Ministr školství Josef Dobeš přišel s dalším plánem, jak ušetřit. Svoji vizi pro střední školy ministr nazval „Ideální škola“. V rámci Dobešova plánu u nás existenci obhájí jen „ideální školy s ideálním počtem dětí, učitelů, nepedagogických pracovníků, ale i tříd“. Projekt, který ve středu ministr představil hejtmanům, počítá se slučováním a rušením škol, kde mají nedostatek žáků.

Za minimální počet dětí ve třídě ministerstvo považuje sedmnáct žáků.

Dětí ubylo, prospělo to výuce?

„Jestliže máme informace, že máme střední školy naplněny z šedesáti procent, tak je to velmi špatné. Ministerstvo tam platí zaměstnance, kraje tam platí provoz. Obě strany krvácejí a pro obě strany je to neefektivní,“ vysvětlil Dobeš.

Vysokoškolský učitel a sociolog Stanislav Holubec však pro Deník Referendum řekl, že demografický propad je sice problém, dětí je ve školách o polovinu méně než před dvaceti lety, ale to podle Holubce není fatální.

„Vezměme si, že ve školách ve městech před dvaceti lety bylo ve třídě třicet až třicet pět žáků a dnes by to mohlo být patnáct, což je daleko lepší počet pro fungování výuky,“ říká sociolog a dodává, že děti jsou dnes navíc stále nezvladatelnější, a tak je pro učitele stejně obtížné zvládnout patnáct dětí jako třicet před dvaceti lety.

Na tuto námitku Dobeš Deníku Referendum řekl, že střední školy nejsou instituce na výchovu sociologicko-patologických dětí.

„Mám plán, aby studenti o místo na střední škole bojovali, nepřizpůsobivé nebo nezvladatelné děti se díky špatnému prospěchu na střední školu asi nedostanou,“ dodal k tomu Dobeš.

Hejtmani jsou spíše pro

Slučováním či rušením škol navíc učitelé přijdou o práci. Navzdory tomu hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler (ČSSD) sdělil Radiožurnálu, že plán ministerstva vítá.

„Pokud to získá celostátní platformu, tak si nemyslím, že by to byl špatný nápad. Díky špatnému demografickému vývoji máme spoustu škol, které jsou využity třeba na pouhých třicet čtyřicet procent, v tom lepším případě na sedmdesát procent. Na prstech jedné ruky bychom nasčítali školy, které jsou využity ze sta procent co do obsazenosti žáků. Myslím si, že to je cesta správným směrem,“ řekl Eichler.

Eichler není sám, i další hejtmani proti návrhu Dobeše vesměs nemají námitek. Co by jim ale mohlo vadit je, aby po zrušení nebo sloučení škol ministerstvo dovolilo založení soukromé školy s podobnými obory. To se ovšem s požehnáním ministra děje. Nově vznikají především soukromé a církevní školy.

Kraje, které jsou zřizovateli středních škol, také varují, že stanovit jednu ideální školu na všechny typy institucí není možné. Brát v úvahu je podle nich nutné i specifika regionu. Konkrétní kontury Dobešova „ideálu“ pro střední školy však nikdo ještě nezná.

„Parametry se prý teprve stanovují. Ani ministerstvo v tom nemá jasno,“ řekl Lidovým novinám radní pro školství v Ústeckém kraji Petr Jakubec.

Na otázku Deníku Referendum, jestli má ministerstvo konkrétní analýzy o počtu žáků v jednotlivých školách, ministr Dobeš řekl, že projekt pro ministerstvo vypracovali odborníci z VŠE a nejedná se o jednu šablonu. Ministr má prý plán pro každý kraj jiný, přesně vypočítaný na míru.

Na otázku, zda počítá s tím, že jeho postup povede k zániku řady venkovských škol, Dobeš řekl, že to hodlá respektovat a jednat o tom s hejtmany. Ministr s hejtmany bude teprve jednat i o konkrétních kritériích, které pro školy budou znamenat zrušení, či sloučení.

Sociolog Holubec si naopak myslí, že by si malé venkovské školy zasloužily zvláštní sponzoring, který dnes plyne soukromým školám.