Výroba energie z větru a slunce je levnější než z jádra a uhlí
Luděk ŠvehlaKdyž započítáme škody na životním prostředí, je energie z nových větrných a slunečních elektráren v Evropě výrazně levnější než z nových uhelných a atomových elektráren. Takto se však o cenách energií uvažuje jen málokdy.
Jaká je tedy skutečná cena elektřiny ze zásuvky? Cenu, kterou platíme na své faktuře energetickému koncernu, sestává z nejrůznějších daní, nákladů, odpisů, nejsou v ní však zahrnuty škody na životním prostředí a na zdraví lidí, způsobené výrobou elektrické energie. Tyto vedlejší zátěže ovšem všichni zaplatíme jiným způsobem.
Výzkumní pracovníci Fraunhoferova institutu a Fóra pro ekologicko-sociální trh (FÖS) v Německu se zaměřili právě na tyto vedlejší náklady a škody, které produkuje energetický průmysl.
Energie z větru vyhrává
Elektřina z větrných elektráren je celosvětově nejlevnější. V průměru stojí jedna kilowatthodina (kWh) z větru, ať už na pobřeží nebo ve vnitrozemí, sedm eurocentů (1,75 Kč), a díky strmému poklesu cen solárních modulů je již nyní poměrně levná i energie z fotovoltaiky. Nové solární elektrárny produkují ve střední a jižní Evropě elektřinu v průměru za 14 eurocentů (3,50 Kč) za kWh a panely na střechách budov ve střední Evropě v průměru za 18 eurocentů (4,50) za kWh. Solární parky na jihu Evropy vyrábějí pak jednu kWh dokonce za cenu pod deset eurocentů (2,50 Kč).
Oproti tomu elektřina z nových tepelných a jaderných elektráren je dražší, zejména poté, co se do ceny vyprodukované elektřiny započítají škody na zdraví obyvatel a environmentální škody, které jdou na úkor celé společnosti.
Podle aktuální studie tak dnes vychází výroba elektrické energie v nových uhelných elektrárnách více jak dvakrát dráž než energie z větrných elektráren a prakticky za stejnou cenu jako z moderních solárních modulů. V roce 2020 bude pak podle nejnovějších prognóz, díky dalším inovacím a stoupajícím cenám fosilních paliv včetně uranu, výroba elektřiny z větru a slunce bezkonkurenčně nejvýhodnější.
Cena za CO2 a znečištění ovzduší
Velké hospodářské škody vznikají podle analýz vědců právě při výrobě energie z fosilních surovin — především emise oxidu uhličitého způsobují globální klimatické změny. Nicolas Stern, bývalý hlavní ekonom světové banky, vyčíslil ve své rozsáhlé zprávě z roku 2006 tyto vedlejší náklady na více jak pět biliónů euro do konce tohoto století.
Ale také jemný prach z uhelných elektráren je příčinou vysokých nákladů například na onemocnění dýchacích cest. Za tyto nemoci si připlatí nejen nemocní v lécích a návštěvách lékařů, ale vlastně celá společnost ve veřejném zdravotním pojištění.
Vysoké náklady na škody způsobené uhelnými elektrárnami
Podle výpočtů Barbary Breitschopfové z Fraunhoferova institutu způsobuje výroba elektřiny z fosilních paliv na životním prostředí obrovské škody. Momentálně je přitom jen velmi nepatrná část těchto škod kryta z výnosů emisních povolenek. Přibližně devět eurocentů (2,25 Kč) za kWh si tak podle této studie za znečištění a zdravotní problémy způsobené uhelnými elektrárnami připlatí skrytě nejen v daních každý občan.
Výroba elektřiny z větru přitom podle zjištění vědců produkuje jen velmi málo skleníkových plynů a škodlivin, a to i tehdy, zahrneme-li do výpočtu výrobu těchto větrných zřízení. U fotovoltaiky vypadá bilance škodlivin trochu hůře, protože solární moduly potřebují ke své výrobě velké množství elektrické energie a tato energie představuje samozřejmě emise.
Přesto zatěžuje produkce elektřiny ze slunečních panelů životní prostředí a zdraví lidí vedlejšími náklady ve výši pouhého jednoho eurocentu (0,25 Kč) na kWh. Se stoupajícím podílem ekologicky vyráběné energie bude pak tato zátěž automaticky dále klesat.
Atomovou energii prodražují rizika
Složitý je výpočet pro atomovou energii. Podle studie kalifornské komise pro energetiku by však měla každá nově postavená jaderná elektrárna počítat s náklady v přepočtu minimálně 20 eurocentů (5 Kč) na každou kWh.
Do celkové částky je potřeba totiž zahrnout náklady, které současné jaderné elektrárny vůbec nenesou. A sice výdaje na sanaci případných škod, které po havárii takové elektrárny mohou vzniknout. Škody způsobené jadernými haváriemi v Černobylu a ve Fukušimě se přitom odhadují na stovky miliard euro, které jsou dnes hrazeny z veřejných rozpočtů států.
Bettina Meyerová z Fóra pro ekologicko-sociální trh (FÖS) shrnuje všechna zjištění a propočty ve své aktuální dokumentaci. Novými kalkulacemi vyčísluje externality u výroby elektrické energie z jádra na 11 — 34 eurocentů (2,75 Kč — 8,50 Kč) na kWh. Pokud by pak byly tyto vícenáklady připočteny k ceně elektřiny, stála by dnes jedna kWh proudu z nové jaderné elektrárny něco mezi 31 a 54 eurocenty (7,75 — 13,50 Kč) a ze starších jaderných elektráren s umořenými odpisy mezi 13 a 36 eurocenty (3,25 — 9 Kč) za kWh.
Odkaz na německý zdroj článku.
Už vloni tady na DR vyšel článek, jak se čeští investoři těší na boom uhelných elektráren v Německu. Samozřejmě nemluvili do větru. Jen letos se u našich sousedů otevřou uhelné elektrárny o výkonu 5300MW.
http://technet.idnes.cz/uhelne-elektrarny-nemecko-dce-/tec_technika.aspx?c=A130305_140518_tec_technika_mla
Takže se znovu vesele stavějí nejšpinavější zdroje energie jaké známe.
A tenhle trend bude pokračovat s odstavováním dalších německých jaderných zařízení (v Japonsku už svůj postoj začínají korigovat), protože to, co ze zásuvky každý z nás a téměř neustále odebírá, má i jiné parametry, nežli cenu. Např. 230V, 50Hz (plus mínus pár procent).
http://technet.idnes.cz/ceska-a-nemecka-energetika-09q-/veda.aspx?c=A130205_144450_veda_mla
A koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře bude dál utěšeně stoupat - a v jeho případě platí prostá fyzika - čím víc ho bude (jeho "životnost" v atmosféře je min. 50, ale daleko spíše 150 let), tím víc se bude země zahřívat. Posledních deset let nás (jak se ukazuje) sice zachraňovala zvýšená aktivita sopek
http://www.novinky.cz/veda-skoly/295105-sopky-zasadne-pomohly-omezit-rust-teplot-na-zemi-tvrdi-nova-studie.html
ale na to opravdu nepůjde spoléhat do nekonečna
(plus - když si chci přivodit slušnou depku - pustím si satelitní snímky Amazonie za posledních 20 let).
A Kremlík může skákat každý druhý den na Neviditelném psu 2m do vzduchu jako ratlík, ale to je tak vše. On byl nejdřív klimaskeptik, až pak ho začal zajímat zbytek.
Vy stojíte na obrácené straně, pane Švehlo.
Už jen fakt, že vyvážíme přes polovinu vyrobené elektřiny, tedy kdybychom to mysleli se snižováním emisí vážně, nějaké ty uhelné elektrárny bychom dávno zavřeli. O naprosto nepřijatelných rizicích a dnes již prokázané finanční nenávratnosti nejen Temelína, ale všech nově postavených JE bych se zde nerad přel. Stačí nečíst odnože idnes a důkazů naleznete víc než dost. Navíc aplikací jádra těžko dosáhneme kýžené energetické nezávislosti když palivo dovážíme stejně jako ropu a plyn.
Pokud chtěli Němci odstavit 8 JE, samozřejmě je museli něčím nahradit, trend nárůstu emisí je ovšem velmi dočasný vzhledem k tempu růstu OZE. Energetické koncerny mají dokonce obavy z návratnosti nových fosilních elektráren.
Je smutné, že u nás čelíme tak silné propagandě jdoucí proti obnovitelným zdrojům, protože ty jsou obrovskou šancí nejen pro životní prostředí, ale také pro nastartování ekonomiky nejen v oblasti výroby, ale hlavně tolik potřebného výzkumu a vývoje. Již nyní zaměstnává Německo kolem půl milionu lidí v tomto odvětví a protože vlastní patenty a technologie lze očekávat brzkou expanzi výrobních závodů fotovoltaiky a turbín i k nám. Těžko se ovšem tímto stylem vymaníme z postavení montážní kolonie.
OZE jsou jedinou a paradoxně nejlevnější cestou jak získávat energii. Energii čistou, levnou (platí se jen technologie, nikoliv „palivo“) a hlavně také nezávisle na energetických koncernech, které ztratí možnost diktovat si ceny. Proto ten obrovský odpor k OZE u nás i jinde ve světě.
Za prvé, nové uhelné elektrárny v Německu nesouvisí s výstupem z jádra po Fukušimě - všechny tyto projekty byly naplánovány, schváleny a některé rozestavěny PŘED březnem 2011. Přece si pane Morbicere vážně nemůžete myslet, že jakákoliv z elektráren, které Německo letos uvede do provozu, mohla být vyprojektována, povolena a postavena během pouhých 24 měsíců. V jistém ohledu jsou tak tyto tepelné bloky dědictvím předchozí energetické koncepce, která právě pod kancléřkou Merkelovou signalizovala návrat k jádru a zejména počítala se zmrazením rozvoje OZE v zemi po roce 2020.
Za druhé, většinu (!) plánovaných nových uhelných elektráren v Německu se už podařilo zastavit (mimo jiné i díky úsilí Greenpeace). Konkrétně od roku 2007 upustili investoři od 25 nových anoncovaných uhelných elektráren. A jen vloni se jich podařilo zastavit pět (Krefeld, Mainz, Brunsbüttel, Stade, Staudinger).
Za třetí, pokud se v Německu staví nové uhelné elektrárny, není to proto, že by Německo potřebovalo jejich výrobu k zajištění dostatku proudu. Naopak, zatímco se v roce 2012 výroba elektřiny uhlí v Německu zvýšila oproti předchozímu roku o 8 TWh v hnědém uhlí a o 5,5 TWh v černém uhlí (celkem tedy o 13,5 TWh), zároveň se vývozní bilance Německa zvýšila o 17 TWh. Všechen nárůst uhelné produkce, plus dalších 5 TWh elektřiny, tak šel na vrub zvýšenému vývozu. (Čistý vývoz Německa v roce 2011 byl asi 7 TWh, v roce 2012 už 22 TWh.)
Více a podrobněji ale za dva týdny :-)
Obvyklým obmyslným trikem je vhození jádra a uhlí do jednoho pytle, jako by si navzájem nekonkurovaly, a jejich postavení proti obnovitelným zdrojům, jako by se k vyrovnávání kolísavého výkonu větru a slunce nepoužívalo uhlí a plyn.
Je pravda, že podle článku jsou náklady na jádro, zejména vinou rizik, vyšší než na uhlí, takže vytlačovat uhelné elektrárny jadernými nemá smysl. Jde ovšem s velkou pravděpodobností o nesrovnatelné údaje, těžko říct, zda při vyčíslování rizik jaderné energie použili autoři například počet obětí Černobylo podle Greenpeace nebo podle WHO, a hodnocení rizik uhelných elektráren určitě nepočítá s tím, že kdyby zdravotní dopady ostravského ovzduší, které popsal Radim Šrám, měla na svědomí radioaktivita, dávno bychom evakuovali celé Slezsko.
Ale možná jde ve skutečnosti o parodii, jíž redaktoři Deutsche Welle německou energetickou politiku ironizují. Tomu nasvědčuje zejména pasáž o fotovoltaice: „U fotovoltaiky vypadá bilance škodlivin trochu hůře, protože solární moduly potřebují ke své výrobě velké množství elektrické energie a tato energie představuje samozřejmě emise.‟ Dovídáme se tak, že obnovitelné zdroje nejsou schopny zásobit energií svou vlastní výrobu, rozhodně ne bez škodlivých emisí.
Energetická návratnost bývá u fotovoltaických panelů udávána, pokud vím, v rozmezí 2 až 5 let. Záleží na technologii, která se neustále zlepšuje, tedy efektivita stoupá např. zde
http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/5470-historie-a-perspektivy-oze-fotovoltaika-technologie-krystalickeho-kremiku
A k Vašemu pytlování elektřiny: pokud považujete za reálné a technicky zvládnutelné bezpečné uložení vysoce radioaktivních odpadů na 100 000 a více let, neříkejte mi, že lidé nedokážou uložit elektřinu na několik hodin :-)
Začnu tím, jak se sarkasticky tváříte, jako byste mě obviňoval z šíření propagandistických nesmyslů. Pozorným čtenářům jistě neuniklo, že o potřebě špinavé energie pro výrobu fotovoltaických panelů mluví vámi převzatý článek Deutsche Welle, já pouze upozorňuji, že toto místo vypadá jako velmi jedovatý vtip. Nepozorné čtenáře na to tímto upozorňuji.
A když už jsem se pustil do trapného vysvětlování, urazím bystré čtenáře ještě pokusem objasnit těm méně bystrým, kdyby se tu náhodou objevil někdo takový, váš sarkasmus v odpovědi pro pana Morbicera. Stižen krizí důvěry v lidskou inteligenci, nejsem si zcela jist, zda opravdu každý zaznamená, pochopí a náležitě ocení absurditu tvrzení, že rizikům jaderné energetiky nemůže rozumět nikdo, kdo vystudoval jadernou fyziku. Snad mě trochu omlouvá, že skutečně můžeme potkat i různé homeopaty a jiné šamany, kteří s vážnou tváří tvrdí, že nikdo, kdo vystudoval medicínu, nemůže rozumět léčení lidí.
Jsem pro - ať obnovitelné zdroje pokrývají 100% energetických potřeb lidstva. S tím nemám nejmenší problém. Technologie se vyvíjí, naše možnosti se rozšiřují... - nerozumím tomu natolik, abych dokázal v tomhle směru nefabulovat, nicméně, jak jinde píše pan Macháček, stabilní síť, založená čistě na zdrojích závislých na denní době a počasí, by musela, v případě, že neumíme ukládat elektrickou energii VE VELKÉM, a to neumíme, disponovat obrovským počtem zdrojů navíc, které by se musely odpojovat v případě, že nám zrovna fouká a svítí skvěle...
Podle mě vede cesta spíš směrem, aby se každý "výrobek" o sebe uměl sám energeticky postarat, stejně jako to dnes umí každá malá kalkulačka. Každý dům, každý automobil, každý mobilní telefon, každý spotřebič...
Ale o to teď nejde. Píšete:
"Pokud chtěli Němci odstavit 8 JE, samozřejmě je museli něčím nahradit, trend nárůstu emisí je ovšem velmi dočasný vzhledem k tempu růstu OZE."
Uhelná elektrárna mi nepříjde jako něco "velmi dočasného".
A skutečně nedokážu pochopit, proč nebylo možno nechat jaderné elektrárny aspoň naplnit svou životnost, proč je najednou TAK nezbytné je odstavovat...
Ale to je politika.
A bitva o snížení emisi CO2 už je stejně prohraná...
Ukládání energie, i vzhledem k budoucímu rozvoji elektromobility, je velmi perspektivní obor, kde se dá předpokládat nejen rozvoj dalších technologií (např. http://www.youtube.com/watch?v=Sddb0Khx0yA), ale také inovace a zlevňování starých. Již nyní je používaných způsobů ukládání celá řada, tedy není pravda, že bychom ukládat energii VE VELKÉM neuměli. Spíš není zatím úplně jasné, které technologie budou převažovat a jak přesně bude celý systém fungovat. Dá se však předpokládat, že se bude jednat o mix jak druhový, tak svojí velikostí potažmo kapacitou. Záleží na mnoha okolnostech a vlastně jednotlivých státech, jaký systém nové energetiky budou upřednostňovat.
Zatím se jeví jako optimální decentrální systém, kdy každý, jednotlivec, obec atd. je podle svých možností výrobcem energie jejíž přebytky buď prodá nebo uloží na pozdější využití. Tzv. chytré sítě se pak postarají o to, aby byla tato lokální úložiště spolu s chytrými WattRoutery (umožňují připínání a odpojování předem definovaných spotřebičů) využívána dle možností pro stabilizaci proměnlivého výkonu OZE.
Dosavadní centralizovaný systém se zdá být do budoucna nevýhodný nejen kvůli velkokapacitní přenosové soustavě. Je zajímavé v této souvislosti sledovat například výstupy Fraunhoferova institutu, nebo i jiných, které zkoumají a vyvíjí nové cesty v oblasti energetiky.
OZE mají jednoznačný potenciál nahradit všechny dosavadní fosilní zdroje. Dokonce včetně ropy, pokud hovoříme o její energetické hodnotě. A nebudou k tomu potřeba ani lány fotovoltaiky. Již dnes se celkem běžně staví energeticky aktivní domy, tedy ty, které z celkové energetické bilance ještě prodávají přebytky. A to mají dnes sluneční panely účinnost kolem 18 %...!
Jak to bude se všemi dosavadními elektrárnami je otázka. Energetické koncerny se budou bránit zuby nehty, aby se jim investice vrátily, ale mělo by být v zájmu nás všech, aby se tyto elektrárny zavřely co nejdříve. Třebaže před koncem jejich životnosti. Ztráty by měly nést ony koncerny, beztak za současný stav může jejich neprozíravost a chamtivost.
Když odhlédneme od obrovských bezpečnostních rizik JE, je zde finanční stránka jaderné energetiky. Celosvětový nedostatek uranu a nesmírně finančně, technologicky a časově náročné skladování vyhořelého paliva. Projaderní fanatici vždy argumentovali tím, že vyhořelé palivo je vlastně HODNOTNÝ DAR pro příští generace, které jej zužitkují k výrobě další energie v rychlých reaktorech. Tento sen se však rozplynul po utopených miliardách USD do této technologie a fatálních neúspěších při snaze o provozování takové elektrárny.
Při používání OZE přitom nic takového VŮBEC NEPOTŘEBUJEME. Onen jaderný odpad nám tak zůstane PO TISÍCE LET jako neblahá a VELMI DRAHÁ vzpomínka na „jadernou éru“ podobně jako jí jsou škody napáchané JE v Černobylu, Fukušimě a dalších.
Pro mě ne.
Nicméně uznávám, že jsem na straně poražených.
Myslím, že otázku skleníkových plynů vyostří až tání permafrostu. Dřív s tím, jak se ukázalo, nikdo nehne. A bojím se, že nás dlouhá časová stopa CO2 v atmosféře začne nemilosrdně svírat...
Snad budeme mít čas a klid zabývat se lokálními blbinkami...
Je mi trochu záhadou, že když se obáváte CO2, proč tak významně podceňujete nebezpečí provozu jaderných elektráren. Zejména pak po poslední havárii ve Fukušimě. Argumenty, že u nás přeci nemáme zemětřesení ani moře jsou jen hloupou demagogií. Člověk je tvor omylný a ani ta nejmodernější technika tedy nezaručí stoprocentní bezpečnost něčeho tak extrémně nebezpečného jako JE.
Příklad Černobylu a Fukušimy ukazuje, že u JE je třeba se obávat lokálně omezeného zamoření radiací s četností jednou za několik desítek let. Hromadění CO2 má dopad globální, před tím se nikam neevakuujete, ani žádná dekontaminace nepomůže. Riziko nesrovnatelně horší.
Nedají se snad všechny zdroje elektřiny nahradit JE? Dají. Produkují CO2? Neprodukují. Principiálně není žádná překážka, lze se samozřejmě bavit o ceně a rizicích, ale jde to.
Na rozdíl od OZE, kde to bez průmyslově využitelné metody skladování elektřiny principiálně nejde.
Výrobu veškeré elektřiny nelze pokrýt z JE už z jednoho prostého důvodu. Ony tyto elektrárny spotřebovávají palivo, kterého je ovšem omezené množství. Víme?
Nemám přesná čísla, ale při současném 5% podílu světové výroby elektřiny z jádra se odhaduje palivo na asi 50 let. Schválně jestli dokážete spočítat, na jak dlouho by vydrželo při 100% podílu.
Jsou 2 (slovy dva), s instalovaným výkonem 580 MWe.
[viz online registr Mezinárodní agentury pro atomovou energii http://www.iaea.org/PRIS/WorldStatistics/OperationalReactorsByType.aspx]
Jinými slovy představují 0,15 % z oněch 2,3 % (= 0,0036 %), kterými jaderná energetika pokrývá globální spotřebu energie. Inu, tomu říkám technologie k náhradě fosilních paliv a záchraně klimatu. (Výhodou ale je, že s takovou pak světové zásoby uranu vydrží opravdu prakticky navěky.)
A pro srovnání, Vámi vysmívaných větrných elektráren je instalováno 285 000 MW. To jen pro případ následné úvahy, která technologie má lépe nakročeno k náhradě fosilních paliv.
Myslím, že i fotovoltaická elektrárna umístěná někde ve stínu za polárním kruhem by dokázala mít lepší vytížení a spolehlivější provoz :-)
V provozu 2
Dlouhodobě odstavené 1
To jsou 2+1, ne 2-1.
Pořád to není žádný závratný počet, ale ukazuje to, že v Greenpeace se zřejmě počítá jako na Ministerstvu vnitra.
Množivé reaktory jsou tedy 3 (slovy tři), z toho dva v provozu a jeden prakticky nefunkční v dlouhodobé odstávce. Myslím, že na podstatě argumentu, že sázet na ně světovou energetickou budoucnost je pošetilé, to nic nemění.
Za chybu se ale omlouvám.
Není bez zajímavosti ani tato včerejší berlínská demonstrace proti záměrům vlády - zpomalit tempo přechodu Německa na obnovitelné zdroje. http://ow.ly/jeMgZ a fotky zde http://tinyurl.com/cgsg4gb