Spojení odborů s neziskovými organizacemi v tažení proti Nečasovu kabinetu bylo šťastným krokem. Nejviditelněji se to ukázalo na sobotní demonstraci, kterou společně zorganizovaly pod heslem Stop vládě. Tato akce podstatně rozšířila záběr odborů, díky řečníkům z akademické obce a občanských iniciativ se dostalo zastání i těm nejchudším a nejodstrkovanějším. (Záznam České televize z této demonstrace.)

Proti extremismu a násilí

Hlavními požadavky demonstrantů byla demise vlády a předčasné volby, zastavení asociálních reforem a nekašírovaný boj proti korupci. Nejradikálnější odvetou za nesplnění požadavků byly návrhy na generální stávku. Vedle toho však tentokrát zazněl i nečekaný tón, a sice odsudek úmyslného rozdělování společnosti a snaha o návrat k její soudržnosti prostřednictvím solidarity s ostrakizovanými. A také s tím spojený signál, že lidé už sebou už nenechají manipulovat. Na samém počátku akce to zdůraznily moderátorky Radka Sokolová a Ivona Remundová:

„Už nadále nechceme přihlížet snahám rozdělovat společnost a poštvat proti sobě jednotlivé skupiny obyvatel. I když to ve společnosti vře, my se chceme jednoznačně distancovat od veškerých projevů a forem extremismu a násilí.“

To je velmi důležité sdělení. Kampaně proti Romům (hněv těmito kampaněmi záměrně nasměrovaný), mají za cíl zastírat skutečné problémy, s nimiž se současná koalice potýká ve vládě, včetně korupčních kauz. A s nimiž se potýkají i ty radnice, které nejsou schopné udělat pro dobré soužití lidí nic podstatného. (Podrobně o tom píši ZDE.)

Chudina, žebráci a bezdomovci

Odborářskými projevy prolínalo rčení, že vládní politika dostane důchodce, rodiny s dětmi a zdravotně postižené (či celou nižší střední vrstvu) na úroveň chudiny, nebo že z lidí udělá žebráky a bezdomovce. Někteří odboroví předáci bohužel nejsou schopni dohlédnout prostého faktu, že ještě mnohem hůře postihnou vládní „reformy“ právě tu chudinu, z jejíhož okruhu pocházejí dnešní žebráci a bezdomovci. A že naprostá většina z nich si za svou chodbu a její dopady sama nemůže. Tudíž, že tito potřební by měli mít stejné zastání jako ti, kterým dnes reálně hrozí propad do chudoby. (A to jsou nyní především důchodci a zdravotně postižení lidé. Rodiny s dětmi mají přeci jen více možností a energie než oni.)

Tentokrát však styl odborových předáků věci samé neuškodil, protože mezi řečníky byli i představitelé iniciativ občanské společnosti. Nejpromyšlenější projev, oplývající konkrétními fakty, přednesl student Lukáš Matoška z Iniciativy za svobodné vysoké školy. Řekl mimo jiné toto:

„Jestli je tato vláda v něčem zběhlá, tak je to schopnost nazývat věci klamnými jmény, pak je to schopnost lhát. Tato vláda zavádí nucené práce a říká jim veřejná služba. Tato vláda hodlala zavést školné. A když se nám to nelíbilo, přejmenovala školné na zápisné, ale je to totéž. Sociálně vyloučené a nezaměstnané přezdívá vláda nepřizpůsobivými. To si necháme líbit? A konečně, omezování akademických svobod podává vláda jako zefektivňování chodu univerzit. To si také nenecháme líbit. Všem těmto opatřením jsou společné dvě věci: zužování společného veřejného prostoru, a představa, že máme skákat tak, jak si zrovna trh zamane. Jak to vypadá, když se zavádějí tržní principy do prostředí, kde nemají co dělat, nám ukázala kauza plzeňských práv…“

V mediálním zpravodajství také zcela zanikl brilantní projev profesora Stanislava Štecha z Univerzity Karlovy, podle nějž vláda neměla nikdy morální legitimitu, protože začala tím, že vyhlásila válku nejslabším lidem:

„Jak by nám asi krásně klesal veřejný dluh, kdyby se neplatilo porodné, rodičovský příspěvek, nemocenská, dávky těm potřebným, vzdělání a ani ty důchody. Podle této vlády když se narodíme, žijeme a zestárneme, tak zadlužujeme tuto zemi... musíme rázně odmítnout past, kterou na nás nastražili. A tu past představuje oblbování dluhem. Vytvořili ten dluh snad matky na mateřské? Nebo lidé nemocní či potřební? Lidé nezaměstnaní či studenti? Nebo snad rozežraní důchodci? Samozřejmě, že ne.

Tato vláda už skoro dva roky právě na těchto údajných vinících škrtá - ale dluh narůstá.. rozeběhli řadu svých údajných reforem - důchodová, zdravotní, sociální, reforma trhu práce. A co se dozvídáme: měli jsme přeci být v příštím roce a dalších letech za vodou, ale místo toho připravujeme náhlé záplaty, Kalouskovy balíčky, které zase půjdou jen na úkor těch nejslabších. Odmítněme, aby nám vnutili svůj dluh. Dluh těch, jejichž zájmy přednostně hájí.“

Krupce jako hlavní téma

O korupci a těch, kdo tu skutečně vládnou, tedy o „kmotrech“, hovořili buď přímo, nebo v náznacích všichni řečníci. Nejohnivější projev nejen na toto téma přednesl šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil:

„Slibovali boj s korupcí. A jak to dopadlo? Korupce zachvacuje jejich strany... Tohle přeci není boj proti korupci, to je víceméně schvalování korupce. Ve vládě to jiskří již delší dobu. Jedna strana druhou nazývá slizkou a odpornou. Není snad slizká a odporná celá vláda? Slibovali, že nebudou zvyšovat daně. A co je DPH, to není daň? To je ta nejtvrdší daň vůči lidem. A to jenom proto, aby se nažraly kapitálové fondy prostřednictvím privatizace důchodového systému... my to všechno zaplatíme.“

Zavadil také popřel, že by šlo ze strany odborů a občanských iniciativ o politickou akci, jak tvrdí Miroslav Kalousek, a označil ji jako sociální demonstraci „naštvaných lidí“.

Zavadil s Kalouskem na pivu

Televize Nova přinesla v sobotních Televizních novinách šmírovací záběr Zavadila, jak (údajně) po demonstraci sedí s Miroslavem Kalouskem na pivu v zahrádce jakési hospody. Záběr byl doplněn komentářem úmyslně nasměrovaným proti Zavadilovi: „Jeden z čelných odborových představitelů si po demonstraci skočil zchladit vykřičené hlasivky. Jeho společnost by ale řadu jeho stoupenců moc nepotěšila.“

Jde o stejnou manipulaci s fakty a následně i s diváky, jako u protiromské kampaně, kterou TV Nova dlouhodobě vede. K tomu, abychom mohli Zavadilovo počínání odsoudit, bychom museli vědět, co konkrétně si s Kalouskem povídal. Teprve v momentě, kdybychom zjistili, že mu říká něco jiného, než tvrdil na demonstraci, by bylo jeho počínání zavrženíhodné.

Jinak jde o standardní akt v rámci běžné politické kultury, tedy toho, co u nás bohužel chybí. V normálních zemích je běžné, že, například, rozkohoutění poslanci, z nichž jeden třeba požaduje pád vlády poslance druhého, spolu jdou po jednání „na jedno“. Nejde totiž o osobní záležitost, ale o věc samu. Zavadil neměl důvod nejít s Kalouskem na pivo, obzvlášť tehdy, jestli ho seznamoval s tím, co si jako významný představitel odborů o počínání vlády myslí a jak bude platforma Stop vládě pokračovat v protivládních krocích.

Server iDnes.cz o tom píše nemanipulativně: „Odboroví předáci měli obavy, aby na jejich sobotní demonstraci nepřišel Miroslav Kalousek a aby se něco nesemlelo. Kalousek ale mezi demonstranty nešel. Když akce na Václavském náměstí skončila, našli na sebe s šéfem ČMKOS Jaroslavem Zavadilem čas a dali si spolu pivo… po odpolední rozhlasové debatě, když už bylo po demonstraci, zašel (Kalousek pozn. fk) na pivo se Zavadilem a nechal se přitom natočit televizí Nova.

Manipulace i vstřícnost

TV Nova nedala stotisícovou demonstraci lidí z celé země jako hlavní událost dne a na svém webu tn.cz ji více méně zmiňuje jako okrajovou záležitost. Nebyla to jediná manipulace, namířená proti naštvaným lidem, kterým stálo za to přijít na Václavské náměstí. Uměle se snižoval jejich počet, což by ovšem nemělo překvapovat. Počínala si tak policie - ta ovšem předkládá veřejnosti nižší počet demonstrantů automaticky u každé akce, která není vládě po chuti. A podle Zavadila si tak počínala i Česká televize - ta je ovšem stále pod silným vlivem politiků a není proto vždy schopna objektivního zpravodajství.

Na druhou stranu: ČT bychom měli být vděčni, že celou demonstraci podala v přímém přenosu a zachovala ji i na záznamu. V tomto směru sehrála roli pozitivní.

Nejdůležitější krok

Za zmínku stojí i symbol tohoto spojení odborů s občanskými iniciativami: projevy byly na pódiu překládány do znakové řeči. Organizátoři demonstrace tak dali najevo, že myslí na všechny.

Demonstrace naštvaných lidí učinila nejspíše nejdůležitější krok posledních let. Namísto shora nastrčeného „nepřítele“ v podobě Romů, dalších lidí z ghett a bezdomovců, namířili demonstranti ukazováčkem na skutečné škůdce.