Sírnout jiné lidi

Ondřej Vaculík

Vysoké paušály živnostníků mají mnohdy své opodstatnění. Mládkův problematický výrok o živnostnících jako příživnících odráží neporozumění mezi politikou a praktickým životem.

Jan Mládek, tak zvaný stínový ministr financí za ČSSD, před časem rýpl do zhruba čtvrtiny našeho lidu úsudkem o živnostnících jakožto parazitech společnosti. Těžko měřit, nakolik je jeho výrok spravedlivý — řekl bych, že tak z třiceti až dvaatřiceti procent, avšak stoprocentně dosvědčuje, že politice chybí poznání praktického života, což v poslední době jsme zvyklí vyčítat vládnoucí formaci, zejména panu Kalouskovi. Mládkova slova vyvolala přehnanou reakci (hrozba žalobou, ta je nyní v módě) svědčící naopak o odtržení praktického života od politiky.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Diskrepance mezi politikou a praktickým životem umožňuje na jedné straně vytvářet přehnané představy o lepší politice, o jejích větších možnostech, a na druhé straně iluze o praktickém životě, o přehnaných možnostech jeho proměny. Objektivní zjištění neexistuje, ale nejpravděpodobnější je výklad, že většina našich problémů, které pokládáme za politické, patrně není v oboru politiky uspokojivě řešitelná, protože nějaké dlouhodobější pozitivní poznání o výkonech politiky nám chybí.

Aby se politika — podobně jako společnost — udržela nad vodou, musí si razit cestu stále ostřejšími výrazy i gesty, ba i rozhodnutími a činy, a nepřipouštět si žádné negativní důsledky svého konání, které ale zákonitě ovlivňují praktický život. Politika není schopna sebereflexe, sebekritiky, při výkonu své moci je nepoučitelná, takže jedinou nadějí na její obrodu je smésti ji důvěryhodnější a průraznější silou iluzí o možnostech a schopnostech politiky. Jinak řečeno chudák zůstane chudákem a bohatec bohatcem a tento stav se bude zhoršovat.

Jan Mládek výrokem o parazitování živnostníků měl na mysli možnost vysokého paušálního odpočtu nákladů z příjmů osob samostatně výdělečně činných, což v některých případech činí až 80 %. Tak vysoké náklady si v daňovém přiznání ze svých příjmů mohou odečítat zejména zemědělci a další řemeslné činnosti, jako jsou všechna stavební řemesla, ale i zlatnictví a klenotnictví, řemesla potravinářská atd., celkem jich je zhruba pětačtyřicet.

Kdo je trochu obeznámen se zemědělstvím, asi chápe, že vzhledem k nejistotě úrody a nikdy nezaručeným výkupním cenám mohou být náklady dokonce vyšší než výnosy. Zemědělství navíc musí být dotováno a otázkou je spíše v určitých případech — například při obhospodařování krajiny, o niž by zemědělství jinak nestálo — výše či oprávněnost dotací vzhledem ke skutečně odvedené práci a užitku.

Živnostníci vždy měli možnost doložit své skutečné náklady účty, nebo využít právě paušálního, procenty stanoveného odpočtu. Ve stavebních řemeslech většinou bývalo výhodnější „shánět paragony“: Byli borci, kteří dokázali do nákladů svého stavebního podnikání zahrnout i vepřové hody, a rok co rok dokládat, že jejich podnikání je v mínusu, a nad vodou se drží jen díky manželce, učitelce. To byli, řečeno s Mládkem, paraziti. S těmi si postupně ministerstvo financí prostřednictvím finančních úřadů dokázalo poradit, a posléze i statistickou metodou vypočítat průměrné skutečné náklady, což pro úzkostlivé živnostníky bylo vstřícné gesto, kdežto obžerným se dostalo jakés takés ohlávky. 60  % až 70% bylo ve stavebních řemeslech výhodné pro opravy a údržbu, nevýhodné pro práce náročné na materiál. Připomeňme okolnost, že naše pojetí „živnostenství“ počítá s tím, že živnostník si musí vytvořit dostatečnou finanční rezervu na důchod i na nemoc, například živnostník nemocenskou dostane až od dvaadvacátého dne nemoci, nemluvě o neplacené dovolené.

Pokud má živnostník zaměstnance, může se dostat do situace — a často v ní je -, že má-li dostát zákonným závazkům a projevit slušnost vůči zaměstnanci, musí omezit své požitky a doufat, že jednou bude lépe a více na něj zbude. Někteří se takto dodoufali k poznání, že jak léta míjela, sil i možností jim ubylo, a oni jsou místo rezerv — no sotva se drží nad vodou jako každý slušný člověk.

Řada živnostníků stavebních řemesel (obkladači, podlaháři, lakýrníci, tesaři) se chytila velkých podniků. Umožnilo jim to zdokonalovat se v řemesle, využívat své profese efektivně a mít větší jistotu, tedy zajištěné kšefty, často včetně materiálu. Naopak při útlumu, v krizi, se takový podnik živnostníků mohl snadno zbavit a kmenové pracovníky si ponechat — díky živnostníkům byla jejich místa stabilnější. To se před několika lety i stalo, ostatně stavební útlum trvá podnes.

Stát na tuto situaci reagoval vstřícně a zvýšil onen paušál uplatnitelných nákladů na 80 %. Uvědomil si, že mnoho živnostníků takto náhle vyvázaných se dostává do situace obtížného, totiž přinejmenším daleko nákladnějšího zajištění své živnosti, což do jisté míry svědčí o „neodtrženosti politiky od praktického života“. Sice tak učinila pravicová vláda, ale jsem přesvědčen o tom, že tak (či nějak podobně) by jednala každá, tedy i levicová vláda, která by upřednostnila poznání praktického života před dogmatem o živnostnících jakožto parazitech.

Osmdesát procent nákladů mohou uplatnit i živnostníci vykonávající kosmetické služby, pedikúru, manikúru či holičství a kadeřnictví. Kromě nájmu za nebytové prostory nic nákladného například na prodlužování nehtů či stříhání vlasů nevidím. V tom má Jan Mládek patrně pravdu, a divím se, proč jsou tyto služby (hlavně pro ženy) tak drahé, já bych se — „pětkou po celé hlavě“ — takhle škubat nedal.

Paušál čtyřicet procent uplatňují například novináři „na volné noze“ nebo překladatelé, a může to být dostatečné, nebo také ne. Záleží na okolnostech: ten, kdo je více v terénu, cestuje do archivů a badatelen a platí si někde (třeba na reportáži) ubytování, utratí rozhodně více, a žádné „krizové“ hledisko (povětšině) stále omezenějších honorářů nikdo nezohledňuje.

Mohl by to být úkol pro Jana Mládka (když už se do tématu pustil), pokud se ze stínového stane ministrem skutečným a pokud se pokusí alespoň poněkud propojit politiku s praktickým životem. Když tohle člověk začne dělat, silná slova mu vyprchají úplně sama, a začne jiné lidi sírnout přímo tím, co dělá.

    Diskuse
    April 9, 2013 v 17.28
    Todle je článek o ničem.
    Naprosto v souladu s hlavním proudem zavádí skutečný problém živnostníků úplně jinam. Problém nespočívá ve vyši paušálů, problém spočívá v tom, že živnostníci při odchodu do důchodového věku dostanou 4 tisícové důchody. ODS překroucením Mládkova výroku /ve skutečnostu mluvil o parazitovaní podnikatelů na švarcsystému, kde zaměstnanec jako OSVČ je právě zbaven slušného důchodu a zaměstnaneckých výhod, aby měl jeho šéf nižší náklady/ nadbíhá podnikatelům, ale prakticky je ohlupuje, neboť jinak sama pro ně nic nedělá. Kalousek v lednu problém navrhl řešit, ale když ODS použila Mládkův návrh jako politickou zbraň proti ČSSD, tak se potichu stáhl. Jenže to je k ničemu! Situace je teď patová, kdo by jí chtěl řešit, musel by přiznat blamáž vůči Mládkovi a to nikdo neudělá. Zpitomělí podnikatelé se radují, ale málokdo z nich ví, že současný stav je pro ně sociálně trvale neudržitelný. Pravice se snaží líčit živnostníky jako své lidi, jako ty, které by levice zničila. Ale kdyby tomu tak skutečně bylo, především by řešila, co s těmito lidmi bude, až nebudou moci pracovat. protože tohle zjevně neřeší, je vidět, že ve skutečnosti jsou jí živnostníci šumák. To je problém, ne paušály.
    April 9, 2013 v 17.52
    A já musím konstatovat, že novináři, shánějící většinou žhavé novinky, málokdy zabloudí do archivů. Ledaže by si řekli s Kazatelem: "Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového."
    Souhlas, pane Ševčíku,
    vidím to taky tak. Doufám, že to Jan Mládek nevzdá a ČSSD s tím něco udělá, i když je to za pět minut dvanáct. Už jsem tady psala, že tohle je jeden z důvodů, proč zvláště mladí lidé nemají důvěru v průběžný důchodový systém. No protože mladí slušní OSVČ, například řemeslníci se taktak drží nad vodou a platí jen nízké paušály na sociální účet. Ale pak budou mít jen minimální důchody, přesně jak pane Ševčíku píšete! Status OSVČ je prostě špatně nastaven. Je to nevybuchlá tikající sociální bomba. Ty lidi a není jich málo, nečeká ve stáří žádná budoucnost. Budou dělat až do smrti, bez naděje na důstojný důchod.
    JJ
    April 10, 2013 v 17.46
    Já nevím, myslím, že kdyby Jan Mládek pronesl to, co výše napsal pan Ševčík, a podložil to spoustou pravdivých čísel, barevných grafů a nástinem konkrétních, smysluplných a realizovatelných opatření, tak dneska už nikdo neví, že nějaký sjezd byl... Takže možná díkybohu za tu necitlivost, třeba budou v ČSSD přemýšlet a nějaký plán opravdu vymyslí.
    Já bohužel nejsem schopný nalézt text Mládkova projevu, takže nevím, jak přesně zněla ta formulace, ale myslím, že tam bylo slovo "někteří živnostníci"... A kdyby ne, tak v globále je to třeba pravda... Stejně jako je pravdivá třeba výše průměrné mzdy... Pozoruhodné je, že (řekl bych) o chlup horší zobecnění projde celkem bez povšimnutí ( http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komunisti-jsou-vrazi-tecka_266369.html ).
    April 11, 2013 v 12.35
    Co Mládek opravdu řekl:
    "Systém, kdy oni (živnostníci) nepřispívají do systému sociálního pojištění a kde parazitují na zaměstnancích, kde pro zaměstnance je to peklo a pro některé jiné ráj, je dlouhodobě neúnosný,"

    To, že měl na mysli paušální odpočty je čistě fantazie pana Vaculíka o tom, co tak asi mohl Mládek myslet, když řekl, že "živnostníci jsou paraziti společnosti" což ovšem ve skutečnosti neřekl. Ten základ slova "parazit-" tam opravdu byl, takže ta přesnost citace odpovídá žurnalistickým zvyklostem u nás.

    Myslím si, že nějaké celkové soudy o živnostnících jsou nesmyslné. Je jich u nás neobvykle mnoho (oproti jiným evropským zemím) a je to skupina nesmírně heterogenní. Zejména je nesmyslné je považovat za jakousi sociální třídu.
    April 11, 2013 v 13.0
    Pane Kubičko,
    vyjádřil jste to velmi přesně! Heterogennost živnostníků je velká. Přesto se pravici daří navodit dojem, jako kdyby ve skutečnosti námezdný tesař, který má práci jen přes teplejší roční období a zbytek roku je na pracáku, patřil do stejné skupiny, jako majitel obrovské stavební firmy, který si jej příležitostně najme. Socani se hloupě omlouvali a hloupě se nechali zahnat pravicovými médii do kouta. A tuto jejich zbabělost zaplatí ti malí živnostníci, neboť pravici se podařilo debatu o tomto sociálním problému obrátit proti levici a uzavřít s tím, že živnostníci budou nadále tratit a přitom mít dojem, že se jich někdo zastal. Ta mediální práce levice je prostě katastrofa všech katastrof!
    April 11, 2013 v 14.6
    Tak diskrepance...
    Obávám se, že diskrepance je dnes, kam oko pohlédne. Mnoho lidí bylo nuceno vyrazit na příslušný úřad a nechat si vyrobit „živnosťák“ prostě proto, aby se mohli živit aspoň nějakým způsobem (a moc to nesype, to mi věřte). Nestydím se ani za svoje zkušenosti, ani za svoje šediny, ani za svoje vzdělání - všechno je mi to na aktuálním trhu práce k ničemu. Souhlasím, že je problém jinde, než ho zahlédl autor, je to ale docela všechno nějak mnohem složitější a vychází to z mnohem hlubších společenských příčin, než jsou jen ty ekonomické. To je ale na docela jiné pojednání. Autor prostě tentokrát sáhl trošilinku vedle.