Jaká je tedy skutečná cena elektřiny ze zásuvky? Cenu, kterou platíme na své faktuře energetickému koncernu, sestává z nejrůznějších daní, nákladů, odpisů, nejsou v ní však zahrnuty škody na životním prostředí a na zdraví lidí, způsobené výrobou elektrické energie. Tyto vedlejší zátěže ovšem všichni zaplatíme jiným způsobem.

Výzkumní pracovníci Fraunhoferova institutu a Fóra pro ekologicko-sociální trh (FÖS) v Německu se zaměřili právě na tyto vedlejší náklady a škody, které produkuje energetický průmysl.

Energie z větru vyhrává

Elektřina z větrných elektráren je celosvětově nejlevnější. V průměru stojí jedna kilowatthodina (kWh) z větru, ať už na pobřeží nebo ve vnitrozemí, sedm eurocentů (1,75 Kč), a díky strmému poklesu cen solárních modulů je již nyní poměrně levná i energie z fotovoltaiky. Nové solární elektrárny produkují ve střední a jižní Evropě elektřinu v průměru za 14 eurocentů (3,50 Kč) za kWh a panely na střechách budov ve střední Evropě v průměru za 18 eurocentů (4,50) za kWh. Solární parky na jihu Evropy vyrábějí pak jednu kWh dokonce za cenu pod deset eurocentů (2,50 Kč).

Oproti tomu elektřina z nových tepelných a jaderných elektráren je dražší, zejména poté, co se do ceny vyprodukované elektřiny započítají škody na zdraví obyvatel a environmentální škody, které jdou na úkor celé společnosti.

Podle aktuální studie tak dnes vychází výroba elektrické energie v nových uhelných elektrárnách více jak dvakrát dráž než energie z větrných elektráren a prakticky za stejnou cenu jako z moderních solárních modulů. V roce 2020 bude pak podle nejnovějších prognóz, díky dalším inovacím a stoupajícím cenám fosilních paliv včetně uranu, výroba elektřiny z větru a slunce bezkonkurenčně nejvýhodnější.

Cena za CO2 a znečištění ovzduší

Velké hospodářské škody vznikají podle analýz vědců právě při výrobě energie z fosilních surovin — především emise oxidu uhličitého způsobují globální klimatické změny. Nicolas Stern, bývalý hlavní ekonom světové banky, vyčíslil ve své rozsáhlé zprávě z roku 2006 tyto vedlejší náklady na více jak pět biliónů euro do konce tohoto století.

Ale také jemný prach z uhelných elektráren je příčinou vysokých nákladů například na onemocnění dýchacích cest. Za tyto nemoci si připlatí nejen nemocní v lécích a návštěvách lékařů, ale vlastně celá společnost ve veřejném zdravotním pojištění.

Vysoké náklady na škody způsobené uhelnými elektrárnami

Podle výpočtů Barbary Breitschopfové z Fraunhoferova institutu způsobuje výroba elektřiny z fosilních paliv na životním prostředí obrovské škody. Momentálně je přitom jen velmi nepatrná část těchto škod kryta z výnosů emisních povolenek. Přibližně devět eurocentů (2,25 Kč) za kWh si tak podle této studie za znečištění a zdravotní problémy způsobené uhelnými elektrárnami připlatí skrytě nejen v daních každý občan.

Výroba elektřiny z větru přitom podle zjištění vědců produkuje jen velmi málo skleníkových plynů a škodlivin, a to i tehdy, zahrneme-li do výpočtu výrobu těchto větrných zřízení. U fotovoltaiky vypadá bilance škodlivin trochu hůře, protože solární moduly potřebují ke své výrobě velké množství elektrické energie a tato energie představuje samozřejmě emise.

Přesto zatěžuje produkce elektřiny ze slunečních panelů životní prostředí a zdraví lidí vedlejšími náklady ve výši pouhého jednoho eurocentu (0,25 Kč) na kWh. Se stoupajícím podílem ekologicky vyráběné energie bude pak tato zátěž automaticky dále klesat.

Atomovou energii prodražují rizika

Složitý je výpočet pro atomovou energii. Podle studie kalifornské komise pro energetiku by však měla každá nově postavená jaderná elektrárna počítat s náklady v přepočtu minimálně 20 eurocentů (5 Kč) na každou kWh.

Do celkové částky je potřeba totiž zahrnout náklady, které současné jaderné elektrárny vůbec nenesou. A sice výdaje na sanaci případných škod, které po havárii takové elektrárny mohou vzniknout. Škody způsobené jadernými haváriemi v Černobylu a ve Fukušimě se přitom odhadují na stovky miliard euro, které jsou dnes hrazeny z veřejných rozpočtů států.

Bettina Meyerová z Fóra pro ekologicko-sociální trh (FÖS) shrnuje všechna zjištění a propočty ve své aktuální dokumentaci. Novými kalkulacemi vyčísluje externality u výroby elektrické energie z jádra na 11 — 34 eurocentů (2,75 Kč — 8,50 Kč) na kWh. Pokud by pak byly tyto vícenáklady připočteny k ceně elektřiny, stála by dnes jedna kWh proudu z nové jaderné elektrárny něco mezi 31 a 54 eurocenty (7,75 — 13,50 Kč) a ze starších jaderných elektráren s umořenými odpisy mezi 13 a 36 eurocenty (3,25 — 9 Kč) za kWh.

Odkaz na německý zdroj článku.