A on o existeci školy rozhoduje jeden radní?
Nechci komunistického radního obhajovat, ale skutečnost, že gymnázia dnes absolvuje téměř 100% populace, svědčí o tom, že je gymnazií nadbytek.
A že by nedostatek gymnázií způsobil problém romským dětem - to jsem zřejmě špatně pochopil.
Další problém je v tom, že současná pravicová vláda nechává socialistické (dokonce komunistcké) kraje finančně vykrvácet aby dokázala, jak jsou špatně řízeny. To se bezpochyby týká i školství.
Omlouvám se za laický pohled na věc.

O zrušení gymnázia rozhoduje rada kraje, ale na návrh radního pro školství. Gymnázia v žádném případě neabsolvuje 100 % populace. Existují průmyslovky, lycea, různé obchodní akademie a řada učňovských oborů. 100 % studentů gymnázií možná bude na prestižních oborech Karlovy či Masarykovy univerzity, ale na všech regionálních univerzitách je situace podstatně jiná, za většinu studentů gymnázií jsme vděční. Rušení a slučování gymnázií s jinými středními školami, někde i učilišti většinou znamená kvalitativní skok dolů. Pokud soc.dem. a komunisté nebudou schopni tento trend zastavit a zvrátit, tak je přestanou lidé volit. Základní kapitál malé země je jeho vzdělanost, to si například ve Finsku jasně uvědomují, u nás jen politici hloupě napodobují současné špatné trendy.

Jen připomínka k těm romským dětem. Různé zájmové aktivity venkovských dětí jsou vázané na školu - v tom je situace jiná než ve velkých městech, kde si rodiče vybírají podle nejrůznějších kritérií, u malých dětí zejména podle bydliště. Když děti bydlí v místě, kde je škola, jsou s ní velmi spojeny ( nebo naopak, když mají školu v místě, kde bydlí). Jakmile musejí dojíždět, pouto se trhá, a když i ubývá místní dopravy tak, že je taktak zajištěno, aby se děti dostaly ráno do školy a odpoledne domů, komunita třídy se rozpadá na místní a přespolní.
Romské děti se vášnivě hlásí do různých kroužků, je to jedna z šancí, jak mohou vyniknout, uspět . Malá místní škola tohle umožňuje. ( Ale abych nezavdala příčinu k dalšímu nedorozumění - tohle se netýká gymnázií).
Uplatňovat pouze ekonomické nebo technické hledisko na výchovu a vzdělávání je možná organizačně pokročilé, ale málo civilizované. Není přece možné uvěřit tomu, že Česká republika je na tom tak bídně, že si nemůže dovolit gymnázium ( už před lety sloučené se střední odbornou textilní školou, která se stala zbytečnou, protože tu přestal být textilní průmysl, takže se stala v podstatě takovou ekonomkou ) v nejzápadnějším městě svého území.
Německé firmy, které ve zdejších prázdných továrních budovách provozují své výrobní linky, do města ivestovat nebudou, nic jim po něm není. Je to tedy úkol regionální politiky. Ostatně, ašský starosta se velmi brání.

Možná jsem špatně pochopil, kdo je míněn opozicí ve větě „Komunistický radní Václav Sloup svým jednáním ukazuje, že pro výkon své funkce kompetentní není a jenom potvrzuje obavy opozice...‟ Jestliže opozici představují ODS a TOP 09, myslím, že jejich obavy komunistický radní zaslepeným ekonomismem nepotvrzuje, nýbrž vyvrací. Těm, kteří proti němu demonstrovali, navrací klidný spánek důkazem, že je stejný jako oni.

Hanba mu za to! Hanba KSČM, že ODS a TOP 09 nemají důvod se jí bát.

No, já se obávám, že komunisté byli v minulosti schopni zajistit to pozitivní, na co jsme dřív byli zvyklí a co nám teď začíná chybět, pouze s určitou mírou represe. Bez té na tom budou úplně stejně jako všechny ostatní strany :-)

Gymnázia jsou jediné školy, které, v současném stavu bezradnosti jaké obory vyučovat, oddálí rozhodnutí žáků a rodičů kam dál po střední škole. Ale rozrostla se do neuvěřitelných rozměrů a ubírají žáky (osmiletá dokonce vykrádají) středním odborným školám. Dnes, kdy jsou kraje bez financí (souhlasím s M.Novákem) se však nesmyslně šetří na malých školách, bez kterých by skutečně například Ašsko nemohlo být. Je však méně bolestné zavřít malou školu - i z pohledu protestů menší skupiny rodičů -. to politici na kraji vědí.

Dále jen stručně:
Obávám se, že "dočasně zavřít ty třídy jednoho oboru na jeden rok" znamená jeho definitivní neotevření i v dalších letech.

Proč se třeba na SOŠ nesnažili otevřít odborný obor, jehož absolventi by našli zaměstnání v oněch německých továrnách, vždyť jsou třeba nejen pracovníci u pásu, ale i seřizovači, opraváři, programátoři? Vím jak je to těžké (stál jsem u zrodu SOŠ s elektrotechnickým oborem v Rokycanech), ale takové školy s odbornými obory mají větší perspektivu nežli "ekonomky," kterých je podobně jako gymnázií na tucty.

1) materiál kraje k optimalizaci škol je produktem úředníků a je předběžný, tedy teprve ho čeká projednání v radě. Obecně reaguje na to že zde chybí kvůli roztříštěnosti škol peníze na provoz a platy učitelů.
2) prohlášení Ašská iniciativa odmítající rušení ašského gymnasia přijali představitelé měst a obcí z Ašska napříč stranami.- jak řešit finační otázky ovšem neříkají.
3) "Ke zrušení ašského Gymnázia a střední odborné školy nedojde" prohlásil pro média Václav Sloup, který tlačí školy k posílení .výuky technického oboru po kterých je mezi zamstnavateli regionu hlad. Zamětsnavatelé jsou samozřejmě ti kteří mohou reálně k rozvoji přispět.

Zdá se že jako vždy jde o konkrétní fakta a konkrétní řešení. kecy nemají moc cenu a rivalita opozice a koalice v krajském zastupitelstvu je věc jiná. Ostatně jakou cestu k optimalizaci školství by zvolili lidé z TOP a ODS ,

Nejdřív o té opozici: měla jsem na mysli opozici v širším slova smyslu, když jsem psala, že má obavy o kompetenci radního Sloupa zrovna k oboru školství, k této opozici patří i moji přátelé v regionu, kteří nikterak neobdivují vládu pravicových stran. I mně připadlo svěření toho oboru člověku, který většinu profesního života prožil ve službě Pohraniční stráži a jako penzista pracuje jako právník v jednom podniku v obci Křižovatka na Chebsku. Na rozdíl od demonstrujících se neobávám jeho ideologického zasahování do procesu výuky, od toho radní ani zástupce hejtmana na kraji skutečně není, ale obavu o to, zda má dostatečné znalosti problematiky oboru a vzhledem k věku i koneckonců dost energie a zájmu se dozvědět a jednat podle zjištěné skutečnosti, tuhle obavu sdílím a zdá se mi, že se potvrzuje. Karlovarský hejtman Novotný ( ČSSD) je sám učitel ( původně z úspěšné sokolovské průmyslovky) a to, že ČSSD obor školství přenechala konkrétně Václavu Sloupovi (KSČM) mi od počátku připadalo cynické.
A nyní k tomu, co by se mohlo a mělo v regionu vyučovat. Zrovna dnes jsem v ranních zprávách v rozhlase slyšela, že německý i rakouský velvyslanec pzaštítili program, podporující výuku němčiny v Česku. Rakouský velvyslanec Trautmannsdorf se do vysílání vyjádřil,. že rakouské firmy, kterých působí v ČR řada, mají zájem, aby se s jejich vedením zaměstnanci domluvili i německy. A také německé a rakouské firmy že mají zájem o české kvalifikované zaměstnance. To je zrovna jedna kompetence, kterou gymnázia, zvlášť, když jsou podpořena různými výměnnými programy, mohou dobře rozvíjet. Ovšem za předpokladu, že budou mít dost učitelů a také dostatek hodin němčiny ( kupodivu hodin cizích jazyků na našich středních školách proti minulému režimu nepřibylo, byť jsme to považovali v 90. letech za samozřejmost, dokonce dělené hodiny se z "ekonomických důvodů" mnohdy zase spojily).
A na konec k té ašské odborné textilce. Charakteristiku její současné podoby kopíruji z internetových stránek školy:
K 1.7.2002 došlo k administrativnímu sloučení Gymnázia se Střední průmyslovou školou textilní. SOŠ se může pochlubit dlouhou, více než stoletou historií. V současné době nabízí nový studijní obor Informatika v ekonomice. Připravuje žáky pro činnost kvalifikovaných odborníků v oblasti řešení ekonomické problematiky s aktivním využitím výpočetní techniky a prací spojených s komunikační technikou. Absolventi najdou uplatnění ve vedení firem malého a středního podnikání a mají také předpoklady pro vysokoškolské studium ekonomických i technických oborů.

Budete se divit, ale o němčinu zájem mezi žáky klesá, s tím souvisí i propouštění učitelů němčiny (alespoň na průmce v Plzni, kde učím). Je jistě dobré, pokud je to v Aši jinak.
Vůbec - naši žáci s cizími jazyky zápasí, proto se většina z nich hlásí k maturitě z matematiky (ač i s ní mají mnozí z nich problémy - přitom o úrovni nároků státní maturity víme své). Pokud jsme si mysleli, že po převratu bude u mladých převažovat touha po profesním cestování po Evropě, tak jsme se hrubě mýlili.
Angličtina vládne, avšak na gymnáziích se učí žáci dva jazyky a tam by se mohla němčina udržet. Přiznejme si však, že dnes umět jen jazyk je málo.