Nesdílím rozhořčení mnohých příznivců sociálních demokratů nad tím, že ČSSD se nechystá snížit DPH, že živnostníkům sníží o dvacet procent paušály uznatelných nákladů nebo že zatíží banky vyššími daněmi, což se pochopitelně přenese na jejich klienty, protože manažeři, jak známo, z Audi A8 do fabie nikdy nepřesednou. Těší mě, že sociální demokraté realisticky nastiňují program, jemuž nezbývá než shánět peníze do státního (veřejného) rozpočtu, kde se ještě dá. Vždyť výdaje na bezpečnost a všechny složky exekutivy budou vzrůstat. Ani sociální demokraté se nevyhnou snižování rozpočtů na kulturu, na vědu či na školství, což se už ve Středočeském kraji děje.

Podstatou neblahého stavu je, že výkon, který společnost podává, nepokrývá její spotřebu a její nároky. Čili nejsme-li schopni zvýšit výkon (a kdo ví, zda je to žádoucí), musíme snížit spotřebu, což se nám nelíbí (ačkoli je to možná žádoucí). Ponechme stranou všechny důvody současného stavu a přejme si, aby úsporná opatření sociálních demokratů tentokrát zacílila do „lepší“ lidské množiny, než jsou ti, kteří balancují na hraně mezi bídou a velice skromným živobytím.

Malé podnikání je však nutno podpořit jiným způsobem, neboť pracovních příležitostí ve velkém průmyslu bude dále ubývat, i kdyby se sociální demokraté roztrhali. Ani stínový ministr Jan Mládek by neměl podlehnout pokušení (byť jen v prohlášeních nanečisto) dotovat upadající automobilový průmysl úvěry ze státního rozpočtu, protože ty už nikdy nikdo do veřejného rozpočtu nevrátí a část automobilek skutečně zkrachuje. Naše hospodaření je třeba nasměrovat jinam, do oblastí, jimž jsme se málo věnovali a které se jeví, řečeno s Bohuslavem Sobotkou, vybydleny a jež více souvisejí s důstojnější a přitom trvale udržitelnou existencí člověka ve „výrobě i na katedře“, již bude šlechtit skromnost.