní sexuální orientaci. Proč by někdo chtěl, jak by vůbec mohl, takový výběr provést?
JD
August 20, 2013 v 19.54
Pojetí homosexuality nikoli jako biologické danosti, ale jako zvoleného životního stylu, není vlastní jen náboženské pravici, ale také radikálním volnomyšlenkářům, kteří ji chápou jako prostředek emancipace od konvenční morálky. Ti by se jistě cítili dotčeni, kdybychom jejich homosexuální vztahy považovali za projev nějaké determinace a ne svobodného rozhodnutí.
Ve starém Římě patřilo mezi patricii k dobrému tónu mít milence a heterosexuálové Rimbaud nebo Mick Jagger taky měli homosexuální vztah.
Na stránkách idealiste.cz najdeme větu "Dospělé osoby mají právo navazovat jakékoliv intimní vztahy s jakýmikoliv dospělými osobami, které k tomu vyjádří souhlas." Čili nejde již jen o zrovnoprávnění homosexuálů, ale o sexuální svobodu každého člověka žít jak s ženou, tak s mužem.
Můžeme si říct, proč by někdo chtěl žít s někým, kdo neodpovídá jeho sexuální orientaci, a že tohle bude vždy okrajovou výstřední libůstkou bohémů. Ale já si dovedu představit, že pokud se při vzrůstající nezávaznosti vztahů a promiskuitě stane obecně přijímaným, že "dospělé osoby mají právo...", pak nemusí být homosexuální románky ničím výjimečným, protože "zkusit se má všechno". Tady by však i liberální křesťan měl říct, že ne vše prospívá.
Ve starém Římě patřilo mezi patricii k dobrému tónu mít milence a heterosexuálové Rimbaud nebo Mick Jagger taky měli homosexuální vztah.
Na stránkách idealiste.cz najdeme větu "Dospělé osoby mají právo navazovat jakékoliv intimní vztahy s jakýmikoliv dospělými osobami, které k tomu vyjádří souhlas." Čili nejde již jen o zrovnoprávnění homosexuálů, ale o sexuální svobodu každého člověka žít jak s ženou, tak s mužem.
Můžeme si říct, proč by někdo chtěl žít s někým, kdo neodpovídá jeho sexuální orientaci, a že tohle bude vždy okrajovou výstřední libůstkou bohémů. Ale já si dovedu představit, že pokud se při vzrůstající nezávaznosti vztahů a promiskuitě stane obecně přijímaným, že "dospělé osoby mají právo...", pak nemusí být homosexuální románky ničím výjimečným, protože "zkusit se má všechno". Tady by však i liberální křesťan měl říct, že ne vše prospívá.
ŠŠ
August 20, 2013 v 20.04
Obávám se, že autoritativní konzervativismus, vlastní všem velkým (a patrně i některým menším) církevním institucím má širší vliv, než pouze v otázkách volby sexuálního partnera. V rodinných vztazích – nejen mezi sexuálními partnery – ve vztazích mezigeneračních, ve výchově dětí, v nezastíraném paternalismu působí zhusta to, co lze označit termínem autoritativní konzervativismus. Etické zásady, náboženská mravnost, jež se v církvích uplatňuje, mnohdy nestačí vyvážit působení onoho konzervativismu.
Necítím se povolána ani oprávněna posuzovat s dostatečnou znalostí pojednávanou problematiku, ale životní zkušenosti mě nutí přivítat každé úsilí o setřesení vlivu autoritativního konzervativismu. Oceňuji proto názory, vyslovené panem Štampachem.
Necítím se povolána ani oprávněna posuzovat s dostatečnou znalostí pojednávanou problematiku, ale životní zkušenosti mě nutí přivítat každé úsilí o setřesení vlivu autoritativního konzervativismu. Oceňuji proto názory, vyslovené panem Štampachem.
August 20, 2013 v 20.53
A co říkáte, pane Dospivo, na tohle: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/310890-ani-muz-ani-zena-nemecko-bude-uznavat-treti-pohlavi.html
JD
August 20, 2013 v 21.41
Paní Šprynarová, někdo může být politický liberál, ale přitom morální konzervativec. Hodnoty lze prosazovat i jinak než autoritářsky.
Paní Hájková, v době, kdy rodí muži či ženy přeoperované na muže, dítě může mít dvě matky atd., je otázka, jestli nesměřujeme k jakémusi nadpohlavnímu (nad)lidství. A taky, co všechno potom zbude z humanismu.
Paní Hájková, v době, kdy rodí muži či ženy přeoperované na muže, dítě může mít dvě matky atd., je otázka, jestli nesměřujeme k jakémusi nadpohlavnímu (nad)lidství. A taky, co všechno potom zbude z humanismu.
August 21, 2013 v 5.00
Možná se v budoucnu budou děti pěstovat ve zkumavkách a pohlaví nebude vůbec třeba....
A nebo to bude všechno úplně jinak....
A nebo to bude všechno úplně jinak....
MK
zdá se mi, že to berete za špatný konec. Buřiči a porušovatelé konvencí jednali, jak jednali, právě proto, aby ty konvence porušili. Bude li platit ta věta z idealiste.cz, žádného bohéma ani nenapadne zvolit si vztah v rozporu se svým vnitřním rozpoložením. Nebude li, najdou se další Rimbaudové, kteří to udělají, aby vás naštvali.
Co se týče experimentování, k tomu bude docházet, i kdybyste napsal na oblohu, že homosexuální vztahy mají mít jen homosexuálové a heterosexuální jen heterosexuálové. Jak jinak by měl člověk, který si není vnitřně jistý zjistit potřebné informace o sobě samém? Z lékařského vyšetření?
Dobře, že jste zmínil antický Řím. Na tom se dá pěkně ukázat jedna velká slabina morálního konservatismu. Tehdy byly vskutku součástí tradic homosexuální chování, promiskuita, nebo třeba naprostá nestřídmost. A samozřejmě i modloslužebnictví.( Naprosto cíleně používám negativně zabarveného výrazu.) A ti, jež hlásali a praktikovali zdrženlivost, střídmost a ryze duchovní spiritualitu, byli buřiči, se kterými to povětšinou končilo špatně. K velké radosti stoupenců tehdejší morálky a životního stylu. A vida: neuplynulo ani tisíc let, a bylo tomu přesně naopak. Opět k radosti tehdejších morálních konzervativců. (Měli li ovšem náturu na to, radovat se z cizího neštěstí, z čehož Vás osobně nepodezírám, neboť Vás neznám).
Co se týče experimentování, k tomu bude docházet, i kdybyste napsal na oblohu, že homosexuální vztahy mají mít jen homosexuálové a heterosexuální jen heterosexuálové. Jak jinak by měl člověk, který si není vnitřně jistý zjistit potřebné informace o sobě samém? Z lékařského vyšetření?
Dobře, že jste zmínil antický Řím. Na tom se dá pěkně ukázat jedna velká slabina morálního konservatismu. Tehdy byly vskutku součástí tradic homosexuální chování, promiskuita, nebo třeba naprostá nestřídmost. A samozřejmě i modloslužebnictví.( Naprosto cíleně používám negativně zabarveného výrazu.) A ti, jež hlásali a praktikovali zdrženlivost, střídmost a ryze duchovní spiritualitu, byli buřiči, se kterými to povětšinou končilo špatně. K velké radosti stoupenců tehdejší morálky a životního stylu. A vida: neuplynulo ani tisíc let, a bylo tomu přesně naopak. Opět k radosti tehdejších morálních konzervativců. (Měli li ovšem náturu na to, radovat se z cizího neštěstí, z čehož Vás osobně nepodezírám, neboť Vás neznám).
August 21, 2013 v 17.59
Homosexuální chování bylo v antických dobách tradiční jen někde (např. Sparta), i když antická kultura byla celkově k homosexualitě poměrně tolerantní. V raném křesťanství se ale projevilo ovlivnění židovskou kulturou, která naopak homosexualitu naprosto vylučovala.
Teoreticky by k něčemu takovému mohlo dojít i v budoucnu. Vyloučeno to není, ačkoliv je to asi málo pravděpodobné.
Teoreticky by k něčemu takovému mohlo dojít i v budoucnu. Vyloučeno to není, ačkoliv je to asi málo pravděpodobné.
JD
August 21, 2013 v 21.25
Pro pana Kolaříka:
Pokud se experimentování s homosexuálním chováním stane běžnou společenskou normou, pak těžko lze tvrdit, že se nikdo nebude podle ní chovat. Naopak, spíš si dokážu představit, že zvláště mezi mládeží bude tlak na takové chování a kdo se tak nechová, není "in".
Pro paní Hájkovou:
Těžko říct, co bude, ale pro děti je nejlepší funkční klasická rodina.
Proto respekt k homosexuální orientaci těch, co ji dostali do vínku, ano, uznání sexuálního experimentování za společenskou normu ne.
Pokud se experimentování s homosexuálním chováním stane běžnou společenskou normou, pak těžko lze tvrdit, že se nikdo nebude podle ní chovat. Naopak, spíš si dokážu představit, že zvláště mezi mládeží bude tlak na takové chování a kdo se tak nechová, není "in".
Pro paní Hájkovou:
Těžko říct, co bude, ale pro děti je nejlepší funkční klasická rodina.
Proto respekt k homosexuální orientaci těch, co ji dostali do vínku, ano, uznání sexuálního experimentování za společenskou normu ne.
Myslím si, že ten strach, který má z toho, co by se stalo, kdyby homosexuální vztahy byly uznávány v nějaké nadměrné míře, vyplývá spíše z fantazie než ze zkušenosti s tím, co se opravdu děje. Neznám nikoho, kdo by se nějak vážně pouštěl do homosexuálních vztahů jen proto, protože se to nosí.
Analogie s antickým světem mají omezenou platnost. Předně, pojem homosexuality jako trvalé orientace či choroby tehdy neexistoval, vznikl až v devatenáctém století. Odsuzující, neutrální, či schvalující soudy z bible, ze starého Řecka či od starých Římanů se vztahují k homosexuálnímu chování, ne k trvalé či dokonce vrozené preferenci.
Další závažný rozdíl proti současnosti je to, že až na řídké výjimky nebyla pociťována potřeba chránit děti před sexuálním zneužíváním. Tato potřeba je naopak dnes vnímána velmi silně i ve srovnání s nedávnou minulostí. Dnešní sexuální normy nejsou volnější než v minulosti, jsou jiné.
Analogie s antickým světem mají omezenou platnost. Předně, pojem homosexuality jako trvalé orientace či choroby tehdy neexistoval, vznikl až v devatenáctém století. Odsuzující, neutrální, či schvalující soudy z bible, ze starého Řecka či od starých Římanů se vztahují k homosexuálnímu chování, ne k trvalé či dokonce vrozené preferenci.
Další závažný rozdíl proti současnosti je to, že až na řídké výjimky nebyla pociťována potřeba chránit děti před sexuálním zneužíváním. Tato potřeba je naopak dnes vnímána velmi silně i ve srovnání s nedávnou minulostí. Dnešní sexuální normy nejsou volnější než v minulosti, jsou jiné.
JD
August 22, 2013 v 20.00
Třeba je obava opravdu přehnaná, ale společenské normy přece jen mají určitý vliv na to, jak se lidé chovají. Jde o to, zda je správná teze, že každý člověk má právo na intimní soužití jak s mužem, tak s ženou (ne ve smyslu, že to zákon nezakazuje, ale že je to jakési přirozené lidské právo). V této podobě s tím nesouhlasím a jestli by měl jít vývoj tímto směrem, pak chápu protesty.
August 23, 2013 v 20.03
Docela by mě zajímalo, jak to fungovalo za matriarchátu...
Představa, že existovaly společnosti, které byly hierarchicky uspořádany podobně jako společnosti patriarchální, jen ty role byly obrácené, je spíš mytologie a představa 19. století.
Ty možnosti organizace spoečnosti jsou dle dnešních poznatků pestřejší. Byly ještě v minulém století a možná dodnes jsou společenství, které nebyly uspořádány mocensky hierarchicky, což kupodivu vůbec neznamená, že nemají pevnou strukturu a silnou sociální kontrolu. To popsal třeba Gregory Bateson na Bali ve dvacátých letech.
Matrilinearita či uctívání především ženských božstev neznamená nutně, že ženy měly mocensky navrch.
Ale u severních skandinávských Germánů ve středověku měly ženy daleko lepší postavení než třeba v 18. století v Anglii. Dnes je tam v politice v podstatě paritní zastoupení mužů a žen, ale ani mužští politici se nechovají jako ti naši nadsamci, ta společnost je méně hierarchická, což ale třeba v Norsku bylo do jisté míry už v 19. století, kdy se moderní norský národ formoval.
Ty možnosti organizace spoečnosti jsou dle dnešních poznatků pestřejší. Byly ještě v minulém století a možná dodnes jsou společenství, které nebyly uspořádány mocensky hierarchicky, což kupodivu vůbec neznamená, že nemají pevnou strukturu a silnou sociální kontrolu. To popsal třeba Gregory Bateson na Bali ve dvacátých letech.
Matrilinearita či uctívání především ženských božstev neznamená nutně, že ženy měly mocensky navrch.
Ale u severních skandinávských Germánů ve středověku měly ženy daleko lepší postavení než třeba v 18. století v Anglii. Dnes je tam v politice v podstatě paritní zastoupení mužů a žen, ale ani mužští politici se nechovají jako ti naši nadsamci, ta společnost je méně hierarchická, což ale třeba v Norsku bylo do jisté míry už v 19. století, kdy se moderní norský národ formoval.
August 23, 2013 v 22.11
Vy si myslíte, že matriarchát neexistoval, pane Kubičko? Totéž se prý domnívá současná antropologie - viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Matriarch%C3%A1t .
Já si myslím, že existoval. Samozřejmě, že nešlo o vládu (moc) žen. Vláda (moc) ještě neexistovala. Ani žádná hierarchie...
A jestli matriarchát neexistoval, tak teprve existovat bude :-)
Já si myslím, že existoval. Samozřejmě, že nešlo o vládu (moc) žen. Vláda (moc) ještě neexistovala. Ani žádná hierarchie...
A jestli matriarchát neexistoval, tak teprve existovat bude :-)
K matriarchátu měl možná blízko Lenin, když pronášel svou známou tezi o tom, že každá kuchařka musí umět řídit stát (prý to mělo být tak snadné!). Na představě minimálního státu by se s ním možná shodli i mnozí dnešní neoliberálové. Ovšem to řízení státu kuchařkou by se jim sotva líbilo. :-)
+ Další komentáře