V pondělí zaslal prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v neformálním zastoupení všech čtyř sociálních partnerů v Radě hospodářské a sociální dohody všem předsedům poslaneckých klubů Parlamentu České republiky další stanovisko k ekonomickému rozvoji státu.

Stanovisko Konfederace zveřejňujeme na konci tohoto textu.

Je to, že vláda potlačuje díky škrtům v rozpočtu rozvoj opírající se o investice a potřebné výdaje obecně a současně zvyšuje zdanění základních životních potřeb, hrubá chyba nebo zlý úmysl? Příjmy ze zdanění se tím sníží o větší částku, než kolik se mělo navýšením daní a úsporou potřebných rozpočtových výdajů získat. Všechna reformní opatření zatím ověřila možnost dosáhnout perpetuum mobile zbídačování ekonomiky, založené na stagnaci či dokonce recesi.

Něco se kryje zkreslováním dat v návrhu rozpočtu: ministr financí prosadil např. k snížení podílu rozpočtového schodku z loňských 3,1 % HDP na 2,9 % uspořit částku 100 mld. Kč. Pokud byl HDP v roce 2012 cca 3 800 mld. Kč až 4 000 mld. Kč, pak by k pokrytí 0,2 % snížení schodku stačilo do 8 mld. Kč. Zbytek je určen zřejmě na pokrytí výpadku příjmů z nadsazeného odhadu tempa růstu ekonomiky.

Celá finanční politika má trend snížit daňovou zátěž pro bohaté, umožnit jim úniky daní přesídlením podniků do daňových rájů, kde se platí poplatky namísto zavedené závazné daňové struktury v EU.

Neschopnost vlády zajistit rozvoj vede také k nečerpání prostředků na operační programy vysoce spolufinancované z EU. Zlehčování neschopnosti ovlivnit rozvoj se zakrývá rádoby žerty v tom smyslu, že by přijatá pomoc neměla být příliš velká, protože bychom si neměli zvykat na peníze, které jsme si nevydělali. Chabé úsilí vlády se posléze promítlo v tom, že namísto 680 mld. Kč z podílu spolufinancování operačních programů EU v letech 2007-1013 dostane ČR podle sdělení premiéra na období 2014-2020 jen cca 550 mld. Kč, tedy o cca 19 % méně.

A když se přidají důsledky škrtů vlastních zdrojů 16,5 mld. Kč v roce 2013 jako posledním roce možného zahájení dočerpání zbytku prostředků operačních programů, znamená to vzdát se 85 % podílu financování z EU ve výši 93,5 mld. Kč. A to zřejmě není jediný výpadek vnějších zdrojů. Bude-li v celkové výši cca čtvrt biliónu Kč, sníží se výnos daní kolem cca 100 mld. Kč.

Je žertovné, že kvůli boji o křesla, který trvá už asi čtvrt roku, nemá vláda na rozvoj čas. Zřejmě nemá čas ani na přípravu programů z nástroje spojování Evropy, do něhož se v EU převedlo 10 mld. euro z fondu soudržnosti a který má přes snížení o cca 40 % proti návrhu Evropské komise, kterou ČR nepodpořila, ještě stále přes 23 mld. euro pro nové členské státy s podílem spolufinancování EU do 85%, tedy za stejných podmínek jako u operačních programů, pokud předloží kvalitní projekty. Při 10 nových členských státech má ČR šanci získat tak spolufinancování až 2,5 mld. euro. Zatím jediný vládní program má dva stálé body: udržet se co nejdéle u moci a tím i u podivných obchodů, a rozvrátit co nejvíce ekonomiku, aby náprava vyžadovala co nejdelší čas obnovy a byla co nejdražší.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

V Praze dne 11. února 2013

Vážený pane poslanče,

dovoluji se na Vás jménem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR obrátit v následující záležitosti. Rádi bychom Vás požádali, až budete projednávat omezení schodků a dluhů veřejných financí, a to buď v návrhu finanční ústavy anebo jiném dokumentu, aby byla zdůrazněna odpovědnost Vlády ČR za přijímání příslušných opatření v oblasti hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti. Na tuto skutečnost upozorňují všichni sociální partneři nejméně od roku 2010.

Vycházíme ze závislosti zvýšení zdanění a rozpočtových škrtů (podvazujících hospodářský růst) s poklesem příjmů veřejných rozpočtů.

Podle zprávy Generálního ředitelství daní a celní unie Evropské komise o trendech zdanění ve státech Unie z dubna minulého roku byla v České republice v roce 2011 citlivost růstu ekonomiky v HDP na výši zdanění v HDP následující:

zvýšení zdanění o 0,36% HDP sníží tempo růstu ekonomiky o 1% HDP

Podle téže zprávy byl v roce 2009 (poslední rok časové řady souhrnných zpráv o zdanění) podíl daní v ČR na HDP 34,5, při cyklické úpravě 34,8%.

Dle Statistické ročenky České republiky 2012 se od roku 2009 do roku 2011 podíl daní na HDP zvýšil o jedno procento.

Přitom ale zvýšení daní a škrty potřebných výdajů veřejných financí sníží výnosy daní o stejnou částku, jaká se měla získat navýšením zdanění a škrty potřebných veřejných výdajů

Dále je potřeba vzít v úvahu únik daní z přesunu sídel českých podniků do zahraničí. Podle odhadů se jedná o 12 500 až 15 000 českých podniků. Kasační řízení před Velkou porotou Evropského soudního dvora dne 15. listopadu 2011 potvrdilo již cca desetiletí prosazovaný názor Komise, že jsou daňové systémy v daňových rájích, spočívající převážně na poplatcích, v rozporu s právem EU. Lze tedy na ně uplatnit odvetná opatření, která na podkladě návrhu právní úpravy v České republice oznámí Evropská komise WTO.

pokles růstu HDP o 1% vede k většímu poklesu daňových příjmů, než kolik by se získalo navýšením daní a škrty potřebných výdajů.

HDP v roce 2012 lze odhadnout na cca 3 800 mld. Kč; předpokládáme, že ministerstvo financí odhad ještě upřesní. Pokud je odhad správný, pak každý pokles HDP o 1% (38 mld. Kč) vede k snížení výnosu daní nejméně o cca 14 mld. Kč. Na pokles podílu schodku z 3,1 % na 2,9 % byl zapotřebí zlomek z prosazených 100 mld. Kč.

Doporučujeme Vládě ČR uložit ministerstvu financí, které vrcholově odpovídá za finanční vztahy k EU a audit spolufinancovaných projektů, vyčíslit důsledky škrtů a navýšení daní od roku 2007 — včetně přihlédnutí ke zvyšování snížené sazby DPH na základní životní potřeby.

Za stejně závažné pokládáme přehodnocení škrtů - 16,5 mld. Kč na spoluúčast s EU: 12,5 mld. na dopravu a po 2 mld. Kč na průmysl a zemědělství. Kdyby tyto prostředky byly určeny na projekty dopravní infrastruktury, pak by se za předpokladu 85% spolufinancování EU získal celkový objem investic ve výši 110 mld. Kč a výdaje na nezaměstnanost by se snížily o 11 mld. Kč (ročně 100 tisíc Kč na nezaměstnaného - po přepočtu odhadů Komise 1 mld. Kč generuje 1 000 pracovních míst). Výnos daní by se zvýšil o nejméně 40 mld. Kč. K tomu navíc Komise předpokládá až 5 násobný příliv soukromého kapitálu do ekonomiky.

Dopravní investice se v EU preferují zejména proto, že přispívají k posílení vnitřního trhu. Jsme ale přesvědčeni, že by stejný efekt přineslo i nekrácení výdajů na zemědělství.

Na tuto skutečnost jsme upozorňovali naposled před čtvrtrokem. Naši členové jsou zklamáni, že se v této otázce za strany Vlády ČR doposud nic neřeší.

S pozdravem

Jan Wiesner

prezident