V pondělí zaslal prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v neformálním zastoupení všech čtyř sociálních partnerů v Radě hospodářské a sociální dohody všem předsedům poslaneckých klubů Parlamentu České republiky další stanovisko k ekonomickému rozvoji státu.

Stanovisko Konfederace zveřejňujeme na konci tohoto textu.

Je to, že vláda potlačuje díky škrtům v rozpočtu rozvoj opírající se o investice a potřebné výdaje obecně a současně zvyšuje zdanění základních životních potřeb, hrubá chyba nebo zlý úmysl? Příjmy ze zdanění se tím sníží o větší částku, než kolik se mělo navýšením daní a úsporou potřebných rozpočtových výdajů získat. Všechna reformní opatření zatím ověřila možnost dosáhnout perpetuum mobile zbídačování ekonomiky, založené na stagnaci či dokonce recesi.

Něco se kryje zkreslováním dat v návrhu rozpočtu: ministr financí prosadil např. k snížení podílu rozpočtového schodku z loňských 3,1 % HDP na 2,9 % uspořit částku 100 mld. Kč. Pokud byl HDP v roce 2012 cca 3 800 mld. Kč až 4 000 mld. Kč, pak by k pokrytí 0,2 % snížení schodku stačilo do 8 mld. Kč. Zbytek je určen zřejmě na pokrytí výpadku příjmů z nadsazeného odhadu tempa růstu ekonomiky.

Celá finanční politika má trend snížit daňovou zátěž pro bohaté, umožnit jim úniky daní přesídlením podniků do daňových rájů, kde se platí poplatky namísto zavedené závazné daňové struktury v EU.

Neschopnost vlády zajistit rozvoj vede také k nečerpání prostředků na operační programy vysoce spolufinancované z EU. Zlehčování neschopnosti ovlivnit rozvoj se zakrývá rádoby žerty v tom smyslu, že by přijatá pomoc neměla být příliš velká, protože bychom si neměli zvykat na peníze, které jsme si nevydělali. Chabé úsilí vlády se posléze promítlo v tom, že namísto 680 mld. Kč z podílu spolufinancování operačních programů EU v letech 2007-1013 dostane ČR podle sdělení premiéra na období 2014-2020 jen cca 550 mld. Kč, tedy o cca 19 % méně.

A když se přidají důsledky škrtů vlastních zdrojů 16,5 mld. Kč v roce 2013 jako posledním roce možného zahájení dočerpání zbytku prostředků operačních programů, znamená to vzdát se 85 % podílu financování z EU ve výši 93,5 mld. Kč. A to zřejmě není jediný výpadek vnějších zdrojů. Bude-li v celkové výši cca čtvrt biliónu Kč, sníží se výnos daní kolem cca 100 mld. Kč.

Je žertovné, že kvůli boji o křesla, který trvá už asi čtvrt roku, nemá vláda na rozvoj čas. Zřejmě nemá čas ani na přípravu programů z nástroje spojování Evropy, do něhož se v EU převedlo 10 mld. euro z fondu soudržnosti a který má přes snížení o cca 40 % proti návrhu Evropské komise, kterou ČR nepodpořila, ještě stále přes 23 mld. euro pro nové členské státy s podílem spolufinancování EU do 85%, tedy za stejných podmínek jako u operačních programů, pokud předloží kvalitní projekty. Při 10 nových členských státech má ČR šanci získat tak spolufinancování až 2,5 mld. euro. Zatím jediný vládní program má dva stálé body: udržet se co nejdéle u moci a tím i u podivných obchodů, a rozvrátit co nejvíce ekonomiku, aby náprava vyžadovala co nejdelší čas obnovy a byla co nejdražší.