Zatímco odboráři včetně těch z Czech coal demonstrovali v Praze proti možnému zrušení 800 pracovních míst, pokud se nezbourá Horní Jiřetín a Černice, firma Panasonic zcela reálně zrušila 600 míst v Žatci.

Pokládám odbory za důležitou součást občanské společnosti, za účinnou protiváhu mnohdy velmi bezohledným podnikatelským dravcům podivného českého protokapitalismu. Ale uvádí mě do rozpaků, když vidím, že místo boje za práva zaměstnanců proti dravcům se ve skutečnosti spolu s nimi pustí do boje proti obyčejným lidem.

Což nevědí, že ty více než dva tisíce obyvatel jmenovaných obcí jsou na tom většinou stejně jako oni? Že v těch obcích nejen žijí, ale že tam mnozí také pracují? Že jsou to také zaměstnanci, případně drobní živnostníci, kteří se často taktak drží nad vodou? Že zbouráním obcí by se snad (kdo to zaručí?) zachránilo těch 800 hornických míst, ale možná stovky jiných by zanikly?

A to vůbec nemluvím o dopadu na blízký Litvínov, ke kterému má po případné likvidaci Horního Jiřetína a Černic těžba postoupit. Ten už má obyvatel přes dvacet pět tisíc. Jeho starosta tudíž logicky dělá to, proč si ho občané zvolili — hájí jejich práva, vyjadřuje i jejich obavy. A za to má být na transparentech demonstrantů napadán?

Nemohu se ubránit dojmu, že organizátoři téhle demonstrace šlápli pěkně vedle a navíc zbytečně promarnili čas. V Žatci měli být, tam jich bylo třeba.