Takhle vypadá ekonomická recese
Adam NovákAktuální výsledky Českého statistického úřadu můžeme považovat za svého druhu vysvědčení vládní ekonomické politice a je jisté, že si je vláda za rámeček nedá. Obdoba s výsledky Klausových úsporných balíčků není náhodná.
Produkce klesá a trh práce je nyní v opravdové krizi — podle nejnovějších čísel Českého statistického úřadu nejen že celkově klesá počet zaměstnanců, ale i růst průměrné mzdy je stále slabší, nyní nominálně jen 1,4 %. Protože ceny rychle stoupají — odpovídající inflace je 3,3 % — reálná kupní síla výdělků se propadá. Podobný pokles o 1,8 % ve srovnatelné časové řadě nenajdeme, museli bychom zapátrat v 90. letech, kdy šlo o tzv. „balíčky ekonomických opatření“ vlády Václava Klause. Nabízí se otázka, zda je pouhou náhodou, že k obdobné situaci dochází opět po hokuspokusech vlády řízené předsedou ODS.
Nabídku vysvětlení, proč ztrácí české mzdy tak rychle tempo, nalezneme v dalších statistických výsledcích. Měsíc staré údaje výběrového šetření pracovních sil ukazují, že občané, vystrašení asociální politikou, se snaží nalézt jistotu obživy v placeném zaměstnání. Rychle stoupá míra ekonomické aktivity — mění se proporce lidí na trhu práce a mimo něj. To samo o sobě by byl nepochybně pozitivní jev, kdyby ekonomika vytvářela dostatek nových pracovních míst. Tak tomu ale není! Spousta lidí se proto dostává do pozice nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti po období stagnace začíná stoupat.
Jak to souvisí se mzdou? Je to normální vztah tržní nabídky a poptávky. Přebytek zboží na trhu nutně vede k poklesu jeho ceny — na trhu práce je směňována pracovní síla a cenou za ní je mzda. Převis nabídky pracovní síly tak vede logicky k zaostávání mezd: odbory nemohou vyjednávat jejich zvýšení za situace, kdy zaměstnavatel zaměstnance příliš nepotřebuje a uvažuje spíše o propouštění.
Toto vše platí jen na úrovni celkových průměrů. Různé části trhu práce se ale mohou vyvíjet různě. Reálně ekonomika, rozuměj ta, kde se něco užitečného produkuje, dopadá většinou špatně. Po stavebnictví, které je v útlumu již několik čtvrtletí, dopadá recese nyní velmi krutě na zaměstnance v pohostinstvích — propouštění i pokles výdělků. (A to ještě nepřišlo další Kalouskovo zvýšení sazby DPH, chtělo by se dodat.) Obchodu se také nedaří, lidé nakupují málo a tržby, na nichž často přímo závisí mzda prodavače, nerostou.
Ovšem skupiny zaměstnanců s částečným úvazkem je velmi různorodá i jinak. Někteří mají ten úvazek jako jediný zdroj příjmu, jiní mají ještě jiný příjem, velký nebo malý. Například další částečný úvazek, částečný invalidní důchod, příjem OSVČ.
Co když třeba ten zaměstnanec s 40% úvazkem a platem 10000 Kč má další úvazek, kde bere 15000. Má podprůměrnou nebo nadprůměrnou mzdu?