Už zase vykazují špinavé
Ivan ŠtampachPražský magistrát chce z městské hromadné dopravy vyloučit bezdomovce. Zřídí na to speciální tým. Neotvírá se tím Pandořina skřínka, kdy se nakonec vykazování z tramvají a autobusů nemusí zastavit pouze u lidí bez domova?
Dne 18. července byla zveřejněna zpráva, že nový primátor Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) oznámil, že se město chce vypořádat s problémem špinavých bezdomovců v městské hromadné dopravě, kteří obtěžují běžné cestující. Magistrát prý zřídí speciální tým, který bude dohlížet na to, aby zmizeli z tramvají a autobusů.
Odhaduji, že už se sestavují hlídky, které budou v tramvajích, autobusech a v metru kontrolovat úroveň naší hygieny. Budou se nám jako dřív soužky a pak pančelky dívat pod límec, jestli máme umytý krk. Možná budou sledovat, máme-li ostříhané nehty a nemáme-li za nimi špínu.
Budou se nás možná jen ptát, měníme-li si ponožky každý den, ale třeba budou provádět čichový test. Kdoví nebudou-li ve speciálně upravených kabinách dohlížet i na intimní hygienu cestujících. Ti, kdo nevyhoví, musí, jak čteme, zmizet. Možná budou vaporizováni podle návodu z Orwellova románu 1984. Jejich zmizení bude dokonalé. Český Absurdistán bude slavit triumf.
Napřed budou z veřejné dopravy vykázáni špinavější, než dovolí předpis. Asi se již připravuje prováděcí vyhláška upřesňující, jaká míra špinavosti se ještě povoluje a při jaké už musí nežádoucí subjekt s odvoláním na slova pana primátora zmizet. U špinavých bezdomovců ovšem zřejmě nezůstane. Na řadě by mohli být poněkud zanedbané stařenky a stařečci. Americký model hygieny s využitím pokročilé koupelnové technologie je pro ně nedostupný. Budou muset zmizet, protože koneckonců také obtěžují běžné cestující tím, že nesedí doma.
Současné české poměry naznačují, že by jako další mohli být vykázaní z městské dopravy tak řečení nepřizpůsobiví občané, což je, jak známo, kryptonym pro Romy. Jsou už od přírody víc tmaví, než se na hygienicky způsobilého občana sluší, a z dopravy by mohli být vyloučeni preventivně, aniž by byli testováni. Beztak si tramvají jedou na pracovní úřad pro sociální dávky, které pak propijí.
Dále asi přijde řada na muslimy. Jednou ranou se tím zajistí boj proti terorismu, protože přece muslim = terorista. Jak se bude u vstupu do dopravního prostředku kontrolovat vyznání, není ještě určeno. Na rozdíl od sousedního Německa není u nás náboženská příslušnost evidována jako úřední údaj.
Předpokládám, že budou smět kromě příslušníků registrovaných církví a náboženských společností cestovat i lidé bez vyznání. Kdyby ne, mohlo by se na dopravě velmi výrazně ušetřit. Počet cestujících by klesl zhruba na desetinu. Očekávám rovněž eliminaci či vaporizaci svědků Jehovových při této příležitosti.
Snadnější bude zajistit splnění konfesní podmínky pro účast v dopravě u zahalených muslimek. Stejně zahalené římskokatolické řeholní sestry ovšem vstup do tramvají, autobusů a metra budou mít zatím povolen. Snad budou hlídky dostatečně kvalifikované, aby obě skupiny ze služební horlivosti nezaměnily.
Za veškerým tímto vylučováním stojí životní filosofie, která třídí lidi na „nás lepší“ a na špinavý plebs, obtížný lidský hmyz, baraby či socky. Je to filosofie, která popírá evropskou duchovní a kulturní tradici hájící bezpodmínečnou lidskou důstojnost každého jednotlivce bez výjimky.
Filosofické zázemí ohlášených opatření dělí lidi na čisté a nečisté. Známe to v poněkud posunuté verzi též jako dělení na čistou a nečistou rasu. Koncepce stejná, jen jiné provedení. K hlídání rasové čistoty tu není daleko, i když se to skrývá za připomenutou „nepřizpůsobivost“. Přijdou na řadu jako vyloučení z pražské veřejné dopravy dále Židé? Nebylo by to poprvé. Špinavý Žid musel jít pěšky.
Historikům je známo, i když ve školních učebnicích dějepisu se to spíše tutlá, že Židy z veřejného prostoru vylučovala již II. československá republika, např. Národní divadlo dalo Hugo Haasovi výpověď z rasových důvodů již před příchodem nacistických okupantů. Objeví se v pražských tramvajích nakonec zase tabulky s nápisem Juden hier unerwünscht, nebo spíše jeho iniciativní česká podoba? Bude tím hygienická očista dopravních prostředků podle přání české a pražské pravice naplněna? Nebo mají v záloze ještě další konečné řešení?
Autor samozřejmě trochu nadsazuje, ale myslím, že právě proto, aby zdůraznil, že to, co chce dělat pražský magistrát, není řešení.
Vždy jsem pracoval se zvířaty. A velmi dobře vím, jakým odporem, frkáním až kýcháním reagují na parfémy. Dovolím si zároveň říci, že mám jisté ponětí o fyziologii. Fyziologické funkce, včetně pocení, ce vyvíjí stejně dlouho, jako druh sám. Stěží mohou být zbytečné, tak evoluce nefunguje. Takzvané antiperspiranty (vždy jsou parfémované, páchnou strašlivě tomu, kdo si nenavyknul) tudíž v rodině nepoužíváme. Tedy - nepoužívali jsme. Starší ze synů již musí - ne díky "soužce učitelce", ale díky šikaně "městských" spolužáků, takových Nováků.
Nováci se k nám do obce (připojené k městu Brnu až v roce 1971, tedy ne jako většina obcí a dvou měst při vzniku "Velkého Brna" v roce 1919) stěhují urputně a hromadně, aby nás poučili, že jim musíme svůj život a hodnoty přizpůsobit. Kupodivu jim nevadí štěkot psů (sami mají své labradory), nýbrž kokrhání kohoutů a zejména nesnášejí husí kejhání. Dále jim vadí komposty (včetně kompostování hnoje). Kozy jim nevadí, připadají jim romantické ale hodlají je, podobně jako králíky, umučit hlady, neboť jsou přesvědčeni, že tráva nepatří na louku, neslouží jako zdroj zelené i suché píce k výživě domácích zvířat, nýbrž výhradně jen na trávníky (různých druhů - golfové, hřišťové či parkové). A tráva musí být za a) pravidelně zavlažovaná a za b) na krátko po celou sezónu sečená. Takže pouze dvakrát ročně sečený sad nebo květnatá louka jsou narušováním občanského soužití, neboť umožníme-li květinám a trávě kvést, nezodpovědně produkujeme pyl, a pyl je alergen, kterým ohrožujeme děti Nováků. (Ty děti nejsou na pyl alergické, ale považme - mohou být - vždyť se kvůli nám, nezodpovědným starousedlíkům, nadále drze užívajícím svou zemědělskou půdu jako louku a nikoliv po Novácku jako trávník, dostávají do kontaktu s alergenem, což by mohlo do budoucna senzitivizaci a následnou alergickou reakci vyvolati!) Hluk a zápach sekaček na trávníky naopak vůbec nevadí - to není kohoutí kokrhání ani husí kejhání, a výfukové plyny voní, ne jako kompost. Naklepání kosy jedenkrát za rok ovšem vadí.
Tohle není extrapolace ad absurdum, to je reálná zkušenost...
Obávám se, že také kvůli takovým Jedličkům nemá levice šanci převzít moc ve státě.
Škoda, že zde nemohu nahrát fotografie louky, (suchomilný porost, na propustném podloží, extenzivně přepásaný kozami), v různých periodách roku! Těch květin, těch motýlů. Silenky, hvozdíky, trsnaté trávy, ... nebudu vypisovat, počítám, že na mém kopci by botanik nasčítal řádově tisíce druhů, entomolog číslo podobného řádu. Mnohé z nich zákonem chráněné... Vedle u nových sousedů trávníky, jejichž majitelé zákonná ochrana chráněných a ohrožených druhů nejen že nezajímala, nejen, že se nestydí za zničení stanoviště, nýbrž agresivně útočí ... z mé louky totiž, po odkvětu, šíří se semena. Pro mne nádherných květin, často zákonem chráněných druhů, pro Nováky "dvouděložných plevelů". Po mně, starousedlíkovi, je pak agresivně žádáno, abych svou louku zničil, oni na své trávníky aplikují selektivní herbicidy hubící všechny dvouděložné rostliny, a nezajímá je, že aerosol těchto jedů se šíří na můj pozemek a ničí nepředstavitelnou krásu. (Mimochodem, takováto suchomilná - podstatou stepní - společenstva, se do klimaxového stadia vyvíjejí po staletí, nelze je "založit" či "obnovit", a i kdyby vůbec nebyla sečena ani spásána, nepřevýší třicet centimetrů vysoký bylinný porost, jen se nesmí nechat zarůst dřevinami.)
To je zcela mimo zkušenost Nováků, nelze komunikovati, nemáme sdílený jazyk, sdílená slova, sdílené pojmy. Novák píše: " Ale přiznávám, že dvakrát do roka sečená tráva v blízkosti mého obydlí se mi hrubě nelíbí ..." a já nemohu odpovědět. Jsemť zmaten. Jí snad Novák polystyren? Nebo polypropylen? Polyester? Nevím, nikdy se to, bohudíky, nedozvím. Já vím, že bez sena by nebylo mléka, másla, tvarohu, jogurtu, ... vím, že kulturní dědictví třeba různých druhů sýrů je v civilizovaných zemích ceněno, že tam i městskéá populace ví, že bez luk (nikoliv pouhými kultivary jílku vytrvalého za dotace založených "trvalých travních porostů") by nebylo ani goudy, ani mozarelly, ani parmezánu.
.....
Nyní obrátím list.
"Obávám se, že také kvůli takovým Jedličkům nemá levice šanci převzít moc ve státě," napsal pan Novák z Prahy 9.
Při pohledu na volební výsledky od svobodných voleb 1990 po dnešek (viz výsledky po krajích, zdroj "http://volby.cz") domnívám se, že to nejsou "Jedličkové" na venkově, ale "Novákové" z Prahy se šířící, kteří brání vzniku v západní Evropě (periodicky) běžné vldy, vlády demokratické a zároveň levicové, o veřejné služby a veřejný prostor - včetně krajiny - smysluplně, hospodárně a neagresivně pečující.
Pokud se člověk z venkova přestěhuje do města, těžko může požadovat například omezení dopravy ve své ulici, protože jej to neustále ruší či trvat na tom, že si do panelákového bytu vezme svou drůbež, králíky a jiná zvířata, na která je celý život zvyklý.
A naopak člověk z města, který se přistěhuje na vesnici, musíl počítat s tím, že často uslyší například kokrhání kohouta, mečení kozy či kejhání hus. A co se týče například frekvence sekání trávy, měl by také tolerovat zvyky místních obyvatel.
Myslím, že není vždycky nutné respektovat nějaké zvyky, ale je třeba mít ohled na sousedy.
Forem je bezpočet, kupříkladu obecní vyhlášky o zákazu sezení (viz např. http://paragraphos.pecina.cz/2012/08/k-zakazu-sezeni-v-krupce.html), přijaté zastupitelstvy s tím, že tam "posedávali" "spoluobčané" v době, kdy "slušní občané museli do práce".
Už to rozlišení - "slušný občan" versus "spoluobčan" - není ničím jiným, než špatně skrývanou diskriminací. To "posedávání" samozřejmě také "obtěžovalo slušné"... zatím co bez "posedávání" je v obci "pořádek"...