Rozpočtoví kouzelníci a sedmilháři
Pavel NovákFakt, že mnohem větší část veřejného dluhu vznikla za pravicových vlád, nebrání novinářům a analytikům v tom, aby rozpočtové politiky pravicových vlád označovali za odpovědné, kdežto rozpočtové politiky levicových vlád za rozhazovačné.
Miroslav Kalousek po druhém kole prezidentských voleb opustil úkryt, v němž se po dobu vrcholící kampaně schovával, aby náhodou někoho nenapadlo spojovat si s ním Karla Schwarzenberga. Kampaň už ale skončila, a Kalousek se čile pustil do reálné politiky. Nezaškodí si tedy připomenout, jak si počíná v oblasti, kterou má na starosti, ve státních financích. A také, jak mu s ní pomáhají novináři.
Restituce versus novácká arbitáž
Rozpočtový schodek na rok 2012 byl na podzim, když se sestavoval státní rozpočet na rok 2013, odhadován různě. Střední odhad činil zhruba 3,4 % HDP. Ovšem pozor, bez vlivu „evropských peněz“ a bez započtení 59 mld. korun z církevních restitucí. Po započtení těchto vlivů jsme se odhady pohybovali okolo 5 % HDP. Tedy na hodnotách, ve kterých se pohybovali rozhazovační socialisté pouze v letech 2001 až 2003, a to přitom „probíhal mejdan“ a „populace se masivně přežírala“. Alespoň tak je, a byla, ta doba vykreslována v médiích a bývá popisována různými ekonomickými „analytiky“. Současných 5% ale není problém, neboť vliv restitucí je jednorázový, banky, finanční trhy a ratingové agentury to neznepokojí...
Jinou písničku ovšem titíž „analytici“ zpívali v minulosti. Tehdy se nerozlišovalo, zda jde o vlivy jednorázových operací, dopadů minulých špatných rozhodnutí, zpackané privatizace, vytunelované a zdevastované ekonomiky. Prostě - socani rozhazovali, občané si žili nad poměry a basta. A bylo s tím potřeba něco dělat. Tak se stalo, že minulým tzv. levicovým vládám nikdo nepřičetl k dobru deset miliard, které jednorázově zaplatili daňoví poplatníci vykukům, kterým údajně jiní vykukové, v čele s Václavem Klausem, neochránili jejich údajné investice.
Ne, prostě v roce 2003 bylo saldo veřejných rozpočtů vůči HDP -6,7 %, a hotovo. Dále se nepitvá, dále se nepátrá.
To, že hrubá tvorba fixního kapitálu vládou byla ve stejném roce 6,8% HDP , tedy dejme tomu velice zjednodušeně že celý deficit byl proinvestován, a nikoli projeden, nikoho z mediálních expertů nezajímá. Pro zajímavost - v roce 2011 se tvorba fixního kapitálu snížila na 3,6% HDP, což již bylo méně, než deficit veřejných financí, čili jednoduše řečeno, projídalo se více. A žádných deset miliard korun pseudo-investorovi z CME se v onom roce neplatilo.